V období, kdy jsou ohlašovány ceny vody na příští rok, se v médiích objevují různé návody, jak ušetřit za vodu. Jak ušetřit je správná a logická otázka, ale z pohledu spotřebitele a jeho peněženky není prioritní otázka, jak snížit objem spotřebované vody. Nižší spotřeba vodu nesleví.
Systém plateb, které občan za vodu platí, je v ČR nastaven tak, že při kalkulaci cen na další rok se plánované náklady na vodu vydělí objemem spotřebované vody. Pokud klesne celkový objem spotřebované vody, tak jsou celkové náklady vyděleny nižším číslem (nižší spotřeba) a další rok tak dojde k o to většímu růstu cen vodného a stočného. Hlavní problém každoročního růstu cen vodného a stočného z pohledu lidí není objem spotřeby vody, ale náklady, špatný systém přerozdělování peněz z vodného a stočného vybraného od občanů a v efektivnosti a efektivitě realizovaných investic a s tím související politické praktiky v podobě krabic od vína.
V České republice je nastaven pro lidi nevýhodný princip kalkulace ceny vodného a stočného. Zisky vodáren jsou stanoveny procentem z objemu nákladů. Vodárny proto nemají důvod snižovat náklady. Pokud k snížení nákladů dochází, tak vodárny jednoduše zvýší procenta do ceny kalkulovaných a následně vyplacených zisků, protože ani výši těchto procent legislativa jasně nestanoví.
Lidé stále platí více a vodárnám schází peníze. Logická otázka je, kde ty peníze končí a proč? Odpověď je jednoduchá – byl zaveden pro lidi nevýhodný systém. Mezi spotřebitele a vodárnu obnovující vodárenské sítě, byly během posledních 15 let uměle instalované zahraniční koncerny, které fungují jako penězovody, přes které velká část peněz vybraných od spotřebitelů za vodné a stočné odtéká na zahraniční účty. Vodárnám peníze chybí, ale koncerny inkasují z vodného a stočného každý rok zisky v řádech miliard korun. Koncerny tyto peníze zpět do vodárenských sítí neinvestují.
Posledním zásadním důvodem drahé ceny vody jsou předražené a neefektivní investice do infrastruktury. Zde je důvodem komunální šlendrián, kmotrovský systém, o kterém dnes již otevřeně hovoří všechny parlamentní strany a přerozdělování peněz z těchto zakázek, v podobě krabic od vína. Systém je nastaven tak, že funguje jako cedník. Snížení spotřeby vody v cedníku povede v konečném důsledku k dalšímu růstu cen vody, protože koncerny musí svým vlastníkům zajistit dividendy a tyto vlastníky nějaký pokles vody vůbec nezajímá, stejně jako výše ceny vody. Hlavní místo, kde se dá a má uspořit je v nákladech, v efektivním investování peněz vybraných od spotřebitelů ve vodném a stočném a v zacílení těchto peněz do investic, nikoliv do zisků nadnárodních koncernů. V tom je největší problém ČR, který způsobuje vysokou cenu vody a nedostatek peněz na investice.
Jak cedník funguje, si ověříte ZDARMA v eBooku, který obsahuje srovnání čtyř vodáren působících v jednom kraji. Jedna je privatizovaná a tři zůstaly pro správou obcí. Ebook si můžete stáhnout na stránkách www.VodaLidem.cz. Umožňuje srovnání vodáren z pohledu fakturované výše ceny vody, objemu investic, objemu spravovaného majetku a peněz, které z vodného a stočného končí v zahraničí. Všechny vodárny měly na začátku stejnou startovací pozici. Privatizovaná vodárna již 6 let suverénně vede pomyslný žebříček ve výši ceny vody a přitom investuje nejméně.
