Alkohol a jeho Čech

Září 19, 2012

Situaci, která zavládla po vyhlášení částečné prohibice minulý pátek, vystihl kdosi pregnantně slovy: „Češi nemají problém s alkoholem, Češi mají problém bez něj.“ Máloco vyvolalo v poslední době takové pozdvižení, jako snaha vlády (zda účinná, to se teprve ukáže) zamezit kontaminaci legální distribuční sítě pančovaným alkoholem. Jako kdyby požívání alkoholu a snadný přístup k němu byl něčím na způsob všeobecného lidského práva, které nesmí nikdo omezit.


Je to zvláštní, protože když vláda zvyšovala daně, Češi mlčeli. Když jim začala brát školství, Češi mlčeli. Když jim začala brát zdravotnictví, Češi mlčeli. Když jim začala brát důchodové zabezpečení, Češi mlčeli. Když začala zavádět nucené práce a ponižující sociální karty, Češi mlčeli. Ať vláda šáhla na jaká práva a svobody chtěla, ať privatizovala, co chtěla, Češi vesměs mlčeli. Ale jakmile jim na pár týdnů vzala alkohol, Češi začali řvát a punktovat rebelii. Kde kdo vyhlašuje přesun na černý trh za svoji občanskou povinnost a alkoholici se předhánějí s liberály ve vymýšlení škodlivých důsledků prohibice a jejích dopadů na stát a národ.


Chápu, že se vztekají výrobci, prodejci a hospodští, na které dopadá prohibice nejsilněji a kteří kvůli ní přicházejí o zisky, ale co si ostatní? To se skutečně většina národa nedokáže pár týdnů bez tvrdého alkoholu obejít? To už jsou Češi vážně tak zdegenerovaní, že se nedokážou ovládnout a na pár týdnů či měsíců se obejít bez destilátů, nebo jen vyplula na povrch všeobecně rozšířená závislost na alkoholu, která zatím nebyla díky jeho dostupnosti tak vidět?


Bouře ve sklenici vody, kterou kvůli částečné prohibici Češi rozpoutali, jasně ukazuje, že Češi by si měli udělat jasno v prioritách. Pak se možná dočkají i takové vlády, které nebude zanedbávat své povinnosti a nenechá věci zajít tak daleko, aby musela vzniklé problémy řešit prohibicí.


Převzato z blogu Tribun

Přejít do diskuze k článku