Čubajsova geopolitika

Rozhovor s vedoucím představitelem Rosnano rozbouřil vlny blogosféry. Někteří si myslí, že Čubajs tímto způsobem vyzval oligarchy k převratu. Já si myslím, že je všechno daleko složitější…

Pro to, aby vyzval oligarchy k převratu, nepotřebuje dávat rozsáhlý rozhovor pro ITAR-TASS. K tomu slouží jiná místa, kluby a sdělovací prostředky. Fakticky není Čubajs a duchovní vůdce ruských „Západňáků“ v jednoduché situaci. Problém je v tom, že Čubajs je sice špatný člověk, ale není možné ho nazvat hlupákem. Pro něj by bylo jednodušší a přirozenější vystoupit v duchu našich liberálních ekonomů nebo novináříků z „Vědomostí“ ve stylu: „Á! My všichni umřeme! Sankce nás zabijí! Bez západních technologií budeme v pytli!“ To by bylo pochopitelné.

Ale Čubajs říká poněkud jiné věci. Ihned přesměroval rozhovor mimo téma Krymu, Donbasu a Ukrajiny a přesně vymezil sázky v této hře:

„Na jihovýchodu Ukrajiny se rozvíjí skutečná tragédie. Ale to, co se děje nyní, daleko překračuje rámec Krymu, Doněcké a Luhanské oblasti i rámec rusko-ukrajinských vztahů. Myslím si, že pochopit a vyhodnotit měřítko toho, co se děje, bude možné až v rozmezí 25-30 let. Počínaje od devadesátých let dvacátého století, od porážky SSSR ve studené válce, naši západní partneři neustále sbírají své „trofeje“ a zeměpisně neustále postupují od východního Německa dále k východu. Nakonec se fyzicky přiblížili ke Gruzii a Ukrajině, sousedům Ruska. Zdá se mi, že se teď jedná o změnu politické architektury světa.“

Zdálo by se, že by to byl nejpříhodnější okamžik pro to, aby začal dokazovat, že to není možné, že svět je stále globální, že „Washington je über alles“ a opakoval všechny oblíbené mantry liberálů všech druhů, ale Čubajs říká něco úplně jiného:

„Jak řekl ministerský předseda jednoho velkého státu:“ Rusku se povedlo dokázat, že svět již více není jednopolárním, ale bude ho to stát velice mnoho, a nezaplatilo zdaleka plnou cenu.“ K tomu je možné přistupovat různě, ale měřítko událostí je právě takové. Téma rozhovoru se neredukuje na hesla typu „Krym je náš“ nebo „Krym není náš“.“

To je dobrá novina. Opravdu dobrá. Komentátoři se koncentrují na velmi vysokou cenu, kterou bude Rusko ještě muset zaplatit, ale podle mě je důležité něco jiného. Čubajs hovoří o vytvoření mnohopolárního světa jako o hotové věci. Není cesty zpět. Teď se začíná smlouvat a určovat konfigurace tohoto mnohopolárního světa. To je ke známé otázce typu „Putin se vykašlal“. Na tomto místě je dobré citovat legendárního vojenského dopisovatele Komsomolské pravdy Dmitrije Stěšina:

„Výrazu „Putin se na Novorossii vykašlal“ se domobranci smějí. My jsme se také smáli. Měli jsme čemu. Bez komentáře.“

Všem, kromě několika divokých stratégů, je více méně pochopitelné, že Kreml úporně dokazuje své právo být subjektem a ne objektem světové politiky. A cena svobody není nikdy malá, vždy se jednalo o luxus.

