Středa 27. srpna 2014
Návrh zákona o odpadech, který nedávno prošel sněmovnou a dnes jej projedná senát, směřuje komunální odpady do spaloven. ČR by jeho schválením ztratila jednu z příležitostí srazit svoji závislost na dovozu (převážně ruské) ropy. Recyklace tuny plastů totiž naší ekonomice ušetří přibližně 7–12 barelů ropy. Spalovna ze stejné tuny vyrobí energii odpovídající pouze 3 – 5 barelům a vyplýtvá tedy 300 –1400 litrů ropy na každou tunu plastu [1].
Pokud by byl zákon schválen v podobě navržené poslanci, přesměroval by do deseti let dnes na skládky ukládaný komunální odpad do spaloven. Tím by zabránil tomu, aby se ČR dostala v recyklaci na úroveň západních zemí. Spalovací lobby přiznala, že na takový zákon čeká [2], a na jeho schválení poslanci má lví podíl.
Vláda ovšem s takovou podobou odpadového zákona nemá šanci splnit svoje vlastní programové prohlášení, kde slibuje nejen snížit skládkování, ale zejména: „… zvýšit úroveň recyklace odpadů, včetně odpadů biologických, na úroveň vyspělých evropských zemí.“ [3] Chaos vládní odpadové politiky podtrhuje fakt, že ministerstvo životního prostředí si do návrhu Plánu odpadového hospodářství na roky 2015 – 2025 stanovilo pro recyklaci komunálních odpadů nižší cíl, než je obsažen v současném Plánu odpadového hospodářství 2003 – 2013. [4]
Německo a další západní země recyklují 65 procent komunálního odpadu, u nás je to pouze 30 procent. Statisíce tun kvalitních recyklovatelných materiálů proto končí na skládkách nebo se pálí. ČR zbytečně plýtvá energií a závisí na dovozu surovin z ciziny i se všemi negativními ekologickými dopady. Evropská komise navíc na začátku července zveřejnila plán, podle něhož by všechny členské země měly do roku 2030 recyklovat 70 procent komunálního odpadu [5].
Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA, řekl:
„Česká republika v recyklaci komunálních odpadů kulhá daleko za úspěšnými evropskými zeměmi – recyklujeme sotva polovinu. Zbytečně tak plýtváme energií i miliony tun materiálů, které musíme nahrazovat například ropou dováženou z Ruska. Pokud senát schválí odpadový zákon v podobě nedávno přijaté poslanci, kterou ve skutečnosti prosadili teplárníci a spalovnáři, tak tento neblahý stav zpečetí.“
„Pokud však senátoři a senátorky najdou dost rozumu a odvahy, aby zákon vrátili zpět poslancům s úpravami, dají koalici šanci napravit chybu a na druhý pokus důležitý bod svého vlastního vládního programu splnit. Pokud ne, tak bude muset vláda přijít s další novelou, která recyklaci odpadů opravdu rozhýbe.“
Trotlismu našich ekologů se už nejde ani smát. Opravdu bych si nechal ukázat, jak někdo recykluje 70% materiálů z odpadkového koše:) Všechno jsou jen kreativní číselné hrádky. A zahradní „odpad“? Dřevo se spálí v kamnech nebo když se pečou špekáčky, trávu sežerou králíci a ze zbytku je seno na zimu, listí přijde na hnůj (kompost). Jak to chtějí měřit, když vesničané klasické střihu (nikoli přivandrovalci v panelácích na placato) nic takového obvykle neprodukují?
