Co týden dal a vzal (20 / 2008)

Reklama


Protestní akce Greenpeace na kótě 718 pokračuje a zdá se, že tomu tak bude i nadále. protože Armáda totiž nemá plán, jak vystrnadit Greenpeace z místa pro radar. Možná se je pokusí vyhladovět, čemuž by nasvědčovalo to, že se snaží bránit (zatím jen obstrukcemi) všem příchozím, kteří protestujícím přinášejí vodu a potraviny; možná armáda spoléhá na to, že to „grýnpísáky" po roce dvou (dříve se stejně stavět nezačne) přestane bavit.

Bush hledá místo pro rakety, Polsko je prý drahé… USA si asi myslely, že všichni v Evropě jsou jako Češi – za hubičku. Na oplátku prohlásil polský premiér Tusk o základně: Nabídka USA není dostatečná. Že by nakonec jen licitace o ceně? I když podle zmíněné zprávy: „… Američané tlačí na polskou vládu, aby se rychle rozhodla. Pokud tak neučiní, budou hledat pro štít jiné místo. Podle polského deníku by v takovém případě základna mohla stát ve Velké Británii …"  A Topolánek se tolik snažil, aby i ty rakety byly u nás. Jenže má smůlu, z nuly se těžko slevuje. Přitom o ty rakety vlastně nejde, ty žádné riziko nepředstavují. Jádrem je radar, bez kterého jsou rakety k ničemu. První a zřejmě jediný útok (či první fáze obrany) půjde logicky na radar.

Zajímavé věci povídal poslanec V. Tlustý (ODS) v chatu na Novinkách.cz. Otázka: „OPRAVDU prosadíte RADAR proti vůli lidu? Opravdu si ODS s občany státu jak říká váš kolega Langer jen  ‚vytírá prdel‘ ?" Odpověď: „Stačí se podívat do dnešních médií a zjistíte, že vláda nemá v poslanecké sněmovně většinu pro ratifikaci smlouvy o radaru. Přinejmenším část poslanců strany zelených již dlouho avizuje, že takovou smlouvu nepodpoří." A nevypadá to, že by to pana poslance nějak zvlášť mrzelo, tím spíše, že později na podobnou otázku: „Je to věc celého národa ne? Tak proč nevyhlásíte referendum, bojíte se, že byste neprošli a USA by se od nás distancovalo?" odpovídá: „Vzhledem k výše uvedenému to tak stejně asi dopadne."  Nebo je to jenom snaha o uchlácholení veřejnosti?

Zatím však k žádné odchylce od generální linie Strany nedošlo, vláda odmítla referendum k americkému radaru. A určitě to nebylo jen proto, že to byl návrh KSČM. Svou roli zajisté sehrálo i přesvědčení vlády, že lid, z jehož vůle vládne, jí do toho nemá co kecat. Obzvláště v případě, že má jasno v tom co chce a proč to chce, a že to chce jinak než vláda, jako je tomu v případě amerického radaru.

To o poznání turbulentnější prostředí je v samotných USA, odkud přišla zpráva, že Bush má problém, dostane jen polovinu peněz na radar. Bohužel, ani kdyby seškrtali rozpočet na desetinu, tak to nemusí znamenat, že tady radar nebude, protože americké korporace chtějí někde prostavět své přislíbené milióny a česká vláda tu chce mít stůj co stůj americké vojáky, a ani jedné straně vlastně nejde o to, aby ten zatracený krám fungoval a dělal to, kvůli čemu tu údajně musí být, nemá-li zaniknout naše civilizace v apokalypse způsobené agresivními Peršany. Není nad to najít si toho správného nepřítele. Bohužel si nejsem jistý, že by někomu kromě nás vadilo, kdyby nás vzal čert. Spíš bych to viděl tak, že by si řada lidí oddechla a mohla by se konečně přestat bát.

