Škody, které Libyi způsobily nálety takzvané „anti-Kaddáfíhovské“ aliance financované a organizované Francií, tedy členem NATO, se odhadují na sedminásobek škod, které za 2. světové války způsobilo Evropě bombardování nacistů. Muammar Kaddáfí a „jeho druhové“ měli celkem 150 miliard na bankovních účtech v různých částech světa. Po začátku takzvané Libyjské revoluce některé státy tato konta zmrazila. Teď se ty peníze „kamsi ztratily“.
Ruský expert na východní záležitosti Anatolij Jegorin zkusil analyzovat obě tyto záležitosti v nedávno vydané knize s názvem „Svržení Muammara Kaddáfího. Libyjský diář 2011-2012.“ Mluvíme-li o škodách, které Libyi způsobilo bombardování, může někdo nejspíš říci, že každá válka způsobuje škody. To je pravda, ale rozsah škod může být větší nebo menší. Lze pochybovat, že vyhnání Kaddáfího, ať to bezpochyby byl tyranský vládce, opravdu stálo za ty škody, které bomby NATO Libyi způsobily – a to neříkáme nic o skutečnosti, že zavést bezletovou zónu nad určitou zemí, a pak ji na to konto bombardovat, když to řekneme mírně, nejde úplně dohromady.
Je to asi stejné, když kdysi NATO vyhlásilo, že „humanitárně bombarduje Srbsko“. Ovšem ta suma, kterou měl Kaddáfí a jeho věrní na bankovních kontech, a kterou banky ve skutečnosti ukradly – což mimochodem činí zhruba 150 miliard amerických dolarů, by mohla postačovat k rekonstrukci libyjské infrastruktury po škodách způsobených bombardováním, když už ne zcela, pak přinejmenším částečně.
Ty peníze se ale ztratily. Proč a kam? Co o tom ve své knize i v moskevské Pravdě říká Anatolij Jegorin: „Západ se nejspíš rozhodl hned po samém začátku protikaddáfíovského povstání v Libyi udělat vše, co je možné, aby Kaddáfímu zabránil zůstat u moci. Jeho bankovní konta byla okamžitě zmražena. Nebo asi bylo lépe oficiálně říci, že nebyla zmražena, ale ve skutečnosti byla ukradena. Nikdo nemůže s jistotou přesně říci, kdo ty peníze ukradl a kde teď jsou. Existují pouze určité vágní informace, že je údajně shrábli sami bankéři a že tito bankéři údajně zkusili tyto peníze vyprat v zámoří. Nyní probíhají pokusy tyto peníze najít, ale pochybuji, že je někdo někdy dohledá.“
„Když členové NATO vrhali bomby na Libyi, říkali politici z USA a Francie, že se to údajně děje, aby Libyjcům pomohli vyhnat tyrana a zřídit v jejich zemi demokracii,“ říká paní an-Niran, která je pověřenkyní OSN pro Libyi a smutně dodává pro New York Times: „Teď se ale ukázalo, že všechna ta slova byla jen čirou strategií a možná i demagogií. Skutečným cílem Francie a USA bylo pokusit se o loupež libyjského bohatství.“ Pravdou je, že teď, když byl Kaddáfí svržen, tak to vypadá, že se spojenci z NATO už vůbec nestarají o to, co se v Libyi děje. Také to vypadá, že současní libyjští vůdci se zajímají více o to, aby se udrželi na svých postech, čí si zabrali ještě lepší místečko, když to jde, než zřejmě zbytečné pokusy o návrat těch 150 miliard amerických dolarů, které záhadně zmizely, zpět do své země, která se teď zoufale potřebuje zotavit z války.
Zdroje: Moskevská pravda, Ria Novosti, NYT.com
