Je všeobecně známo, že sociální demokracie míní opět zavést progresivní daň, tedy pokud vyhraje volby. Má to svojí logiku – daně by měli platit především lidé, kteří mají z čeho. Na chudácích s nízkými příjmy si toho erár mnoho nevezme. Odporuje zdravému rozumu, aby platil stejné procento daně milionář a pomocný dělník. Progresivní daň je zavedena na celém světě kromě dvou výjimek, v současnosti se potácejících na hranici státního bankrotu. Naši východní sousedé z rovné daně velice rychle vycouvali. Podle občanských demokratů ale návrhy ČSSD českou ekonomiku nevyléčí, naopak ji dostanou do ještě hlubších problémů. "Návrhy socialistů povedou ke zdražení pracovní síly, k dalšímu propouštění, a jen urychlí cestu ke státnímu bankrotu," řekl místopředseda ODS Petr Nečas. Celý program ČSSD podle něj spočívá jen v masivním zvýšení daňové zátěže, které je největší za posledních dvacet let.
Je poměrně snadné střelit od boku tento, nebo podobný výrok. Se zdůvodněním se pan Nečas už neobtěžoval. I kdyby se ČSSD vrátila k daňovému modelu, který u nás platil do konce roku 2007, nastal by stav, který existoval nejméně 15 let. Stejný nebo velmi podobný se používá takřka v celém civilizovaném světě. K žádnému státnímu bankrotu u nás nevedl. Proč by k němu měl vést nyní?
Celkem veřejně se píše, a nikdo proti tomu neprotestuje, že Česká republika patří ke světovým daňovým rájům. Nesměřují právě tyto extrémně nízké daně u lidí a firem s největšími příjmy ke státnímu krachu, o kterém mluví pan Nečas? Zvláště, když je nic nenutí k tomu, aby zisky zpětně investovali v naší zemi. Jak je patrné, daleko častější je případ, že prostředky, ušetřené nízkými daněmi vyvezou a investují někde jinde – viz expanze společnosti ČEZ do východní Evropy nebo Kellerových firem na Ukrajinu.
