Čína systematicky buduje svoje ekonomická předmostí v Evropě. Na Krymu by měl vzniknout, na základě čínské investice, nový přístav a technologicko-industriální zóna u Sevastopolu jako čínský terminál do východní Evropy a další transportní místo pro ruský plyn do Číny. Podobný projekt Čína chystá v rumunské Konstanci a v řeckém Pireu.
Uvedený terminál v Černém moři bude evropským zakončením rozsáhlého čínského projektu Ekonomického koridoru Hedvábná stezka, který v průběhu zářijové (2013) návštěvy asijských zemí představil čínský předseda Si Ťin-pching. Uvedený projekt může podstatně ovlivnit strategický projekt Putina na vytvoření Evroasijského svazu (Rusko, Kazachstán, Bělorusko a Kyrgyzstán). Čína prozatím nevystupuje proti aktivitám USA a RF v Asii, ale navrhuje, aby se ruské a americké plány staly součástí čínského projektu. ČLR je přesvědčena, že i zakavkazské státy jako Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán mají zájem o účast v uvedeném projektu. Plán Ruska na vytvoření Evroasijského svazu vychází z předpokladu jeho dominantního postavení na prostoru bývalého SSSR. Čína však deklaruje, že v rámci svého projektu takovéto ambice nemá. Má však dostatek prostředků, které může do projektu investovat a stát se přirozeným hegemonem.
Spojené státy v minulosti přišly s myšlenkou Velkého středoasijského plánu (též nazývaným Nová Hedvábná stezka), jehož centrem měl být Afghánistán. Podle amerických představ měl tento plán zahrnovat Střední a Jižní Asii, Zakavkazsko, Mongolsko a část Číny. Uvedený plán měl dle amerických představ sloužit k vytvoření „rovnováhy“ v asijsko-tichomořské oblasti. Prostředky, které chtěly USA do projektu investovat, nebyly příliš vysoké.
Čínský projekt má oproti ruským a americkým plánům řadu výhod: je zaměřen na rozvoj všech oblastí na východ, západ, sever i jih. Jestli se podaří jej uskutečnit, bude se týkat přibližně 3 miliard lidí. Ruský plán počítá s trhem, který by byl 10 – 15krát menší. Čínský plán počítá s ekonomickým koridorem, který bude zahrnovat ČLR, Střední Asii a Evropu.
Nový čínský projekt odpovídá úrovni rozvoje Číny, jako druhé největší ekonomiky světa. Ekonomický koridor Hedvábné cesty počítá se spoluprací Šanghajské organizace spolupráce (ŠOS) a Evropského hospodářského prostoru, přičemž není odmítána spolupráce ani s americkou Novou Hedvábnou cestou.
ČLR již zahájila přímé rozhovory se čtyřmi středoasijskými republikami a povýšila vzájemné vztahy na úroveň strategické spolupráce. Např. mezi Čínou a Uzbekistánem byla podepsána dohoda o spolupráci v celkové sumě 11 miliard USD. Čína nabízí uvedeným státům pomoc mj. při výstavbě silnic a železničního spojení s Evropou.
Do čínského integračního plánu se již zapojily Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Náhorní Karabach, Abcházie, a Jižní Osetie.
Podle vyjádření představitelů ČLR se její plány se nikterak nekříží se zájmy Ruska. Lze předpokládat, že dojde ke společným krokům obou subjektů. Rusko exportuje především naftu, plyn a výrobky metalurgie a na asijské trhy nedodává výrobky, které by konkurovaly čínské produkci. Pro Čínu představují konkurenci především Vietnam a Indonésie.
Rusko se svým projektem Euroasijského svazu nemůže konkurovat čínské Hedvábné cestě. Může ji však doplnit a být jejím logickým prodloužením do severní Evropy.
