Madridské náměstí Puerta de Sol si lidé už před týdnem přejmenovali z Brány slunce na Plaza de solución, Náměstí řešení.
Když vznikalo hnutí 15M (15.května), přispěchala madridská korespondentka Aktuálně.cz s tvrzením, že jde o akci "mlaďochů, dredáčů a psů". Nebyla a není to pravda. Průměrný věk cílí někam ke třiceti letům. Jde o akci "pobouřených" lidí středního věku, kteří spatřují, že Španělské království je místo, které jim snad už nikdy neumožní pracovní uplatnění. Stejné to bylo v roce 2003, 2007, stejné je to i nyní.
V komunálních a místních volbách do 13 ze sedmnácti autonomií to dopadá tak, že dvě nějsilnější strany, vládnoucí socialisté premiéra Zapatera (PSOE) i lidovci (Partido Popular) Rajoyi, jsou schopni pouze vzájemného rivalství, které, právě podle účastníků demonstrací, "jenom otravuje" ovzduší. "IU", Izquierda Unica, Sjednocená levice, by sice byla řešením, ale tak jednoduché to není, neboť hlasy získávají i nacionalisté, Frankovi pohrobci, a další. Proto chce část voličů (z 50. mil. Španělů jdou dnes 4 miliony voličů za plentu vůbec poprvé) vhodit do urny bílé lístky.
Zapatero z toho důvodu už spustil plán kosmetického odchodu z mocenských pozic, neboť parlamentní volby 2012 se blíží v závěsu za těmito volbami místními, v nichž socialisté dozajista – oslabí. Oslabí proto, že prosazují neoliberální cíle. Ne dosti na tom, že 45 procent Španělů do třiceti let nemá práci. Politici spojení "koaličními zájmy" zdražují… Podnikatel z Huelgy si stěžoval, že zatímco jeno účet za vodu byl přede dvěma lety 63 €, dnes, i díky reprivatizaci, jde o 93 €. A to šlo pouze o akciový pohyb, kdy zisky "brala" spekulantská společnost. Právě povolení takového prodeje a tisíce podobných akcí obou stran dnes odhánějí voliče od partajních sekretariátů, a stěží je přinutí volit "větší a ještě větší" zlo.
Španělská náměstí byla do dnešního rána zaplněna ve 150 městech, plná byla i prostranství před španělskými ambasádami od Osla po Londýn. Esperanza Aguirre, premiér madridské "oblastní" vlády sice řekl, že náměstí rozežene (když ne policie), tak jeho 90.000 lidovců, ale ti se dále než do kaváren nedostali. V zemi, kde vláda schvaluje protilidové zákony v den mezistátních zápasů v kopané (a lidé sedí a hledí), se bojovnost těch "zajištěných" vytratila. Původnost protestů byla patrná i v tom, že více než polovinu protestních nápisů tvořily slogany napsané rukou na kartonovém papíře. "Politici – my jsme vaši šéfové", "Monarchie nebo republika", "Ať platí bohatí".
Španělské jaro není tahrírizace… Španělé totiž jasně vědí, co chtějí a chápou i to, že v Athénách se (proti EU) bojuje za Madrid. A v Madridu, jak praví historie, dnes i o Prahu…
Foto: zdroj
