Hosana, chtělo by se zvolat poté, co Ústavní soud zrušil balík škrtů, které vláda prosadila nefér, neboli protiústavně, protože při jejich prosazování zneužila institut legislativní nouze, čímž „porušila práva opozice a znehodnotila tak demokratický proces přijímání zákonů,“ neboť „vláda podle soudců nedokázala doložit, jaké nebezpečí vlastně Česku hrozí“ a stavěla pouze na „obecném a hypotetickém riziku, nepodloženém žádnými konkrétními daty.“ Za sebe bych dodal, že hrozba prohloubení deficitu státního rozpočtu v řádech desítek miliard korun není vzhledem k objemu ztrát způsobených korupcí a kriminalitou bílých límečků nijak mimořádná a jako důvod k vyhlášení stavu legislativní nouze nemůže obstát.
Nezastírám, že vládě toto klepnutí přes prsty přeji, a závan příčetnosti, který přišel z Ústavního soudu, považuji v dnešní době, kdy skandál stíhá skandál a nekompetentnost vlády nabývá fantastických rozměrů, za více než potřebný. Obávám se ovšem, že na obnovu důvěry mezi politiky a veřejností už je pozdě. Pověst současné vládní garnitury už nezachrání nic, ani podvolení se Ústavnímu soudu. Pokud by jej tedy vláda byla schopna, mnohem pravděpodobnější je, že vláda rozjede nějakou formu kampaně proti ztroskotancům, zaprodancům a zrádcům reforem z ÚS.
Přitom se ústavní soudci zachovali jako chytré horákyně a inkriminovaný zákon zrušili-nezrušili, neboť „zákon nepřestane platit hned, ale až s koncem letošního roku. Za tu dobu by teoreticky mohl být balík úspor přijat řádným způsobem.“ Je to projev zbabělosti, nebo „státotvornosti“?
Na každý pád může být vláda v klidu, protože utrpěla drobnou morální porážku, ale po technické stránce je stále na koni a jede dál, močálem černým, kol bílých skal.
Převzato z blogu Tribun
Stanův komentář: Vláda, která dostala pravomocné soudní rozhodnutí o tom, že se chovala protiústavně, by měla bez sebemenších okolků odstoupit.
