Blízkovýchodní swingers party

Reklama


Saddám Husajn v sobě kdysi našel muslima tváří v tvář blížící se americké armádě, Kaddáfí se muslimem stal před pár lety z důvodu blíže neznámého (ale u něj je to skoro jedno) a nyní se o podobný fígl pokouší tváří v tvář svému lidu jemenský diktátor a americký spolubojovník ve válce proti teroru Sálih.
 

V pátek se ten dobrý tyran proměnil v muftího a vydal fatwu, podle níž je to, že se „muži a ženy na ´Náměstí změny´ v San´á, kde se denně odehrávají protivládní demonstrace, druží, proti islámskému zákonodárství". A do toho se jedna z jemenských opozičních frakcí, které minulý týden odmítly saúdský plán na odstavení Sáliha a jeho nahrazení vhodnou prosaúdskou (a proamerickou loutkou), zničehonic družně vyloupla v saúdském Rijádu k jednání o pokračujících masových protestech…

Vítejte po víkendu na Blízkém východě. Je to tu vše promotané, navzájem propojené, navzájem rozhádané, přátelé nepřátel jsou přáteli i nepřáteli a všichni dohromady jsou více méně připraveni vrážet dýky do zad – čímž mám na mysli výhradně tamní vlády. Další příklad? Třeba americký chráněnec, někdejší libanonský premiér Sa´ad Harírí podle WikiLeaks (v době, kdy ještě premiéroval) navrhoval Američanům, aby v sousední Sýrii podporovali tamní Muslimské bratrstvo, které by prý ve spolupráci s bývalými figurami režimu bylo s to režim Bašára Asada svrhnout. (BTW, Asad mezitím slíbil, že v týdnu zruší výjimečný stav, který trvá od roku od roku 1963, ale to už určitě víte). A Harírí pak ještě přirovnával bratrstvo k tureckým umírněným islamistům: „Přijali by křesťana nebo i ženu jako prezidenta. Přijali by civilní vládu. Udělali by ze Sýrie Turecko. Dokonce podporují mír s Izraelem. Uvidíte zázraky." (Mimochodem, velmi výmluvné video ze Sýrie těchto dnů).

A když už se někdo snaží Američanům prodávat Muslimské bratrstvo jako přátele Izraele, nepřekvapí nejspíš, že Izrael a Saúdská Arábie mají podle Ynetu „konečně příležitost uzavřít dočasnou strategickou alianci, podobnou té, která během druhé světové války existovala mezi Sovětským svazem a Spojenými státy proti nacistickému režimu". Moudré hlavy sice vědí, o jakém aktuálním „nacistickém režimu" je řeč, nicméně se přesto kroutí: Jak to, že Izraeli najednou nevadí nejradikálnější islamistický režim v regionu, který nejenže platí prokazatelné teroristy ve světě, ale navíc i uplatňuje právo šaríja, které je nám v Evropě vydáváno za nezměrného strašáka? Nebo že by, nedejbože, všechny ty řeči o nástupu islámu a islamismu byly v Evropě jen řízené dezinformace? Nebo snad záměrné lži? Nebo účelové mystifikace? (BTW, dost bylo legrace, se Saúdy už se tajně setkával i Ehud Olmert, takže vlastně nic nového pod sluncem.)

Padla zmínka o Sýrii, takže ještě drobné podoteky: Bašar Asad ve svém posledním projevu mimo jiné prohlásil, že jeho země potřebuje zákony o demonstracích, protože žádné takové nemá. Jakmile ale budou přijaty reformy, prý už demonstrovat nikdo potřebovat nebude. Jo, výsostný logik na pravém místě. (WikiLeaks mezitím ukazuje, že zatímco USA na jedné straně v rámci „války proti terorismu" posílaly do Sýrie k mučení lidi podezřelé z čehokoli – a Syřani Bushovi ochotně vyhověli – na straně druhé zároveň platily syrskou politickou opozici).

