Julian Assange se dočkal. Ekvadorský stát mu udělil tzv. diplomatický asyl, což znamená, že v misi Ekvádoru v Londýně může dožít svůj plodný život… přirozeně, se značnou dávkou nadsázky. A Ekvádor a s ním celá Latinská Amerika, která tento institut pro utečence (ne uprchlíky) uznává, je v očekávání.
Britové ohlásili, že mohou na výsostné území Ekvádoru vniknout, a Juliana Assange si "odnést". Vniknout na území mise lze ovšem jen se souhlasem vedoucího mise, nebo vysílajícího státu. Zpravidla. Svět tak čeká, zda Britové "tvůrčím způsobem rozvinou" teorii spojenou s aplikací Vídeňské konvence a úmluv souvisejících, nebo nikoli. Útok na ekvádorskou misi by totiž mohl znamenat reciproční kroky všech zemí, které, spolu s Ekvádorem, tento typ azylu, a Assangeovi zvláště, podporují. A že jich není málo.
Británie má s zajišťováním diplomatů praxi. Není tomu zase tak dávno, co byl na základě francouzského zatykače uvězněn šéf mongolské výzvědné služby, který se do Británie dostal s mongolským diplomatickým pasem na pozvání tamní, tedy britské zpravodajské služby (předmět: koordinace společné protiteroristické činnosti). Tento pán měl u Francouzů vroubek, jelikož se za svého předchozího působení v zemi galského kohouta spolupodílel na únosu mongolského opozičníka, žijícího v exilu.
Assange by, pokud nebude vybaven ad hoc ekvádorským diplomatickým pasem s akreditací ve třetí zemi (dovedu si představit jeho expresní instalaci výměnou nót na ekvádorském zastoupení v nikaragujské Managui) mohl tedy i s platným ekvádorským diplomatickým pasem pochodit stejně, jako šéf zmiňované mongolské špionáže. Quito nebo Ulanbátár – ani tam, ani onde nežijí, z pohledu Britů, gentlemani.
Další možností by bylo, pořídit houdiniovský kufr, opatřit ho na zpáteční cestě Londýn-Quito pečetěmi, a provézti ho (s Assange uvnitř) jakožto diplomatické zavazadlo. Avšak ouvej. I těch pár metrů z mise do auta označeného CD a vlajkou latinskoamerické země by Assange nemusel "ustát". Diplomatické zavazadlo má obsahovat jen písemnosti, a asi by nepomohlo ani to, kdyby některou z diplomatických zpráv měl Assange napsánu třebas hennou na vlastním těle (byť by byla splněna maxima pouhé přepravy zpráv – Assange by byl nosičem informace uschovaným v pouzdru). Na letišti už by CD vůz mohl vjet do letounu IL-76, čímž by se zavazadlo nedotklo britské půdy (auto jako celek požívá imunity).
Britové ovšem mají zkušenosti s bednami, plnými nigerijských občanů pod drogami, nakládanými spolu s dipl. kurýrem na spoj do Afriky (kvalifikované únosy pod diplomatickým krytím). Ostatně, jak nestojí v žádné diplomatické příručce, i marocká diplomacie transportovala v zavazadlech uříznuté hlavy nepřátel šéfa marocké královské tajné služby, generála Ufkira, až do té doby, než on sám upadl do nemilosti a byl popraven. Francouzi viděli kufry, neviděli hlavy. Zpravodajské hry bez hranic.
Assange nemá mnoho šancí na bezpečný výjezd z Británie. To takovému Nixonu Morenovi, který byl ve Venezuele obviněn v roce 2009 z vražedného útoku na policisty, a úkryt poté nalezl na apoštolské nunciatuře, bylo ono "salvoconducto" do Peru, kde dnes žije v asylu, zlým Chávezem umožněno. Nixon Moreno, student Andské university, nakonec na apoštolské nunciatuře (alias velvyslanectví Svatého stolce, ergo Vatikánu) i promoval (po 12 letech studia politologie), čímž vlastně došlo k recepci venezuelského práva a univerzitní sponze (slibu) na půdě Sancta sede v Caracasu.
Ekvadorcům, kromě mezinárodní podpory, nezbývá než Assange střežit, a jednat o jeho možném odjezdu. Všichni víme, že, jak uvedl kulumbijský El Espectador, Assange v USA čekají, ale víme také, že největší "leaks" jsou tzv. Obamaleaks:
Proto by se – z amerického hlediska – nad ním opravdu měla raději uzavřít ekvádorská džungle. Britské prosazování švédského "právního nároku" je také zavilé. Slečna A (nebo W) při druhém obšťastňování prý spala (a kdy se probudila – až její tělo reagovalo samovolnými (hladké svalstvo) vaginálními stahy…?) druhé slečně se zdálo, že praskla ochrana, či si ji Assange úmyslně "sejmul"…Směšné.
Co tak stíhat všechny lékaře ve stockholmském Karolinska Institutet, kteří pacienta (byť s informovaným souhlasem) omámí narkotiky, a do tělních dutin mu invazivně zavádějí tu laparoskopickou sondu, tu něco jiného… Má snad pacient (ka) šanci se probudit a kdykoli svobodně sdělit "to stačí doktore, hezky si s tím vercajkem z mého vejcovodu vypadněte"? Nemá. Assange i lékaři jsou proto v podobné procesní situaci. Ale o tom – snad až příště.
