Basilejský manifest k ekonomickému osvícenství

Reklama


Leden 21, 2012


Ve Švýcarsku funguje instituce pod názvem "Centrum pro náboženství, ekonomiku a politiku" (zkratka ZRWP). Jde o mezioborový projekt, který zaštiťují některé švýcarské univerzity a Collegium Helveticum. Jsou do něj zapojeni teologové, experti v oblasti financí, hospodářství, kultury a médií. Společně pracují dva roky na tématu "víra a ekonomika". Z našeho malého českého rybníčku se může zdát takový počin jaksi bizarní a možná by si leckdo i poklepal na čelo. Co asi mohou mít tak dva rozdílné pojmy společného, že ano.


Řekla bych, že v dnešní době mají dokonce hodně společného. Ukazuje se, že zdravý selský rozum přestává fungovat. Naopak ve světě mocných a vlivných pořád ještě vládne něco jako víra ve svobodnou ruku trhu, která přinese blahobyt všem bez rozdílu. Tato iracionální víra je hodně slepá. Finanční trhy a ratingové agentury prý mají vždycky pravdu. Stejně platí neomylnost a prospěšnost počítačových modelů pro řízení finančních operací na burzách, které vymysleli absolventi matematicko-fyzikálních fakult. Dnes se jim říká quants, česky kvanti. I u nás takové máme a vydělávají o to víc, o co ostatní na druhé straně ztrácejí. Sídlo mají ovšem v daňových rájích, jako například pan Janeček. Slepí dogmatikové trhu a peněz věří, že jeho podnikání je naprosto v pořádku a také věří, že ty miliardy jsou vydělané poctivou prací. Dále vládne iracionální víra v to, že se trhy chovají racionálně. A tragikomickou víru ve vlastní neomylnost nám předvádějí politici dnes a denně. Tak bychom mohli pokračovat do nekonečna.


Ve Švýcarsku však dumají vážně fundované hlavy nad jednou věcí. Není náhodou to, co v dnešní době určuje chování subjektů v hospodářské sféře a zejména ve světě financí, ovlivněno teoriemi a ideologiemi, které mají něco společného s náboženstvím? Výstupem společného interdisciplinárního výzkumu je sborník pod názvem "Riziko-Důvěra-Vina". Je to výzva k ekonomickému osvícenství. Autoři v něm hodnotí pozitivní úlohu sociálně tržní ekonomiky při vzniku státu blahobytu, o jehož přednostech byli přesvědčeni dávno před pádem železné opony v roce 1989. Na druhé straně však kritizují téměř náboženské vyzdvihování trhu, které vyvrcholilo vznikem neotřesitelné neoliberální ideologie. Ta se v postkomunistických kruzích na ekonomiku obráceného Východu stala předmětem kultovního uctívání i v praktické hospodářské politice. A to jak napravo, tak nalevo. Víra, že neomezené trhy fungují nejefektivněji, podvázala nakonec možnosti rozumného uspořádání tržního prostředí, které fungování trhů umožňuje. Klikněte si na recenzi knihy nedávno zemřelého národohospodáře Miloše Picka a hned víte, o čem je řeč.


Citovaný manifest považuje za absurdní záležitost udělení Nobelovy ceny za ekonomii za výzkum efektivnosti fungování finančních trhů. Nyní se ukazuje, že celá tato teorie je jedním velkým omylem, který způsobil a způsobí lidem velké utrpení. Manifest si klade za cíl dát  impulsy k ekonomickému a finančnímu osvícenství, které bude ruku v ruce s teology poukazovat na nebezpečí, která s sebou přináší neomezená moc "neviditelné ruky trhu". Zcela novým fenoménem je v dnešní době masivní odtržení finančního sektoru od reálné ekonomiky. Tedy ekonomiky produkující hmotné statky, případně skutečné, nikoliv spekulativní služby. Toto odtržení také způsobilo, že státy začínají přicházet o svou suverenitu a že politika ztrácí nástroje, jak této ztrátě suverenity čelit. Neplnění funkcí státu, které pozorujeme v současné době i v České republice, znamená rozklad institucí veřejného blaha, ohrožení sociální soudržnosti a ohrožení bezpečnosti vnitřní i vnější. Státy jako Řecko, pokud si vypůjčily na "finančních trzích", se stávají jejich poddanými a jsou vystaveny nebezpečí prudkého a těžko zvládnutelného zvýšení zadlužení. Stačí, když na ně ukáže zdvižený prst ratingové agentury, za kterou stojí bůhví kdo. A pak naskočí skoro automaticky vyšší úroková sazba, která je pro stát likvidační. Toho jsme svědky dnes a denně. Lze snadno spočítat, jak rychle se stává dlužník touto cestou i přes veškeré škrty, obětí desetihlavé saně. Nakonec je to stejné, jako u nás v Čechách, kdy exekutoři berou lidem pro pár dlužných tisícovek střechu nad hlavou. Přesně libru vlastního těla chtěl lichvář Shyllock po dlužníkovi v Kupci benátském. Dnes se lidé kvůli dluhům, do kterých se dostali často nezaviněně, vzdávají dobrovolně života. Poučný dokument, který dokonce odvysílala Česká televize, se jmenuje Závod ke dnu. Doporučuji ke shlédnutí všem křesťanským společenstvím jako inspiraci v době předvelikonočního půstu.


Facit: Finanční sektor je příliš důležitý a mocný, než aby mohl být ponechán v rukou technicko-finančních "expertů", kteří jsou považování málem za novodobé kněžstvo.


Odborná interdisciplinární skupina vědců přichází s konkrétními návrhy a doporučeními jak postupovat: ať už se jedná o stanovení velikosti bank, dohledem nad nimi nebo o zamezení spekulativního chování a hazardu v oblasti financí. Ale nejenom to. Bez vzdělávání politických elit se nelze posunout dopředu, poněvadž stejně jako v osvícení chápaném religiózně, je potřeba přijít s novým osvícenstvím týkajícím se ekonomických teorií. Jejich dogmatické uplatňování přináší stále nové nespravedlnosti, války, chudobu a utrpení. Toto nové osvícenství musí vést k novému typu hospodaření, které musí být produktivnější, ekologicky šetrné a sociálnější. Ekonomie s lidskou tváří nemůže podporovat sobecký individualismus, ale lidské společenství. V tomto směru západní civilizace selhala. Mimo jiné i proto, že se zpronevěřila svým anticko-křesťanským ideálům.


Převzato z Umalufovin

Přejít do diskuze k článku