Barack Obama: Křivolaká cesta k presidentské funkci

Reklama


Jednání a aktivity favorita amerických presidentských voleb Baracka Obamy v posledních několika týdnech působí dost rozporuplně.

Nejprve v některých hlasováních překvapivě podpořil George Bushe. Jednalo se především o jeho podporu zákonu FISA, který zpětně omilostnil nelegální špehování Američanů telekomunikačními společnostmi se zdůvodněním, že informace takto získané byly poskytnuty zpravodajským službám a umožnily jim účinně bojovat proti terorismu po útoku na newyorské mrakodrapy a Pentagon. Tento zákon také tuto činnost legalizoval. To vzbudilo velký odpor organizací na ochranu lidských práv, které ho označily za bezprecedentní porušení ústavy a požadují po federálním soudu v New Yorku, aby tento zákon prohlásil za protiústavní. Druhým takovým případem bylo Obamovo hlasování proti návrhu demokratického senátora Dennise Kuciniche na impeachement presidenta Bushe v souvislosti s válkou v Iráku.

Tento Obamův postup rozlítil jeho příznivce a jeho náskok patnácti procentních bodů v průzkumech veřejného mínění se rázem smrsknul na méně než polovinu. Pozoruhodné na celé věci je, že Hillary Clintonová hlasovala proti zákonu FISA a mezi příznivci demokratů okamžitě padly návrhy na to, že by se měla pokusit získat na svou stranu superdelegáty a usilovat o presidentskou nominaci.

Další souboj mezi Obamou a McCainem se vedl v ekonomické oblasti. Tam má ovšem všechny trumfy v rukou Obama a naposledy získal bezpracně další body, když vrcholný ekonomický poradce Johna McCaina Phil Gramm prohlásil, že Američané mají tendenci stát se národem fňukalů, současná krize je jen v jejich hlavách a je zapřičiněna mentálním úpadkem. Pikantní na tom je, že tento poradce byl v minulosti úzce svázán se zkrachovalým koncernem ENRON a také s mezinárodním bankovním gigantem a poskytovatelem hypoték UBS, a má nemalý podíl na probíhající hypotéční krizi. Obama reagoval posměchem, když řekl, že „…Jeden z předních McCainových poradců si může myslet, že když Američané čelí ztrátě zaměstnání, stagnujícím mzdám, růstu cen všeho od benzínu po potraviny, je to mentální úpadek …“ Označil současnou krizi za důsledek osmi let Bushovy vlády a slíbil, že bude tyto problémy energicky řešit. Celá věc skončila tím, že McCain s humorem jemu vlastním řekl, že Gramm nedostane v jeho budoucí vládě funkci ministra, ale pošle ho jako velvyslance do Běloruska. Gramma poté vyhodil z týmu svých poradců.

Třetím bitevním polem je zahraniční politika. Barack Obama se vypravil na cestu po krizových oblastech, aby prokázal, že má dostatek schopností i pro řešení zahraničních záležitostí. Při své návštěvě Iráku a Afghánistánu prezentoval a projednal s místními politickými vůdci svůj plán na postupný odchod z Iráku během 16 měsíců a na posílení jednotek v Afghánistánu o deset tisíc vojáků.

Situace v Iráků je přes jisté snížení počtu obětí bojů stále kritická. Dochází k tragickým přehmatům, jako například k zabití syna guvernéra jedné z iráckých provincií americkými vojáky. Americké velvyslanectví v Bagdádu má rozlohu více než 4 km čtvereční, tedy asi jako Vatikán. Má 700 zaměstnanců a hlídá je 250 vojáků. Pro Iráčany představuje symbol jejich okupace, a také symbol amerických vojenských a energetických plánů na Blízkém východě. Ve Fallúdži, v níž v roce 2004 probíhaly těžké boje mezi povstalci a americkou armádou, se zatím podle informací od lékařů a místních obyvatel začínají v dosud nevídaném měřítku rodit nemocné a zdeformované děti. Příčinou jsou pravděpodobně fosforové bomby a střely s ochuzeným uranem, které byly používány americkou armádou. Irácké ministerstvo obrany také oznámilo, že Izrael se chystá zaútočit na Írán s použitím iráckého vzdušného prostoru, a že izraelská letadla mají přistávat na amerických základnách v této zemi. Podle bývalých důstojníků z provincie Anbar již izraelské stíhačky na těchto základnách v rámci cvičení přistály. Izraelští zpravodajci tvrdí, že pokud zkrachují jednání o íránském jaderném programu, Bush zaútočí na Írán v období mezi listopadovými presidentskými volbami a lednovou inaugurací nového presidenta.

Pro toho, kdo zná tyto informace a ví, že postavení irácké vlády je více než obtížné, je proto překvapivé, že Iráčané souhlasili s Obamovým plánem, odmítli vyjednávat o smlouvě, která by dále upravovala pobyt americké armády v zemi a znamenala zřízení stálých vojenských základen, a podali oficiální žádost o stažení Američanů z Iráku. To vzbudilo velký vztek u americké vlády, která obvinila Obamu, že svým postupem narušil probíhající jednání mezi USA a Irákem.

Výrazem onoho vzteku může být i karikatura (foto 1), kterou otiskl časopis The New Yorker na své titulní stránce. Tato karikatura má prý zesměšňovat představy některých republikánů o Obamovi.

Přejít do diskuze k článku