Diskuze k článku


  • cnemo • 27. srpna 2014

    Trotlismu našich ekologů se už nejde ani smát. Opravdu bych si nechal ukázat, jak někdo recykluje 70% materiálů z odpadkového koše:) Všechno jsou jen kreativní číselné hrádky. A zahradní „odpad“? Dřevo se spálí v kamnech nebo když se pečou špekáčky, trávu sežerou králíci a ze zbytku je seno na zimu, listí přijde na hnůj (kompost). Jak to chtějí měřit, když vesničané klasické střihu (nikoli přivandrovalci v panelácích na placato) nic takového obvykle neprodukují?

  • idiotronic • 27. srpna 2014

    Článek prezentuje recyklaci jako projev dobré či zlé vůle. Ale psal zde Jan Kristek, kolik že máme pracovišť, schopných recyklace polyethylentereftalátu (převážně lahve). Nevíte, kolik těch pracovišť bylo na 10 000 000 obyvatel? Kdysi na lahvích byly dokonce piktogramy, naznačující možnost využití PETP v textilním průmyslu .Nedávno byly strženy objekty OP Prostějov, kde se s tímto materiálem pracovalo(Jeden z obchodních názvů byl např. tesil, recykláty ovšem nejsou vhodné na jemná vlákna, nejsou dost čisté). Je zapotřebí průmyslových kapacit na odborné úrovni, nikoli deklaratorních výkřiků. Zákaz výrobků s krátkou životností
    by mohl životnímu prostředí prospět.Ale pořád tu máme
    odpady, vzniklé tisíce kilometrů daleko (sem dovezené), jejichž zpracování se musí provést tady. Samozřejmě nemám nic proti tomu, když recyklace bude prováděna výhradně pomocí solární a větrné energie.
    Zejména tavba a rafinace hliníku by byla zajímavá .
    Ale termální rozklady plastů jsou běžně popsány v literatuře, ale bez reálných technologických postupů na reálně existujících zařízeních je třídění odpadů marné

  • cnemo • 27. srpna 2014

    idiotronic napsal

    Článekprezentuje recyklacijakoprojevdobréčizlévůle. AlepsalzdeJanKristek, kolikžemámepracovišť,schopnýchrecyklacepolyethylentereftalátu (převážně lahve). Nevíte, kolik těch pracovišťbylona 10 000 000 obyvatel? Kdysinalahvích bylydokoncepiktogramy,naznačujícímožnostvyužití PETP vtextilnímprůmyslu .NedávnobylystrženyobjektyOPProstějov, kdese s tímtomateriálempracovalo(Jeden zobchodních názvůbyl např.tesil, recykláty ovšem nejsouvhodné na jemnávlákna, nejsou dostčisté). Je zapotřebíprůmyslovýchkapacit naodbornéúrovni, nikolideklaratorníchvýkřiků. Zákazvýrobkůs krátkouživotností
    by mohlživotnímuprostředíprospět.Ale pořádtumáme
    odpady, vzniklé tisícekilometrůdaleko (sem dovezené), jejichžzpracováníse musíprovésttady. Samozřejměnemámnicprotitomu, kdyžrecyklace budeprováděna výhradně pomocísolárnía větrnéenergie.
    Zejménatavba a rafinacehliníkubybylazajímavá .Aletermálnírozkladyplastůjsou běžněpopsányv literatuře, alebezreálnýchtechnologickýchpostupůna reálně existujícíchzařízeních je třídění odpadů marné

    Co se týká recyklace PET flašek, je to kupodivu velmi úspěšné. Jedním z hlavních použití je výroba tereftalových polyesterových pryskyřic a recyklát svého času velmi změnil laminátnický průmysl (zlevnění pryskyřic). Dnes se prý cena recyklátu zvýšila už natolik, že se občas vyplatí to vyrábět z původních surovin. Dodejme ještě, že výrobek z recyklátu je již dále nerecyklovatelný, protože se jedná o termoset. Nakonec se to stejně musí spálit (v horším skládkovat).

    Na druhou stranu to ale není možné považovat za úspěch recyklace. Kdyby nebylo hloupé reklamy na balené vody v jednorázových obalech, nebylo by co recyklovat.