Článek prezentuje recyklaci jako projev dobré či zlé vůle. Ale psal zde Jan Kristek, kolik že máme pracovišť, schopných recyklace polyethylentereftalátu (převážně lahve). Nevíte, kolik těch pracovišť bylo na 10 000 000 obyvatel? Kdysi na lahvích byly dokonce piktogramy, naznačující možnost využití PETP v textilním průmyslu .Nedávno byly strženy objekty OP Prostějov, kde se s tímto materiálem pracovalo(Jeden z obchodních názvů byl např. tesil, recykláty ovšem nejsou vhodné na jemná vlákna, nejsou dost čisté). Je zapotřebí průmyslových kapacit na odborné úrovni, nikoli deklaratorních výkřiků. Zákaz výrobků s krátkou životností by mohl životnímu prostředí prospět.Ale pořád tu máme odpady, vzniklé tisíce… Číst vice »
idiotronic napsal Článekprezentuje recyklacijakoprojevdobréčizlévůle. AlepsalzdeJanKristek, kolikžemámepracovišť,schopnýchrecyklacepolyethylentereftalátu (převážně lahve). Nevíte, kolik těch pracovišťbylona 10 000 000 obyvatel? Kdysinalahvích bylydokoncepiktogramy,naznačujícímožnostvyužití PETP vtextilnímprůmyslu .NedávnobylystrženyobjektyOPProstějov, kdese s tímtomateriálempracovalo(Jeden zobchodních názvůbyl např.tesil, recykláty ovšem nejsouvhodné na jemnávlákna, nejsou dostčisté). Je zapotřebíprůmyslovýchkapacit naodbornéúrovni, nikolideklaratorníchvýkřiků. Zákazvýrobkůs krátkouživotností by mohlživotnímuprostředíprospět.Ale pořádtumáme odpady, vzniklé tisícekilometrůdaleko (sem dovezené), jejichžzpracováníse musíprovésttady. Samozřejměnemámnicprotitomu, kdyžrecyklace budeprováděna výhradně pomocísolárnía větrnéenergie. Zejménatavba a rafinacehliníkubybylazajímavá .Aletermálnírozkladyplastůjsou běžněpopsányv literatuře, alebezreálnýchtechnologickýchpostupůna reálně existujícíchzařízeních je třídění odpadů marné Co se týká recyklace PET flašek, je to kupodivu velmi úspěšné. Jedním z hlavních použití je výroba tereftalových polyesterových pryskyřic a recyklát svého času velmi změnil laminátnický průmysl (zlevnění pryskyřic). Dnes… Číst vice »
Viděl jsem videozáběr (tedy ne na vlastní oči) ,kterak v Německu u pásu
za ochrannou průhlednou stěnou lidé třídí ten nejhorší, tedy směsný komunální odpad a vybírají z něj jednotlivé složky. Propagační film obsahoval i záběr na hliník, vytavený z obalů tetrapak (krabicové mléko, víno). O nákladové ceně hliníku film nemluvil .
Mám za to, že svěřit recyklaci soukromé firmě, orientované na zisk nese podobné riziko,jako vést hasiče jako ziskovou firmu.
Například firma Electrowin (název napovídá,že je česká) odmítne přijmout starý televizor, nemá-li kompletní měděné součásti. Ten pak majitel pohodí někde u lesa.
cnemo napsal Dřevo se spálí v kamnech nebo když se pečou špekáčky, trávu sežerou králíci a ze zbytku je seno na zimu, listí přijde na hnůj (kompost). Jak to chtějí měřit, když vesničané klasické střihu (nikoli přivandrovalci v panelácích na placato) nic takového obvykle neprodukují? Ano, kompost na venkově může zpracovat i směsici papíru s nahnilým ovocem,a z plastů např. polyvinylacetát. Ale venkované přezbrojili: Sekačka požne trávu a ta se naloží do kontejneru na biologický odpad… a dál už to znáte. Králíky nemají,na zahradě rostou thúje či jalovce. Mimochodem: víte,že takový jalovec je hostitelem houby,která v dosahu stovky metrů zničí… Číst vice »
Veřejnost sice dobře sbírá, dodává do beden plastové lahve. Ale ony bedny slouží i pro kdejaké plastové obaly, folie – v tom je asi ten nižší podíl vrácených plastů. Až se pořádně zdaní obaly, sníží se plýtvání. Atd.
Jak je to s efektivitou recyklace, to jistě nevíme. Ale faktem je, že likvidace odpadu i tímto způsobem může být úspěšná. Minimálně to udržuje povědomí národa o tom, že produkujeme odpad a že to je problém. Firmy zabývající s tříděním odpadu podle mého zasluhují podporu i za předpokladu, že se nakonec jeho větší část spálí. Je to asi přece jen lepší, než vyhodit to na skládku. Podmínkou je spalování při takových teplotách, že se odpad rozloží na prvočinitele. Některé druhy PET lahví alespoň byly vratné, proč ne všechny? Proč nejsou vratné všechny obaly? Je jedno, zda se pak recyklují nebo… Číst vice »
Sio – jenom by jste vybudoval bytelnější monopol v odpadním průmyslu, výrobce plastu jako prvotní článek celého obalového svinstva by stejně nic nenutilo k vývoji a výrobě bezpečnějších a přátelštějších matriálu k přírodě…jedině by možná bylo více uklizeno před kaufem, či místní popelnicí, za to toxi smrad ze spaloven by spolehlivě zahubil nejenom bezdomovce. ..)
Určitě jde recyklovat jenom minimum plastů. PE folie jsou umazané a zpuchřelé, polystyrenové krabičky a víčka jsou kopolymery s bůhvíjakým složením, nejhorší jsou kombinace plastu a papíru- to by se mělo zakázat. Ale aspoň může jít většina plastů do spalovny.