Al Kajda 2: Proměny války

Reklama


Nekonvenční válčení toho typu,jaký používá Al Kajda, má svou živnou půdu v zonách anarchie, které vyvěrají ze států, jež selhaly. Ale slabost státu jí prospívá ještě jinak. Jak se kapitál stal globálním, stal se globálním i zločin. Nepravidelné armády a politické organizace, které praktikují nové formy válčení,jsou téměř všude ve spojení s globální kriminální ekonomikou. Mnoho teroristických organizací získává alespoň část svých příjmů ze zločinu, zejména z obchodování s nelegálními drogami. Globalizace jim umožňuje volně po světě přesouvat finanční prostředky získané z těchto zdrojů. Al Kajda této svobody plně využívá.


Ochablost státu je částečně výsledkem záměrné politiky. Potlačení státní moci bylo propagováno jako životně nutná podmínka „tržní reformy“. V praxi  vedlo odstranění dohledu nad pohybem kapitálu ke vzniku "kasinového kapitalismu", v němž ekonomiky celých zemí (Thajsko,Indonésie a další), mohou být zruinovány náhlým odčerpáním spekulativního kapitálu.Pohyb kapitálu osvobozeného od politické kontroly dal zároveň vzniknout velkým zásobám zámořského bohatství, v němž se fondy teroristických organizací vytratí beze stopy.


Útok na stát v devadesátých letech však umožnil rozvoj terorismu ještě jiným způsobem. Když se rozpadl sovětský stát, tisíce odborníků z obrovského vojensko-průmyslového komplexu přišlo o práci, nebo se octlo v bídě. Zatímco se oběti nepovedeného přechodu pokoušely udržet nad vodou, zbraně a vojenský materiál putovaly do rukou kriminálních mafií. Rostoucí nebezpečí, že teroristé použijí zbraní masového ničení, je částečně důsledkem metod, které západní vlády vnutily Rusku.


Al Kajda je na rozdíl od většiny terorismu,který je ve své činnosti národní nebo regionální (ETA,IRA,Tamilští tygři,nebo Organizace pro osvobození Palestiny), ve své činnosti globální. Její schopnost udeřit v kterékoliv části světa však neznamená, že její strategické cíle jsou zásadně globální. Její strategický cíl byl vždy konkrétní a omezený – svrhnout saúdskou dynastii. Ale tím,že sleduje tento regionální cíl, se dostala do světového konfliktu s americkou mocí. Al Kajda jasně chápe zranitelnost západních průmyslových společností.


Tím,že zničí saúdský režim,vypudí bezvěrce z posvátné země. Tím,že získá vládu nad saúdskou ropou, může průmyslový svět držet jako rukojmí. Logika těchto strategických cílů vyžaduje, aby dosah Al  Kajdy byl celosvětový. Její dosavadní útoky ukázaly, že války jednadvacátého století jsou okázalá střetnutí a jádrem jejich strategie je šíření mediálních obrazů.  Využití satelitní televize k mobilizaci podpory v muslimských zemích je součástí této strategie.


Al Kajda (v překladu základna) je moderní nejen svou schopností využívat komunikační technologie. Moderní je také její organizace. Al Kajda se méně podobá centralizovaným vůdcovským strukturám revolučních stran dvacátého století a více buňkám drogových kartelů či uhlazeným sítím korporací virtuálního obchodu. Bez trvalého bydliště a s aktivními členy z prakticky každé části světa je Al Kajda "globální nadnárodní organizací". Na rozdíl od teroristů sedmdesátých a osmdesátých let  se její ozbrojené síly stávají součástí těch islámských skupin po celém světě, které neustále hledají nové základny a nové cíle.. Al Kajda je organizována podle vzoru rozšířené rodiny – tím,že využívá vzájemnou důvěru, která váže rodinu dohromady, dokáže znamenitě využívat neformálních bankovních systémů(hawala), které mají globální dosah a jejichž činnost je prakticky nevystopovatelná. Její kmenová struktura znamená, že je mimořádně obtížné jí proniknout. Hluboká oddanost, kterou rodinná struktura Al Kajdy ve svých členech pěstuje, jí umožňuje vést dlouhodobé akce, jako třeba byla útoky na americké ambasády v Africe, kterým předcházela léta trpělivé přípravy. "Předmoderní hodnoty“ umožňují Al Kajdě velmi účinně fungovat v podmínkách globalizace.Jejich ochotu jít na jistou smrt nemůžeme kopírovat.


Knihu je možné objednat např. zde


GRAY, John. Al Kajda: a co znamená být moderní. Vyd. 1. Překlad Milena Turner. Praha: Mladá fronta, 2005, 134 s. Myšlenky (Mladá fronta), sv. 21. ISBN 80-204-1270-0.

Přejít do diskuze k článku