Květen 16, 2013
Hospodaření českých domácností loni ovlivnil pokles výkonnosti ekonomiky a relativně vysoký nárůst cenové inflace. I při nižším růstu příjmů lidé zvýšili stav svých úspor. Kupní síla příjmů kvůli cenové inflaci klesla. Domácnosti si tak mohly v úhrnu pořídit měsíčně za 180 Kč více zboží a služeb na jednoho svého člena než před rokem. Vyplývá to z „Analýzy vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2012 a predikce na další období“ ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Letos lze podle analýzy očekávat pouze stagnaci nebo jen slabý nárůst HDP.
Mzdy jsou největším zdrojem příjmů domácností
Čistý příjem domácností vzrostl v roce 2012 v nominálním vyjádření o 2,0 %, průměrně činil 28 670 Kč. Průměrný nominální čistý příjem na jednoho člena domácnosti představoval 12 681 Kč. Domácnosti si tak mohly v úhrnu pořídit měsíčně jen za 180 Kč více zboží a služeb na jednoho svého člena než před rokem.
Největším zdrojem peněžních příjmů domácností byly mzdy. Průměrná nominální měsíční mzda představovala 25 101 Kč. Oproti předchozímu roku vzrostla o 2,7 %. Po zohlednění cenové inflace (3,3 %) průměrná mzda reálně poklesla o 0,6 %. V podnikatelské sféře vzrostla průměrná mzda na 25 119 Kč (o 2,8 %).Nižší nárůst (o 2,2 %) vykázal průměrný plat v nepodnikatelské sféře, jenž dosáhl 25 018 Kč.
Druhou nejvýznamnější část příjmů domácnostítvořily sociální příjmy, které loni vzrostly, avšak pouze v nominálním vyjádření (o 2,6 %). Výrazný procentní nárůst byl zaznamenán u dávek pomoci v hmotné nouzi (o 55,6 %), zvýšil se také objem vyplacených dávek důchodového pojištění a příspěvku na péči. Příjmy občanů z ostatních druhů dávek klesly.
Průměrná výše starobního důchodu dosáhla 10 770 Kč, což je o 2,2 % více než v roce předchozím. V reálném vyjádření se však mírně snížila (o 2,3 %). Počet důchodců se starobním důchodem se nezvýšil, ale počet osob s trvale kráceným předčasným důchodem vzrostl o 4,5 %.
Pokračoval pokles průměrného počtu evidovaných nezaměstnaných. Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti (5892 Kč) byla o 306 Kč (5,5 %) vyšší než v roce 2011.
V pořadí třetí objemově největší položku sociálních příjmů domácností tvořily dávky nemocenského pojištění. Vyplaceno bylo vyplaceno 19,4 miliardy Kč, o 2,1 miliardy Kč (o 9,9 %) méně než předchozí rok. Rozhodující dávkou bylo nemocenské, jehož podíl na dávkách nemocenského pojištění činil 59,2 %.
Domácnosti omezily výdaje na spotřebu
Cenová inflace dosáhla 3,3 %, (o rok dříve 1,9 %). Od roku 2008 to byl druhý nejvyšší roční nárůst spotřebitelských cen. Útlum spotřebitelské poptávky ovlivnilo zejména lednové zvýšení snížené sazby DPH z 10 na 14 %. Největší vliv na cenovou inflaci mělo zdražení bydlení (podíl na růstu cen 42 %), potravin (31 %) a dopravy (10 %). Zlevnily naopak oděvy, obuv, bytové vybavení a telekomunikační služby.
Tempo výdajů na spotřebu se výrazně snížilo, v závěru roku bylo (nominálně i reálně) nejnižší v historii české ekonomiky. Domácnosti omezily nejen své zbytné výdaje, ale také nákupy základního zboží a služeb. Reagovaly tak na předchozí pokles svých příjmů a obavy z nezaměstnanosti i možných dalších restriktivních opatření.
Domácnosti omezily svá vydání zejména za vybavení a údržbu bytů, odívání a obuv, výdaje spojené s trávením volného času (rekreace, kultura) a v dopravě. Naopak více peněz vydaly za výživu, zdraví, veřejné stravování, kde jednoznačně působil vliv zvýšení dolní sazby DPH.
Domácnosti více spoří a méně si půjčují
Racionální chování domácností vůči úvěrům a zadlužování bylo patrné i v roce 2012. Úvěry domácnostem vzrostly proti roku 2011 jen o 4 % (tj. nejméně od roku 1998). Tendence domácností zajistit si vyšší objem spotřeby peněžními půjčkami tudíž znovu oslabila – zejména v oblasti spotřebitelských neúčelových úvěrů. Naopak stále převažovaly úvěry na bydlení (růst o 4,8 %, z toho hypoteční o 6,3 %).
Inflace znehodnotila více než 38 miliard Kč úspor
Domácnosti i při nižším růstu příjmů navýšily stav svých úspor. Jejich objem se (podle dostupných údajů ČNB) meziročně zvýšil o 3,4 % (na 1770,3 miliardy Kč) – což byl téměř o třetinu menší přírůstek než v roce 2011. Při zohlednění cenové inflace a záporných reálných úrokových sazeb však bylo více než 38 miliard Kč vkladů znehodnoceno.
Střadatelé preferovali vklady v korunové a převážně netermínované podobě. Určitý nárůst si udržely finanční produkty s relativně vyšším výnosem, tedy zejména životní pojištění a depozita uložená v penzijních fondech.
Podle analýzy nelze ani v letošním roce očekávat výraznější změnu v nově vytvořených spotřebních zvyklostech domácností. Ty vzhledem k vývoji příjmů a vyšším nezbytným výdajům za položky spojené s bydlením, výživou i finančními platbami pravděpodobně znovu omezí své výdaje, zřejmě jen na úroveň o málo vyšší než v roce 2012. Lze předpokládat, že bude nadále trvat útlum zadlužování domácností.
Za celý rok 2013 očekává MPSV pouze stagnaci nebo jen slabý nárůst Hrubého domácího produktu (HDP) v rozsahu -0,3 až +0,6 %, v roce 2014 přírůstek v rozmezí od 1,3 do 2,3 %.
Zdroj: eSondy
