Dá se očekávat, že britští vojenští velitelé při prošetřování irácké války, zahájeném v úterý, prohlásí, že invaze byla nedomyšlená a přípravy na ni sabotovaly pokusy Blairovy vlády oklamat veřejnost.
Jak tito velitelé sdělili listu Guardian, byli prý tak šokováni nedostatkem připravenosti na následky invaze, že by podle jejich názoru měli být členové tehdejších vlád Velké Británie a Spojených států stíháni za válečné zločiny, neboť porušili ustanovení ženevských konvencí, nařizující zajistit v případě konfliktu bezpečnost civilistů.
Snahy Blairovy vlády utajit plán invaze a rozsah hněvu vojenských velitelů na „strašlivý“ nezdar vlády vyšly najevo, když Sir John Chilcot, předseda vyšetřování, slíbil předložit „úplnou a pronikavou“ zprávu o tom, jak byla Británie vehnána do války.
Objevily se nové důkazy toho, jak Blair uváděl poslance v roce 2002 v omyl tvrzením, že cílem akce v Iráku je „odzbrojení, nikoli změna režimu“. Dokumenty potvrzují, že vláda chtěla své skutečné záměry utajit tím, že informovala jen „velmi malý počet“ činitelů.
Dokumenty, které získal Sunday Telegraph, obsahují „Po-operační zprávy“ a „Zjištěná ponaučení“ sestavená armádou a jejími polními veliteli. Informují o „uspěchané“ operaci, která znamenala „závažné riziko“ pro vojáky a „vážný neúspěch“ v poválečném období.
Jeden z velitelů prohlásil, že vláda „promeškala jedinečnou příležitost získat podporu Iráčanů“. Podle dalšího: „Nebylo to nepodobné kolonialismu poloviny 18. století, kdy armáda musela udělat všechno sama“. Jiný při popisu zásobovacího řetězce dodal: „Vím určitě, že tam v poušti byl jeden kontejner plný lyží.“
Někteří vojáci byli civilními lety přepraveni do zemí sousedících s Irákem s výstrojí jako „příručním zavazadlem“. Předměty považované za nebezpečné, včetně kapesních nožů a nůžek na nehty, jim přitom byly odebrány.
V rámci sestavování poválečné zprávy pořizované ministerstvem obrany, byl velitel 19. brigády Bill Moore dotázán: „Dostal jste přesné rady pro budování země, které vás čekalo?“ Odpověděl: „Nedostal jsem absolutně žádnou radu týkající se čehokoli. Nedostatek rad od ministerstev zahraničí, vnitra i mezinárodního rozvoje byl otřesný.“
Zpráva „Zjištěná ponaučení“ uvádí: „Už nikdy nesmíme poslat špatně vybavené vojáky do boje.“ Nicméně, řada nezdarů uváděných v získaných dokumentech a poskytnutých jako důkaz výborům dolní sněmovny, zejména pokud se týká výzbroje, se podle výsledků vyšetřování opakovaly v Afghánistánu.
Odhalené dokumenty znovu potvrzují to, co činitelé přiznali už dříve – že armádě nebyla v roce 2002 dána možnost patřičně se na invazi do Iráku připravit, a neměli ani možnost upozornit parlament a OSN, že Blair je už rozhodnut do války jít. Navíc z nich vyplývá, že: „Ve Whitehallu udržoval vnitřní bezpečnostní režim, v němž jen velmi malému počtu důstojníků a činitelů bylo dovoleno zapojit se (do příprav na invazi do Iráku), v tajnosti rozsáhlé plánování bojových operací a následných fází fakticky až do 31. prosince 2002.“
Blair ve skutečnosti slíbil Georgi Bushovi, že se ke Spojenými státy vedené invazi připojí, ačkoli ještě koncem července 2002 před poslanci popíral, že dochází k nějakým přípravám na vojenskou akci. Vyzrazené dokumenty odhalují, že „od března či nejpozději května 2002 existovala značná možnost rozsáhlé britské operace“. Dokládají rovněž, že téměř rok před invazí se Blair tajně chystal zavést Británii do války a svrhnout Saddáma Husajna, navzdory varováním svých nejbližších poradců, že to není ospravedlnitelné. Ukazují také, jak se Blair chystal vysvětlit změnu režimu jako cíl invaze, a to přes varování generálního prokurátora lorda Goldsmithe, že „touha po změně režimu není právním základem pro vojenskou akci“.
Chilcot tvrdí, že on a jeho tým se nebudou zdráhat kritizovat jednotlivce nebo organizace, pokud k tomu budou mít důvody. Zdůraznil však, že vyšetřování není soud, jehož úkolem je určit otázku viny a neviny.
Článek Leaked documents reveal No 10 cover-up over Iraq invasion vyšel na serveru Guardian.co.uk 22. listopadu.
Překlad Eva Cironisová
Převzato z www.zvedavec.org
