Americká církev na straně chudých

Reklama


Prosinec 22, 2011


Americká církev vstupuje do boje s krizí kampaní biskupů proti chudobě v zemi, referuje Giacomo Galeazzi na webu Vatican Insider. Z alarmující statistiky vyplývá, že kolem 15 % obyvatel USA žije v bídě. Významnou část pak tvoří děti. Jedná se o skutečnost, která se nachází již delší čas v centru pozornosti tamních katolických biskupů. Ti proto v lednu 2012 ve všech diecézích zahájí kampaň, která má přispět k informovanosti a porozumění problematice chudoby v zemi. Na internetových stránkách Americké biskupské konference (USCCB) bude spuštěna speciální sekce věnovaná diskuzi a návrhům na téma, jak čelit chudobě. Biskup ze Sacramenta pověřený kampaní, Mons. Jaime Soto, zdůrazňuje v Rádiu Vatikán následující poselství.

"Naše kultura života začíná láskou, která nás spojuje s nadějemi, radostmi, ale i boji a utrpením lidí, zvláště těch, kteří jsou chudí nebo jinak trpící. Kráčíme spolu s rodinami imigrantů vstříc společnosti, která bude silnější a bezpečnější díky jejich začlenění. Objímáme matku i její nenarozené dítě, abychom jim oběma dali naději a perspektivu. Poměřujeme naše vlastní zdraví kvalitou péče, kterou poskytujeme těm nejzranitelnějším. Namáháme se s těmi, jejichž práce je tíživá."

U příležitosti kampaně budou biskupové publikovat sérii statistik o stavu chudoby amerického obyvatelstva. Všechny farnosti a rodiny jsou vybízeny k účasti na iniciativě zapojením do různých aktivit zaměřených na zvýšení citlivosti vůči sociální problematice pod vedením lidí zodpovědných za sociální pastoraci a vychovatelů ve školách. Do tohoto kontextu lze zasadit také nedávný apel na podporu nezaměstnaných (ke stažení
zde), který zveřejnil biskup Stephen Edward Blaire, prezident Výboru pro spravedlnost a lidský rozvoj při Americké biskupské konferenci.

„Milionům pracujících a jejich rodinám narůstají ekonomické obtíže. Katoličtí biskupové Spojených Států amerických již delší dobu zastávají názor, že nejúčinnějším způsobem, jak vybudovat spravedlivou ekonomiku, je poskytnout příležitosti pro důstojnou práci a důstojné ohodnocení. V momentě, kdy ekonomika nedokáže poskytovat dostatečné množství pracovních míst, je tu morální povinnost chránit život a důstojnost nezaměstnaných a jejich rodin."

Již před pěti měsíci na konci července se biskupové zapojili do politické bitvy o řešení dluhové krize, když vyzvali v dopise zákonodárce, aby ve svých úvahách pamatovali na nejchudší vrstvy obyvatelstva. Jedním ze signatářů je biskup z Albany Mons. Howard Hubbard, který ve vatikánském rozhlasu zdůraznil morální stránku diskuze o dluhu. Pro české katolíky ve vládě a ČBK může být zajímavá tato část jeho rozhovoru:

"Jsme toho názoru, že spravedlivý rozpočet nemůže být založen na škrtech v oblasti základních služeb pro potřebné: oběti jsou nutné ode všech, včetně zavedení přiměřeného zdanění příjmů bohatých lidí a omezení vojenských a ostatních nadbytečných výdajů. Pak je třeba zahájit dlouhodobou reformu zdravotnictví a důchodového systému. Věříme, že jsou nutné kompromisy od každého člena společnosti. (…) Obáváme se, že realizace návrhu na zvýšení dluhového stropu může dopadnout v nepřiměřené míře na hlavy chudých lidí, což je pro nás z morálního hlediska závažná věc."

