Sousedské soužití po japonsku
Čou Jung-šeng (Zhou Yongsheng) (autor je profesorem Institutu mezinárodních vztahů) Japosko prochází bouřlivým létem, které se odráží v nepokojích na domácí politické scéně, zintenzivněním územních sporů se sousedními zeměmi a tvrdými postoji, které vůči němu v těchto sporech Rusko, Jižní Korea a Čína zaujaly.
Ruský předseda vlády Dmitrij Medveděv navštívil 3. července ostrov Kunašir (část sporného území známého v Rusku jako Jižní Kurily, v Japonsku pak jako Severní teritoria), 10. srpna přistál na ostrově Dokdo (v Japonsku nazývaném Takešima) prezident Jižní Koreje Lee Myung-bak, aby tak obnovil územní nárok na tento ostrov. Navíc 19. srpna odkryla Jižní Korea na Dokdu památník připomínající tuto návštěvu. Obě návštěvy provázely protesty japonských politiků. 15. srpna přistála skupina 14 čínských aktivistů (ve dvou skupinách) na jednom z ostrůvků Tiao-jü (Diaoyu, Senkaku pro Japonce) a vztyčili státní vlajku ČLR. Aktivisté byli následně japonskou stranou zadrženi a 19. srpna deportováni zpět do Číny. Mezitím se na těchto ostrůvcích 17. srpna vylodilo 150 japonských pravicových aktivistů včetně 8 členů parlamentu se záměrem uctít na tomto území památku padlých japonských vojáků. To vyvolalo bouře protestů nejen v Číně, ale také nesouhlas mnoha Japonců. Některé rodiny padlých japonských vojáků protestovaly proti tomu, aby byly v podobných situacích politiky bráni jako „střelivo ke svým argumentům“. Postoje japonských politiků tak rozhodně nereprezentují postoj japonské veřejnosti jako takové.
Jaké jsou důvody takového chování Japonska téměř ke všem svým sousedům? Jedním z důvodů je, že Japonsko se dosud plně nevyrovnalo s výsledkem 2. světové války. Ačkoli se japonské vlády několikrát za spácháné zločiny omluvily, přesto je její postoj v této záležiosti dvojjaký. Důkazem toho jsou výroky a postoje některých vysoce postavených vládních činitelů a historiků, kteří tvrdí, že Japonsko muselo vstoupit do války proto, aby zabránilo zločinům páchaných na Japoncích a ukončilo protijaponské aktivity v Číně. Mezi další kontroverze patří návštěvy vládních činitelů v chrámu Yasukuni, který slouží nejen jako památník padlých japonským vojáků, ale od roku 1978 také odsouzených japonských válečných zločinců. Není bez zajímavosti, že japonský císař Hirohito z tohoto důvodu přestal chrám od roku 1978 až do své smrti v roce 1989 navštěvovat. Tato fakta ostře kontrastují s německou introspekcí a kritikou své nacistické minulosti. Územní spory mezi Japonskem, Čínou a Jižní Koreou jsou výsledkem právě této agresivní minulosti vůči svým sousedům. Ačkoli je tato minulost pro Japonsko hořkou pilulkou, bude ji muset nakonec spolknout.
Jedinou zemí, která bude v současném postupu Japonsku poskytovat podporu, jsou Spojené státy. Je to ale podpora, která by vydržela, až by začala být situace pro USA nevýhodná ? Prvním a posledním bodem zahraniční politiky USA jsou jejich vlastní zájmy. Na rozdíl od Japonska mohou USA kdykoli vycouvat, ale země nacházející se v tomto regionu ponesou následky konfrontační politiky a hloupého nacionalismu dál. Celá situace jen povede k posílení čínsko-ruské vojenské a diplomatické spolupráce v tomto regionu. Je dokonce velmi pravděpodobné, že tento postup přiměje Jižní Koreu přemýšlet, jak moc jsou pro ni výhodná spojenectví, která jdou proti jejím zájmům. Tak jako v jiných případech, je přílišné spolehání se Japonska na USA tou nejhloupější strategií. Přesto jsou zde ale náznaky pozitivního vývoje. Reakce Japonska na čínské aktivisty byla spíše zdrženlivá a odlišovala se od tvrdé linie, kterou zastával v roce 2010 Naoto Kan při incidentu s čínskou rybářskou lodí. Japonsko také vyšle k jednání do Pekingu o ostrovech Tiao-jü (Diaoyu) tento týden náměstka ministerstva zahraničí Cujoši Jamagučiho.
