Co by mohli vědět rodiče, když mluví s učiteli

Možná si myslíte, že kantorky a kantoři na rozdíl od vás nic nedělají a že jejich život je dlouhá a nepřerušená procházka růžovým sadem. I tak si přečtete pár upozornění, jak nenaštvat učitelku nebo učitele na mateřince nebo na základce, kde máte děti.

• Nevykládejte nám blbosti typu, jak je hezké, že jen tak s těmi dětmi celý den sedíme a hrajeme si s nimi. A že byste chtěl nebo chtěla dělat taky něco takového.

• Učitelé neřeší vaše manželské problémy; jen učí děti, které si ve škole ventilují vaše nevyřešené manželské problémy. Nemohou jinak, jsou to děti a neví, jak tyto situace zvládnout.

• Nevěřte testům, věřte dětem a jejich schopnostem, a ty rozvíjejte. Viz finské školství, je nejlepší na světě.

• Bavte se s dětmi a nenechte je sedět celý den u počítače nebo s mobilem. Pak nemusí místo vás mluvit učitel v krizových situacích, kdy děti místo komunikace používají agresivitu a vztek.

• Nevychované děti jen odrážejí stav vaší domácnosti, a to naprosto spolehlivě.

• Neraďte nám, jak máme vést třídu; my vám také neradíme, jak máte vést kancl nebo byznys.

• Nevydírejte nás kvůli lepším známkám vašich dětí a nechtějte po nás, abychom za vás dělali špinavou práci při rozvodech a rodinných hádkách. Nejsme vaši otloukánci a fixeři vašich životních selhání.

• Vaše dítě je naprosto jedinečné a vyžaduje 100 % učitelského nasazení. Jenže takových géniů máme ve třídě kolem 25, je jejich stále více a jsme stále unavenější z blbostí, které musíme dělat navíc. Prostě, jsme na tom úplně stejně jako vy a vaše práce.

• Zapnuté mobily vašich dětí nás občas dovádějí k šílenství. Také nemáme rádi, když nás někdo během vyučování nahrává, opatří sprostými či rádoby vtipnými poznámkami a posílá na facebook ke shlédnutí. Co kdybyste se postarali doma, aby dítě alespoň v hodinách mělo ten krám vypnutý?

• Než budete se známými komentovat naše platy a dovolené, podívejte se, jak za vaše daně žijí politikové a jedno procento oligarchů. A co pro vás doopravdy dělají.

• A někdy se podívejte, do kdy se u nás doma či ve škole svítí, když opravujeme úlohy vašich dětí.

• Vy dáte děti do školy a většinou už na ně nemyslíte. Jenže nevyřešené osobní problémy vašich dětí nás často zaměstnávají i doma.

• Malé děti stále propírají vaše rodinná tajemství, nemohou si pomoci. A my vás nevydíráme jako vaši šéfové v práci, tak na to myslete.

• Dítě nejprve a instinktivně lže, když se potřebuje dostat z problémů. Nemůže si pomoci, je to jeho obranná reakce. Podívejte se na naše politiky, když je při něčem nachytají. Těm to zůstalo.

• Potřebujeme volno o víkendu stejně jako vaše děti, i když vy si myslíte opak. A pohlednice, kterou nám pošlete jen tak, nás docela povzbudí. A nepotřebujeme plyšového medvěda či flašku chlastu.

• Chytré dítě není vždy slušné a lidsky hodnotné dítě. Často je to rodinou zkažený spratek a takový v životě často i zůstane.

• Občas se potkáme s žáky, kteří nám dělali ve škole peklo a dnes mají slušné rodiny. Pak to peklo stálo za to.

• Chcete-li mít z dětí brutální hlupáky, odnaučte je číst, zpívat, hrát, tancovat, kreslit a vůbec být tvořivý.

• Na druhou stranu si uvědomte, že domácí úlohy tu nejsou pro vás, ale pro vaše děti. A kontrolujte a komentujte denně jejich úkoly, nejen naši práci.

• Bavte se s dětmi o jejich životě, potřebují to víc než vaše peníze.

• My děláme chyby, vy děláte chyby a děti si musí zvyknout, že také dělají chyby a budou je dělat.

• Kdo vydržel v českém posametovém školství víc než deset let, po všech šílených reformách a tunelech, ten má učitelské povolání. Myslete na to při svém hodnocení učitelů.

• Možná byste nevěřili, ale stále více pomáháme chudým dětem z našich vlastních kapes. To je hanba nejen pro rodinu, ale i pro společnost neoliberálních sobců, které pilně volíte.

• Stále více učitelů běhá po vedlejších zaměstnáních, aby utáhli své hypotéky a životní potřeby. Rozpad sociálního státu tak odnesou i vaše děti.

A pokud se chcete o českém školství dozvědět více, podívejte se na naše starší číslo Naše školství na křižovatce (2012-45).

Převzato z e-republika.cz