Podle učení Benedikta XVI. – dát chudé na první místo – znamená, že je poskytnut prostor pro etický postoj k ekonomice ze strany aktérů mezinárodního trhu, pro etický postoj k politice ze strany institucionálních aktérů a pro správný postoj k participaci, schopný podpořit občanskou společnost na lokální i mezinárodní úrovni. Papež Ratzinger ve svém poselství
Zdolat chudobu, budovat mír z roku 2009 rovněž zmiňuje sociální charakter státu:

"Mezinárodní instituce dnes musí uznat důležitost a výhodu ekonomických iniciativ občanské společnosti nebo místních samospráv pro emancipaci a sociální začlenění těch vrstev, které jsou často pod extrémní úrovní chudoby a zároveň jsou těžce dosažitelné oficiální pomocí. Historie ekonomického rozvoje ve 20. století nás učí, že dobrá politika rozvoje závisí na zodpovědnosti lidí a na vytvoření pozitivní synergie mezi trhy, občanskou společností a státy. Zvláště občanská společnost má rozhodující úlohu v každém procesu rozvoje, protože rozvoj je ve své podstatě kulturní fenomén a kultura se rodí a rozvíjí v občanské sféře. Ačkoli zvýšení zisku ”pro capite” nemůže být samo o sobě nejvyšším smyslem ekonomické a politické aktivity, přesto představuje důležitý nástroj pro dosažení cíle, kterým je boj proti hladovění a absolutní chudobě. Proto chce Církev odstranit iluzi, že by politika založená čistě na pouhém přerozdělování existujícího bohatství mohla problém definitivně vyřešit. V moderní ekonomii, hodnota bohatství závisí v rozhodující míře na schopnosti vytvářet zisk v přítomnosti i budoucnosti."

Američtí biskupové proto připravili program ekonomického rozvoje ve shodě se sociálním učením katolické církve. Jejich hlavním cílem je podpořit nízkopříjmové skupiny obyvatelstva vytvořením institucí pro ekonomický rozvoj a vyvinout alternativní ekonomické struktury, které by zajistily rovný přístup k příjmům a k spravedlivému vyvážení individuálního a komunitního bohatství. Už Jan Pavel II. ve své encyklice Centesimus Annus zdůrazňuje opci pro chudé.


"Především je však nutné upustit od způsobu myšlení, který pohlíží na chudé této země – jednotlivce i národy – jako na břímě a jako na nežádoucí osoby, které chtějí konzumovat to, co jiní vyrobili. Chudí požadují právo podílet se na využívání materiálních statků a uplatnit své pracovní schopnosti při budování spravedlivějšího a šťastnějšího světa pro všechny. Pozvednutí chudých je velkou příležitostí k mravnímu, kulturnímu a hospodářskému růstu celého lidstva." (CA 28)

Proaktivní přístup katolických biskupů Spojených Států amerických by měl být vzorem pro nás a naše hierarchické nadřízené zvláště v této době, kdy je v Česku na nezaměstnané a chudé lidi pohlíženo s despektem v souladu s neoliberální ideologií. Chudí si prý za svoji chudobu mohou především a hlavně oni sami. Nehledě na nerovné startovací podmínky a životní nepřízeň jsou nálepkováni jako neúspěšní, nepřizpůsobiví looseři, kdy se jim místo pochopení a urgentní pomoci ze strany státu dostává jen dalšího nedůstojného šikanování. K srdci bychom si ale měly vzít Ježíšova slova: "Cokoli jste udělali jednomu z těchto nejposlednějších, mně jste udělali." Zatím se ale zdá, že si mnozí k srdci berou alibisticky jiná evangelní slova, totiž: "Chudí budou mezi vámi stále."

Benedikt XVI. k tomu ale jasně říká: "Je bláhové stavět si luxusní dům uprostřed pouště a úpadku. V dnešním globalizovaném světě je stále zřetelnější, že mír může být budován, jen pokud bude každému jednotlivci zajištěna možnost přiměřeného rozvoje: dříve či později nerovnosti produkované nespravedlivým systémem zaplatí každý. (…) Vyplývá z toho nutnost být orientován na hlubokou solidaritu, která usiluje o dobro každého a všech."


Převzato z Umlaufovin

Přejít do diskuze k článku