Černé úterý Sikorského

Den, kdy bývalý polský ministr zahraničí, hlava dolní komory parlamentu Radoslav Sikorský obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina z toho, že v roce 2008 nabízel Donaldu Tuskovi „účast při rozdělení Ukrajiny a vyzýval ho k zapojení jeho vojsk na Ukrajině“, polské hromadné sdělovací prostředky nazvaly „černým úterým Radoslava Sikorského“.

Události „černého úterý“ se rozvíjely velice rychle. Politická bouře byla spuštěna rozhovorem bývalého ministra zahraničí s americkým žurnálem Politico, ve kterém oznámil, že v průběhu návštěvy tehdejšího premiéra Donalda Tuska v Moskvě v roce 2008 ruský lídr „prohlásil, že Ukrajina je uměle vytvořený stát, že Lvov je polské město a že by to spolu mohli vyřešit. Naštěstí mu tehdy prý Tusk neodpověděl, protože věděl, že rozhovor je nahráván“. Sikorský očividně cílil na Vladimira Putina, ale trefil se do Donalda Tuska. „Proč se to my a hlavně světové společenství dozvídáme až teď?“, ihned se ptali novináři.

Když si uvědomil svou chybu, začal Sikorský psát do Twitteru opožděná vysvětlení, že jeho slova byla bohužel nesprávně interpretována, a že rozhovor nebyl autorizovaný. Přes den vedoucí představitel Sejmu v parlamentě v podstatě utekl před novináři lačnícími po podrobnostech, čímž porušil obecně přijatá pravidla pro chování polského státního úředníka. Večer se pak začal omlouvat s odkazem na to, že ho podvedla jeho paměť. Tyto omluvy nebyly jen tak mimochodem příliš upřímné. Bývalý polský ministr zahraničí přiznal, že se tohoto setkání Putina s Tuskem v Moskvě vůbec neúčastnil. Navíc se tehdy žádná schůzka dvou lídrů mezi čtyřma očima ani nekonala. Zato ihned zaměřil pozornost novinářů prý na ta samá slova ruského prezidenta, která měl pronést na summitu v Bukurešti dne 4. dubna 2008.

Stenogram vystoupení Vladimira Putina v Bukurešti je však lehce možné dohledat. Z tohoto stenogramu vyplývá, že ruský lídr vyzval partnery z NATO, aby se drželi dříve dosažených dohod a nedémonizovali současné Rusko na úrovni státní politiky. Podle jeho slov, která citovala i ukrajinská agentura UNIAN, je Ukrajina vůbec složitým státem: „Ukrajina v té podobě, v jaké dnes existuje, byla vytvořena v sovětské době; získala své území od Polska po 2. světové válce, od Československa, od Rumunska, s Rumunskem nejsou do dnešního dne vyřešeny všechny příhraniční problémy v Černém moři, od Ruska získala obrovská území na východě a jihu státu“. Dále Vladimir Putin poznamenal, že v této souvislosti je zapotřebí „jednat velice, velice opatrně“. Je rozdíl mezi těmito slovy a návrhem na „rozdělení Ukrajiny“?

V Kremlu si také nedokázali vzpomenout na výše uvedené setkání prezidenta Putina s bývalým premiérem Tuskem. „S tvorbou tohoto žurnálu nejsme příliš obeznámeni. Tato informace je jednoduše bludem“, informoval novináře tiskový tajemník prezidenta Dmitrij Peskov.

Tato historka získala ve světových sdělovacích prostředcích velký ohlas. Konkrétně vlivný časopis The Economist napsal: „Stížnosti pana Sikorského na návrh Ruska rozdělit Ukrajinu jsou zaměřené na polské obavy z ruské expanze, které v uplynulém roce zesílily. Obraz silných států, které si rozdělují ty slabší, zde lehce nachází živnou půdu, neboť Polsko bylo rozděleno dvakrát. Nejprve na začátku 19. století Ruskem, Pruskem a Rakousko-Uherskem, a následně v roce 1939 fašistickým Německem a Sovětským svazem. Po tomto svém počinu Sikorský zjistil, že se jeho reputace rozsypala jako písek. Vítězem je bezesporu Putin, který může přestat počítat s jedním z architektů evropské politické vůle z posledního roku, neboť se projevil jako neřízená střela a tudíž jako nespolehlivý element.“.

Bývalý polský ministr zahraničí se na hraně své politické kariéry neocitnul poprvé. Jako ministr obrany a následně ministr zahraničí byl v Polsku považován za hvězdu kabinetu ministrů. Absolvent Oxfordu, který koncem 80. a začátkem 90. let pracoval jako zahraniční korespondent britských novin, má dosud přístup do politických salónů v Londýně, které jsou pro obyčejné smrtelníky uzavřené, a mnohé britské politiky oslovuje jménem. Má však jeden velký nedostatek, a tím je pro státního úředníka takového stupně příliš neopatrný jazyk. Všichni si pamatují, jak v roce 2006 srovnal dohodu o výstavbě plynovodu „Severní tok“ s paktem Molotova-Ribbentropa. Neušetřil ani Američany. Před několika lety před jeho návštěvou jako ministra zahraničí v USA deník Financial Times připomenul jeho vtip o tom, že „prezident Obama má polské kořeny, neboť jeho předci snědli polského misionáře“.

Bývalý premiér Donald Tusk byl podle svědectví svých spolupracovníků jako hlava vlády dost měkký a moc nedbal na dodržování stranické disciplíny. Bez následků ponechal dokonce obrovský skandál se zveřejněním soukromého rozhovoru tehdy ještě polského ministra zahraničí s bývalým minstrem financí Jackem Rostowským, který v červnu tohoto roku zveřejnil polský deník Wprost, kde Sikorský řekl bez jakékoliv zdrženlivosti asi následující: „Ty víš, že polsko-americké spojenectví za nic nestojí. A dokonce je škodlivé, protože v Polsku vytváří falešný pocit bezpečí… Pokud se pohádáme s Němci, s Ruskem, tak si budeme myslet, že jsme za vodou, protože jsme posloužili Američanům. Jsme smolaři. Absolutní pitomci“.

Nová polská premiérka Ewa Kopacz se ke svému nástupci ve funkci mluvčího sejmu zachovala daleko přísněji. Podle údajů místní televizní stanice TVN24 ihned svým podřízeným nařídila vyhledat všechny úřední záznamy a zjistit z nich, zda se v průběhu návštěvy Donalda Tuska v Moskvě v roce 2008 konala schůzka Donalda Tuska s Vladimirem Putinem mezi čtyřma očima. Když se ukázalo, že žádná nebyla, tak volala Tuskovi, který podle některých informací dokonce požadoval odstoupení Sikorského z funkce, pokud nepodá v souvislosti se svým rozhovorem vysvětlení. Poté vedla premiérka se Sikorským disciplinární rozhovor. Mezi velkými opozičními stranami panovala v Polsku v této věci zvláštní shoda, všichni si svorně přáli jeho odstoupení.

Zdroj: http://politikus.ru/articles/33718-chernyy-vtornik-sikorskogo.html

Překlad: Irena