Mladá Fronta Dnes rozehrála další kolo pomlouvačné kampaně proti hnutí NE základnám a vytáhla z klobouku osvědčeného strašáka (jiného stejně nemá): Iniciativu Ne základnám financuje tajemný sponzor podnikající v Rusku. I kdyby to byla pravda, co na tom? Jak jsem psal již v reakci na první pokus v článku Tak už je to tady… , je to obvinění zcela irelevantní a naprosto se míjí s meritem věci, a to bez ohledu na to, že tento útok v podstatě znamená přiznání, proti komu je radar namířen. NE základnám si to ovšem nenechali líbit a promptně kontrovali akcí "Nemáme co skrývat. A vy?", kterou uspořádali před redakcí vydavatelstvím MF DNES, kde se sešli sice v malém počtu, zato takřka nazí. Proč ne, když nemají co skrývat. Počasí jim přálo, pouze si myslím, že s ohledem na průměrný věk a zastoupí žen mohli být o něco důslednější. I když neočekávám, že by to někdo z MF DNES a spřízněných médií ocenil.

Další závaží na stranu „proti radaru" přihodili vědci, kteří varují, že americký radar zabije vzácné živočichy. Toto nebezpečí zřejmě nezmenší ani fakt, že radar musí splnit ekologické předpisy USA i ČR, a to údajně vždy ty přísnější. Jak je to s přísností českých norem jsme se mohli již dříve přesvědčit, když vláda před zahájením jednání o radaru (zajisté jen náhodou) zvýšila povolenou expozici neionizujícího záření. Konečně, kdo by se staral o zvířátka, když v souvislosti s radarem se zvysoka kálí na lidi.

Po dlouhé době o sobě dali vědět radaráčci, kteří v reakci na hladovku, kterou na protest proti zahájil radaru zahájil Jan Tamáš, vyhlásili vlastní trucpodnik Žranicí za radar. Opět tak demonstrovali svoji ubohost, protože jak jinak nazvat to, když za dva roky nebyli schopni předložit jediný argument pro radar, který by obstál v otevřené diskusi, a jediné, na co se zmůžou, je posmívat se? Kdyby alespoň byli důslední a přežrali se k prasknutí, ale o ničem takovém se agenturní zprávy nezmiňují.

Na veřejnost prosakují další a další detaily o připravované smlouvě. Podle jedné z nich ČR může dostat přednostní ochranu při útoku. Ovšem má to samozřejmě háček: „Neznamená to automaticky, že by Česká republika měla automaticky přednostní ochranu, ale právě účastí na tvorbě prováděcích plánů může ovlivnit procesy, které se spustí v případě nepřátelského útoku." Neboli můžeme to nejprve zkusit a pak můžeme doufat. Podle jiné zprávy ČR bude za určitých podmínek zodpovědná za škody z radaru: „Bude tomu tak v případě, že by škoda vznikla jednáním nebo opomenutím z české strany." To zní samo o sobě celkem rozumně, opět však zůstává otázkou, zda na sebe ČR dobrovolně nevezme odpovědnost i za incidenty, se kterými nebude mít nic společného, když už se chce obětovat pro záchranu civilizace.

Další „husarský kousek" se povedl výzkumníkům veřejného mínění, kteří zjistili, že Češi radar nechtějí, ale smíří se s ním. To se příště se mohou rovnou zeptat, zda se lidé smíří s tím, že budou mokří, když spadnou do vody. Informační hodnota veškerá žádná, ale co chcete, když to byl průzkum na objednávku vlády. Ředitel STEM Jan Hartl k tomu říká: „Jediné slovo v otázce změní způsob odpovědi, stačí třeba jen změnit kontext (?!)  Debata o radaru připomíná období před vstupem do NATO. Také tehdy bylo možné vykázat přesně tolik příznivců vstupu, kolik  potřeboval politik, který si průzkum objednal. Na různě formulované otázky, jestli vstoupit do NATO, jsme dostávali souhlasné odpovědi od 27 do 64 procent lidí."  Jak při této příležitosti nevzpomenout sira Humpreyho!

Na závěr jen rychlá zmínka o dvou úvahách: Existují pasové kontroly pro rakety? a Zničení radaru jako varování před raketovým útokem?, které obě představují další střípek do uzavřeného, logicky provázaného a konzistentního řetězce důkazů hovořících v neprospěch radaru.

Zdroj: Blog Tribun

Přejít do diskuze k článku