Dále Čubajs pronesl jednu zajímavou věc: „ Takový politický proces již svou podstatou vytváří vážná rizika pro byznys. A byznys musí být v porovnání s politiky více pragmatický. Přitom házení kamenů ve skleněném domě se pokusíme, abychom ho nerozbili. Já znám pozici mnohých evropských obchodníků, je přesně taková. Doufám, že v říjnu provedeme zasedání Rusko-evropského kulatého stolu průmyslníků, kterého jsem spolupředsedou. Doufám, že tam zazní naše společná výzva k deeskalaci.“

Sledujme jeho slova: nehovoří o „západním byznysu“, ani o „americkém byznysu“ nebo „světovém byznysu“, ale o evropském byznysu, který je pro deeskalaci. Evropský byznys od samého začátku, kdy proběhly pokusy oddělit Evropskou unii od energetických zdrojů a připoutat ji pod USA, byl proti těmto pokusům, protože evropští oligarchové chtějí žít a nechtějí být nádeníky na amerických plantážích. O tom, že by německý byznys rád zbavil Evropu americké dominance, jsem již psal v kontextu tvrdých prohlášení redaktora Handelsblattu.

„Nikdo nás nenutí podřizovat se Washingtonu. Jeho následování, i když neochotné a vypočítavé, tak jak to dělá Merkel, německý národ neochrání, může ho naopak vystavit nebezpečí.“

Porovnáme: „Při tom házení kamenů ve skleněném domě se pokusíme o to, abychom ho nerozbili.“

Proč by měl Čubajs napomáhat deeskalaci, zmírňování sankcí a uchovávání obchodních styků s Evropou? Varianta „ve skutečnosti chce dosáhnout toho, abychom se vykašlali na Novorossii“ – ihned odpadá. Je pravděpodobné, že by si něco podobného přál, ale již chápe, že se to neuskuteční: mnohopolární svět již vzniknul. Teď se jedná již jen o cenu, kterou za to bude nutné zaplatit.

A co tedy vlastně navrhuje náš „nanoPrinc Zla“ výměnou za snížení ceny? Z textu rozhovoru je možné si udělat závěr, ale tento fragment může napovědět:

„Má pozice je taková, že v tomto okamžiku bychom měli navyšovat svůj dluh. Rusko má podíl dluhu k HDP 12%. USA více než 100%. Itálie v současné době 140%. Ano, Alexej Kudrin, Sergej Ignatěv a Herman Gref vytvořili unikátní a pevnou rezervu. Bohužel teď bude opravdu nutné ji začít projídat. Ale projídat jí, to neznamená zlomit její základní kostru. Zvýšení dluhu, jak vnějšího, tak i vnitřního, nezničí systém. Růst dluhu od 12% HDP do 20% v rozmezí pěti sedmi let pokrývá všechny naše ekonomické potřeby.“

To vzbuzuje podezření, že nám nabízejí výměnou za snížení „ceny za mnohopolaritu“ uchování integrace Ruska ve stávajícím globálním finančním systému, ve kterém bude Rusko připoutáno k západním zdrojům kapitálu a nebude se moci stát emisním střediskem. Všimněte si, že v diskurzu Čubajse Ukrajina hraje (jak je pro ni i určeno) roli nevýznamného detailu, který se důležitostí nemůže ani vzdáleně přiblížit problému konfigurace nové politické světové architektury.

Pokud je výše zmíněná interpretace správná, navrhují Putinovi následující obchod: Rusko se vzdá pokusů o vytvoření ropného rublu a Západ se výměnou za to v té nebo jiné formě vykašle na Ukrajinu a Evropa odvolá sankce.

Já tento obchod nepovažuji za dobrý. Jak se říká: Ďábel často navrhuje mámivé podmínky, ale je lepší je nepřijímat. Ve vytváření ropného rublu je potřeba pokračovat nehledě na všechny složitosti.

Závěry:

Dokonce i Čubajs přiznává, že došlo k vytvoření mnohopolárního světa, což je obzvláště cenné při vědomí toho, jak je na mnohopolárnost alergický.

Dokonce i naši lítí nepřátelé hledají možnost, jak se domluvit.

A to nejdůležitější: Nesmíme souhlasit s pro nás nevýhodnými ochody!
Převzato z http://crimsonalter.livejournal.com/33257.html

Překlad: Irena