Česká revoluce: Jak dál?

Reklama


Blíží se výročí 17. listopadu a opět stojíme před otřepanou otázkou „Jak dál?“. Stát přestává existovat, situace se den ode dne zhoršuje a lidé jsou právem naštvaní. Dokonce si toho již všimli i někteří publicisté, a jiní pochybují o smyslu existence našeho státu.

 

Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa na konferenci o vymahatelnosti práva mimo jiné prohlásil: „Jako kdyby nějaká parta dostala justici na chvíli jako hračku a zkouší, co vydrží…" Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová na konferenci uvedla, že „legislativa právníkům umožňuje naprosto cíleně zneužívat trestního zákoníku a pokud se nedodržují základní právní pravidla, nemají policie a státní zastupitelství smysl“. Předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček prohlásil, že „nechutná politická kazuistika ohrožuje již tak chatrnou legislativu“.


Od vysokých představitelů justice jsou to hutná prohlášení, že?

 

Pravicový vládní slepenec, nad rámec svého mandátu, podvodem a proti vůli občanů, uzákonil různé nezvratné privatizační, reformní a restituční zákony.  Výsledek je ten, že jsme přestali být pány ve své vlastní zemi a stali jsme se nevolníky podvodníků. Z atributů státu nám zbyla jen poddanská poslušnost vymáhaná represí a daňová povinnost vůči zprivatizované karikatuře státu. Navzdory svému ožebračení a faktickému odejmutí mnoha ústavně zaručených občanských práv a svobod je většina občanů laxních a neinformovaných. Lidé stále ještě nepochopili důsledky neoliberálního způsobu vládnutí a pravicových reforem. Psát kritické vyargumentované články na internet nestačí. 


Je nutné o tomto problému diskutovat zoči voči veřejně.

 

Pojďme oslavit svátek 17. listopadu v ulicích všech měst a zejména v Praze. Pojďme všem nahlas bez servítků říct, co si myslíme o naší politické reprezentaci. Pojďme nahlas říct, co si myslíme o rozkradení našeho státu. Vytvořme v ulicích široké diskusní skupiny, dejme volný průchod svým emocím a oslovujme veřejně činné občany.


Promluvme už konečně.

Řekněme jasně a tvrdě této vládě, této mafiánské garnituře, nekompromisní NE!

Použijme slovo jako zbraň.  

 

Nechme doma přiblblé transparenty a fangličky. Vezměme si dobré boty na pryžové podrážce, aby nezáblo, a po dlažbě se pěkně utíkalo. Dobře se oblečme do několika svetrů, podvlékaček, džínů a nepromokavé bundy. Vezměme si dobré kožené rukavice a vícevrstvého kulicha; člověk nikdy neví, odkud co přiletí. Žádné batohy na zádech nebo tašky, jen ledvinku s foťákem, doklady, obvazem a svačinou. A taky netříštivé sluneční brýle. Hodí se i šátek na ústa proti smogu a citron*. Přestaňme se bát sebe navzájem, o situaci diskutujme zcela otevřeně a nahlas navzdory tomu, že mezi námi bude nejspíš spousta práskačů a provokatérů. Musí nás být slyšet. Vypískejme pravdoláskaře i fašouny. Pokud budou „divní lidé“ někoho chtít odvést proti jeho vůli, nedovolte jim to. Bijte je hlava nehlava, vyfoťte je a předejte Policii ČR jako výtržníky. Fotky hned věšte na internet. Nechme si poradit od ostřílených aktivistů z jiných táborů a v případě zadržení dbejme jejich doporučení zde: 1234. Nebuďme podělaní a pojďme s kůží na trh. Tato země je naše. 


Bojujme o ni a přihlouple pořád nenaříkejme Kde domov můj?  Odpovězme si sami a jednoznačně.

Náš domov je zde, je to naše země, náš stát, a budeme o něj bojovat slovem i zbraní do posledního dechu. Je to naše občanské právo a povinnost.

 

Vyžeňme zločince z Hradu.

Vybojujme si zpět náš stát.

Požadujme vyvození politické a trestněprávní odpovědnosti za současnou mizérii.

Požadujme amnestii pro stíhané i odsouzené politické vězně a trest pro jejich soudce.

Požadujme přímou demokracii.

Požadujme nové volby.

Buďme aktivní a nečekejme, že za nás někdo něco vybojuje.

 

Čekali a mlčeli jsme 300let; katolictví v nás zlomilo svobodné myšlení a vůli vzdorovat.

Čekali a mlčeli jsme 50 let; fašouni a bolševici nám vzali stát a zlomili charakter.

Čekali a mlčeli jsme 23 let; elity rozkradly náš stát a nás uvrhly do dluhového otroctví.

Dnes elity systematicky ničí naše životy a likvidují Český národ. Jde nám již o holou existenci.

Na co ještě čekáme?

Je to boj o život každého z nás, boj o existenci našeho národa.

Pojďme do ulic a bojujme ze všech sil, jak nejlépe umíme.

Hodně štěstí.

 

 

 


 *Tyto věci kromě původního účelu použití také znemožňují kamerovou identifikaci osob. Citron obvykle používaný jako chuťová přísada do vody také dobře odbourává následky zasažení očí slzným plynem používaným policií k rsozhánění demonstrací.

Přejít do diskuze k článku