***
Zelená pro změnu systému nepřímých daní
V následujících šesti měsících bude v Číně postupně zaváděna v 10 městech a provinciích změna systému nepřímých daní pro oblast služeb. Dlouhou dobu v Číně fungovaly dva různé systémy – jeden pro spotřební zboží a výrobce, druhý pro poskytovatele služeb. Pro spotřební zboží platí klasický systém výběru DPH v základní sazbě 17 % (ve snížené je to 13 %). Pro sektor služeb platila kaskádová daň vybíraná na každém stupni dodavatelského řetězce až ke konečnému zákazníkovi. Nově bude model změněn na standardní daň z přidané hodnoty, tak jak už funguje u spotřebního zboží. Změna přichází po pilotním projektu v Šanghaji, kde se testovala od 1. ledna tohoto roku a týkala se dopravy a poskytování „moderních služeb“ (pod tím si představte třeba správu dat a databází ).
Suma vybraná podle nových pravidel je 8,45 miliard CNY (1,33 miliard USD) oproti 9,364 miliardy CNY (1,47 miliard USD) vybraných při používání původního systému, což je snížení daňové zátěže zhruba o 10 %. Šanghajský finanční úřad odhaduje, že změna prospěla asi 90 procentům firem podnikajících v daných oblastech. Na základě těchto výsledků pak bylo rozhodnuto, že systém bude rozšířen na Peking (1. září), provincie Jiangsu a Anhui (1. říjen), Fujian (+Xiamen) a Guangdong (+Shenzhen) (1. listopad) a Tianjin, Zhejiang (+Ningbo) a Hubei (1. prosinec). Sazby budou nastaveny na 6 % pro poskytovatele „moderních služeb“ a na 11 % pro dopravní služby. Malé firmy mohou mít sazbu sníženu až na 3 %. Důležité je, že změna neovlivní jen samotný sektor služeb, ale i výrobce, kteří si služby objednávají. Tím by mělo plošně dojít ke snížení výrobních nákladů. Díky novému systému nebude navíc mnoho importovaných i exportovaných služeb zatíženo nepřímou daní a přispěje tak dle předpokladů ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Stejné změny by měly později zahrnout i stavebnictví, finanční a pojišťovací služby, zábavní průmysl (ten má dnes 20 % dań) a poštovní a telekomunikační služby. Předběžně by to tak mělo být od začátku roku 2013.
Ericův komentář: Využiji této příležitosti a nastíním, s jakými dalšími daněmi se lze v čínském systému také potkat. Upozorňuji, že výčet není rozhodně vyčerpávající. Spotřební daň vztahující se na prodej alkoholu, benzínu, šperků a automobilů. Sazba se pohybuje od 1 do 45 %. Daň z nemovitosti je stanovena na 1,2 % z hodnoty nemovitosti pro vlastníka pronajímajícího objekt k výdělečné činnosti (nebo lze plati tuto daň jako 12 % ze stanoveného nájmu). Pronajímatelé bytových prostor mohou mít místními úřady stanovenu daň 4 %. Všichni plátci nepřímých daní zároveň odvádějí 3 % daň na vzdělávání. Zahraniční firmy platí tuto daň od 1.1.2011. Všichni plátci nepřímé daně zároveň odvádějí tzv. urbanizační daň (výstavba a údržba). Ta je 1 % v odlehlých oblastech, 5 % na venkově a 7 % ve velkých městech. Zahraniční firmy platí tuto daň od 1. 1. 2011. Daň z příjmu fyzických osob je progresivní . Míra zdanění se pohybuje v rozmezí od 3 % (měsíční příjem menší než 1500 CNY) až do 45 % (pro měsíční příjem vyšší než 80 000 CNY). Existují samozřejmě odpočty z této daně.