  • idiotronic • 27. srpna 2014

    Viděl jsem videozáběr (tedy ne na vlastní oči) ,kterak v Německu u pásu
    za ochrannou průhlednou stěnou lidé třídí ten nejhorší, tedy směsný komunální odpad a vybírají z něj jednotlivé složky. Propagační film obsahoval i záběr na hliník, vytavený z obalů tetrapak (krabicové mléko, víno). O nákladové ceně hliníku film nemluvil .
    Mám za to, že svěřit recyklaci soukromé firmě, orientované na zisk nese podobné riziko,jako vést hasiče jako ziskovou firmu.
    Například firma Electrowin (název napovídá,že je česká) odmítne přijmout starý televizor, nemá-li kompletní měděné součásti. Ten pak majitel pohodí někde u lesa.

  • idiotronic • 27. srpna 2014

    cnemo napsal
    Dřevo se spálí v kamnech nebo když se pečou špekáčky, trávu sežerou králíci a ze zbytku je seno na zimu, listí přijde na hnůj (kompost). Jak to chtějí měřit, když vesničané klasické střihu (nikoli přivandrovalci v panelácích na placato) nic takového obvykle neprodukují?

    Ano, kompost na venkově může zpracovat i směsici papíru s nahnilým ovocem,a z plastů např. polyvinylacetát. Ale venkované přezbrojili:
    Sekačka požne trávu a ta se naloží do kontejneru na biologický odpad…
    a dál už to znáte.
    Králíky nemají,na zahradě rostou thúje či jalovce.
    Mimochodem: víte,že takový jalovec je hostitelem houby,která v dosahu stovky metrů zničí všechny hrušky?Mohu poslat fotku…

  • bbb • 27. srpna 2014

    Veřejnost sice dobře sbírá, dodává do beden plastové lahve. Ale ony bedny slouží i pro kdejaké plastové obaly, folie – v tom je asi ten nižší podíl vrácených plastů. Až se pořádně zdaní obaly, sníží se plýtvání. Atd.

  • Sio • 28. srpna 2014

    Jak je to s efektivitou recyklace, to jistě nevíme. Ale faktem je, že likvidace odpadu i tímto způsobem může být úspěšná. Minimálně to udržuje povědomí národa o tom, že produkujeme odpad a že to je problém.
    Firmy zabývající s tříděním odpadu podle mého zasluhují podporu i za předpokladu, že se nakonec jeho větší část spálí. Je to asi přece jen lepší, než vyhodit to na skládku. Podmínkou je spalování při takových teplotách, že se odpad rozloží na prvočinitele.
    Některé druhy PET lahví alespoň byly vratné, proč ne všechny? Proč nejsou vratné všechny obaly? Je jedno, zda se pak recyklují nebo šetrně spalují, či někam uloží. Pokud někomu nestojí za to vracet obaly, stačí je položit vedle odpadu a bezdomovci se o to postarají, podobně jako o papír. Dal bych pětikorunu jako vratnou zálohu na jakýkoliv obal a povinnost obchodů od určitého obratu výše to vykupovat. Stačilo by, kdyby to dělaly supermarkety. Aby nebyl nikdo poškozen, zálohu z každého obalu by obchody musely odvádět zálohy za prodané obaly do speciálního fondu, který by od nich odpadní obaly zase vykoupil. A ty popelnice na plast a obaly od mléka by rázem byly zbytečné.

  • fajt • 28. srpna 2014

    Sio – jenom by jste vybudoval bytelnější monopol v odpadním průmyslu, výrobce plastu jako prvotní článek celého obalového svinstva by stejně nic nenutilo k vývoji a výrobě bezpečnějších a přátelštějších matriálu k přírodě…jedině by možná bylo více uklizeno před kaufem, či místní popelnicí, za to toxi smrad ze spaloven by spolehlivě zahubil nejenom bezdomovce. ..)

  • jogín • 30. srpna 2014

    Určitě jde recyklovat jenom minimum plastů. PE folie jsou umazané a zpuchřelé, polystyrenové krabičky a víčka jsou kopolymery s bůhvíjakým složením, nejhorší jsou kombinace plastu a papíru- to by se mělo zakázat. Ale aspoň může jít většina plastů do spalovny.