TOPlist

2016: Rok, kdy pravda odešla do exilu

Reklama


Z drtivé většiny světových mainstreamových médií odešly poslední zbytky pravdy a byly nahrazeny čistou goebbelsovskou propagandou.


Rok 2016 byl nabitý událostmi, které jsme se svými slabými silami snažili v redakci reflektovat a zasazovat do celkového kontextu doby a jejích trendů. Mozaiku, kterou jsme z těchto střípků poskládali, najdete v našem ročním přehledu publikovaných článků na e-republice za rok 2016. Ročenku nyní připravujeme jako poslední tematické číslo za minulý rok. Při přípravě současné ročenky mě zaujalo, kolik místa jsme v loňském roce věnovali mediálním manipulacím a cenzuře. A přestože Evropské hodnoty ve svém denunciačním seznamu tvrdí něco jiného, věnovali jsme tomuto tématu mnohem více prostoru než Rusku a postsovětskému prostoru. Jinak řečeno, Janda a spol. by nás měli pochválit, jak s nimi táhneme za jeden provaz, abychom bojovali za skutečné evropské hodnoty. Ale bohužel, nebo spíše naštěstí, nemáme jejich plat.

Lidem jsou z jedné strany předkládány k věření nainscenované egyptské děti jako oběti ruského bombardování v Aleppu, z druhé strany oslavy osvobození Aleppa (zde a zde), které nesou také silný propagandistický náboj. Je těžké uvěřit tomu, že po čtyřech letech těžkých bojů budou sunnitští obyvatelé Aleppa nadšeně vítat Asadovu armádu a šíitské milice. Takže hledat pravdu někde uprostřed nemá smysl, dokud nejsou odkryty celkové souvislosti, včetně historických, i mocenské, politické a ekonomické zájmy aktérů.

Z drtivé většiny světových mainstreamových médií odešly poslední zbytky pravdy a byly nahrazeny čistou goebbelsovskou propagandou. Takový debakl pravdy najdeme snad jen za Kubánské krize v době plné studené války, kdy každá velmocenská strana ve svém kontrolovaném bloku zemí tvrdila něco jiného. Rok 2016 se stal rokem dezinformačních kampaní, rokem, v němž se naplno rozhořela „informační válka“ mezi světovými velmocemi. A protože lidé na celém světě nejsou takoví hlupáci, za jaké je tvůrci dezinformačních kampaní považují, došlo v tomto roce také k logickému poklesu sledovanosti a ztrátě důvěry v mainstreamová média.

Reakcí na to, že média už nejsou „mienkotvorná“, je rostoucí počet více či méně maskovaných pokusů o dehonestaci a nálepkování alternativních zdrojů informací i těch, kteří sdílejí jejich obsah, jako nástrojů proruské propagandy ze strany těch, kteří v důsledku svého lhaní ztratili důvěru veřejnosti. Celé tažení proti „dezinformačním webům“ má mezinárodní charakter. Zapojila se do něj jak Evropská unie, tak Spojené státy (zde a zde). Pro pořádek je třeba říci, že např. v Číně, Íránu či arabských monarchiích je kodifikována a institucionalizována velmi přísná cenzura a že svoboda tisku je zákonem omezena i v dalších zemích, z těch evropských např. v Rusku a na Ukrajině.

V naší zemi se to v loňském roce naplno projevilo v podobě „boje proti ruské propagandě„, který svojí stupiditou musí urážet každého s jen trochu kritickým myšlením. Celému dění, jehož trpkým plodem je kromě založení několika „nezávislých webů“ (např. zde a zde), které se od mainstreamu liší snad jen agresivnější rétorikou, a „znormalizování obsahu“ některých již existujících (např. zde a zde), zřízení Centra proti terorismu a hybridním hrozbám při Ministerstvu vnitra, se věnuje kolega Umlauf ve svém seriálu o agentu Novákovi. Rozhodně je lépe odpovědět na cenzuru ironicky, vtipem a s nadhledem, než se snížit na úroveň těchto „analytiků“ placených z našich daní.

Centrum prý nebude nikoho cenzurovat, ale už samy okolnosti jeho vzniku a oslí můstek, který se v souvislosti s jeho založením buduje mezi alternativními weby a terorismem, ukazuje, jakým směrem se novodobí „bretšnajdři“ pokusí posunout veřejné mínění. O strategii přemostění, která se v té souvislosti chystá, píšou naši kolegové z Aeronetu. Smutné a alarmující je i to, že se do tohoto tažení začíná zapojovat i akademická a podnikatelská sféra, tedy společenské vrstvy, které v jiných souvislostech mají plná ústa obrany liberálních svobod.

Dejme slovo českému prezidentovi Miloši Zemanovi, snad jedinému evropskému státníkovi, který bude mít po 20. lednu skvělé vztahy s vrcholnými představiteli USA, Ruska i Číny. Zdrojem jsou Parlamentní listy.

Miloš Zeman řekl:

Kdo zabraňuje jiným vyslovovat argumenty, dokazuje tím to, že sám žádné argumenty nemá.

Nikdo na světě neudělal lepší službu Rusku než americký president Obama a americké tajné služby svými sankcemi zdůvodněnými „agresivními kybernetickými útoky proti USA“. Nikdo u nás doma nedělá „proruským médiím“ takovou reklamu jako Evropské hodnoty, senátor Štětina a ministr Chovanec. A přitom by masmédiím a vládám v boji proti „nepřátelské propagandě“ a „hybridním hrozbám“ stačilo tak málo – přestat lhát. Jenže tento úkol se stal pro mainstreamové bijce za Evropské hodnoty téměř nadlidským posláním. Nelze nelhat, když pravda odešla do exilu.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 400 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Přejít do diskuze k článku 18 komentářů