V sousedním Jordánsku pak o víkendu pozatýkali přes stovku saláfistů, kteří prý byli zodpovědní za „předjednaný útok" na bezpečnostní síly v Ammánu. Dokud po městě se svými kinžály jen chodili a skandovali svá fundamentalistická hesla, policie (normální i tajná) si jich ostentativně („předjednaně"?) nevšímala, pak ale cosi „předjednaného" došlo naplnění a hned je tu záminka k brutálnímu zásahu proti demonstrantům. Jak prosté. Vláda nově jmenovaného „reformistického" premiéra Marúfa Bakchíta slíbila, že ve snaze udržet „stabilitu" tvrdě potlačí veškeré demonstrace, na což jí pak opozice řekla, ať to ještě jednou zváží, nebo… Ještě, že v Jordánsku panuje sympatický prozápadní a prointernetový monarcha/tyran, a tak mu žádný sebebrutálnější zásah proti občanům nijak zvlášť vyčítán nebude.

Teď (s plným vědomím) říznu do živého, ale nechce se mi tomu vyhýbat. Řeč je o vraždě italského aktivisty Vittoria Arrigoniho v Gaze. Není sice zatím jasné, kdo ho zavraždil, nicméně v pásmu Gazy operuje spousta různých ládinovsky a fatahovsky a proizraelsky laděných bojůvek a gangů, jejichž jediným smyslem je sabotovat Hamas, který byl pro změnu kdysi podporován Izraelem coby protiváha sekulární Arafatově OOP . Dneska je ale Hamas už pár let Izraeli nepřítelem a nepřátelům Hamasu v Gaze se podezřele daří – nejenže se zadaří vždy, když je propagandisticky třeba odpálit něco na Izrael a následně strpět „odvetný" nálet na „cíle Hamasu", ale co víc, lidi v Gaze už mají Hamasu a jeho represivní vlády plné zuby (doporučuju text k tématu v aktuálních tištěných Literárkách), a tak tam bojovníci proti Hamasu mají vcelku volné pole působnosti a snad do určité míry i podporu. Co se týče Vittoria Arrigoniho, Hamas musí co nejdříve najít vrahy a potrestat je podle práva, jinak se jeho postavení ještě zhorší, bude muset sáhnout k větší síle proti svým občanům, a ti pro změnu… Oni, zkrátka vidí, co se děje jinde v oblasti a jsou na změnu u sebe „doma" (pokud se zablokovanému pásmu tak dá říkat) náležitě připraveni. Nicméně, propagandisticky se točit na Arrigoniho vraždě – nejspíš kvůli tomu, aby klesla podpora západní veřejnosti vůči palestinské věci – je pokrytecké. Vittorio totiž rozhodně není sám, kdo byl v Palestině zavražděn.

A čtyři vtípky z reálného světa na závěr: Kaddáfí byl obviněn z použití kazetových bomb, které „většina světa odmítá" (citát ČT) – cudně zůstalo opominuto, že mezi státy, které konvenci zakazující kazetové bomby podepsaly, chybí třeba USA, Rusko, Čína (ale také Česká republika). Není divné to házet na hlavu „jen" Kaddáfímu? Nebo už došly méně trapné nápady, jak něj?

Ruský ministr zahraničí Segej Lavrov k Libyi promluvil opravdu moudře: Prý podle svých informací ví, že tam „někdo" „něco" zakázaného dodává. Ideální pozice, z níž lze později zvolat „Já vám to říkal!"

Saúdští muži byli vyzváni, aby se neženili s neplnoletými dívkami z ciziny. Že by konečně náznak saúdských reforem?

A posledním fórkem je „normalizační" billboard z Bahrajnu. Praví: „Požadujeme od naší vlády… maximální potrestání. NE amnestii… hlavám povstání a pomýleným elementům."

 

No, vlastně, největším černým vtipem je fakt, že válka proti Libyi vstupuje do svého druhého měsíce a pořád ještě nikdo otevřeně neřekl, co s tím.

 

PS. Nejméně 35 lidí zranila zdemokratizovaná irácká vláda při střelbě do demonstrantů v Sulajmáníji. Lidi protestovali proti vládní zkorumpovanosti…

PS2. V neprávem zapomínané válce v Afghánistánu bylo v neděli zabito osm vojáků NATO.


Převzato z Literárek

Přejít do diskuze k článku