Právě v těchto dnech můžeme konstatovat dvě důležité skutečnosti: Česká pravice včetně prezidenta je s výsledky své neoliberální ideologie a s výsledky své hospodářské politiky totálně v koncích. Sice si ještě hraje na pomyslného vítěze, ale dlouhé trvání to už mít nebude. Stupeň rozkradení státu je již tak vysoký a zvyšování zejména nepřímých daní tak neúnosné, že vládu Kalouska a Nečase právě ta jimi kdysi tolik oslavovaná Lafferova křivka usvědčila z naprostého diletantství a z jedné veliké a dlouhodobé politické lži. Jsou to právě oni, kteří stojí před nepřekonatelnou zdí následků svých činů. Celý jejich systém, dlouhodobě stavěný na deprivantských kolaborantech a přeběhlících je nyní před zhroucením. Ano, zmohli se ještě na poslední křeč a v Parlamentu prohlasovali poslední dva pokusy: O další zvýšení daní a o darování miliardových majetků katolické církvi. Zapomněli však, že nadále už s pouhou propagandou antikomunismu nevystačí. Jsou nyní pro drtivou většinu národa již zcela nedůvěryhodní a jejich politické dny jsou prakticky nadlouho sečteny.
Právě tak jsou sečteny dny morálního kreditu katolické církve. Církve, která byla v dobách mezinárodními okolnostmi vynucené komunistické diktatury nadějí tohoto lidu na obnovu obecné morálky a smyslu pro spravedlnost. Církve, jejíž nejvyšší preláti však právě v těchto dnech udělali další krok k opětnému a nepoctivému získání obrovského majetku nás všech. Člověk by nikdy nevěřil, že katolická církev se tak hluboce dokáže znedůvěryhodnit. Inu, budou to teď právě oni, kdo v dalších letech bude sklízet ovoce své nenažranosti. Zůstanou jim už jen jejich osamocení faráři, prázdné kostely, pár opuštěných mnichů a jeptišek v klášterech a naprosté opovržení a ignorace národa.
Staří pamětníci dobře vědí, že co se v historii jeden den nějakým parlamentem za pomoci různých národních zrádců odhlasovalo, to v jiný historický den téhož státu bylo jiným podobným parlamentem se spravedlivými a vlasteneckými zástupci zase zrušeno. Není tedy všem dnům konec. Katolické vyhrožování soudy, včetně Evropského soudu pro lidská práva, v otázce tzv. církevních restitucí naději na úspěch nemá, protože všude na světě o majetku každého demokratického státu vždy s konečnou platností rozhodoval jen jeho lid. Všechno zlé je tedy i k něčemu dobré. Právě včera se v tomto státě a v tomto národě ukázalo, kdo je kdo. Kdo jsou ti spravedliví a kdo jsou ti zloději, křiváci a zrádci. Občané si to budou pamatovat a jednoho dne ty zrádce budou soudit. Ano. Celá současná pokrytecká a oportunistická česká pravice je právem velice rozčilená a nervozní. Oni všichni totiž nyní velmi dobře vědí, proč. A mají strach.
