Cokoli v životě řeknete, může být použito…

Reklama


Myslím, že věc je zcela jasná“, prohlásila Yasminna Yzvedeu, předsedkyně Komise.


Abych se vám přiznala, kolegové, je mi dokonce zcela záhadou, jak je možné, že příslušné podání přišlo až takto pozdě. Autorovi závadného textu bude pomalu 80 let a závadný text se tady desítky a desítky let bez zábran šíří. Tady, kolegové, jasně vidíte, jak rozsáhlé pole neorané je ještě před námi. Kolik závadných projevů nutno vyplenit, aby nevznikala nenávist mezi národy. No nic, myslím, že zavoláme autora nekorektního textu … ano, kolego, je to tak, musel být předveden, protože se vzpíral v rozporu s právními nároky, které nám poskytuje schválený statut naší Komise, dostavit. Musela jsem proto zároveň dát podnět k trestnímu stíhání jeho osoby za pohrdání naší komisí – jinak si, přátelé, respekt neudržíme. I když … upřímně řečeno, čistě mezi námi … zas tak moc se autorovi ani nedivím – dovedete si jistě představit, jak velký finanční obnos bude muset vracet, poté co platby podle autorského zákona za inkriminovaný text budou prohlášeny od počátku za bezdůvodné obohacení, které autor takto získal bez právního důvodu. A to je ještě otázka, jestli kontrolní orgán naší Komise, který nyní provádí zevrubnou kontrolu autorových textů, nepřijde na něco dalšího nebo dokonce – mohu-li to tak říci – ještě „výživnějšího“ …“


-.-.-.-.-.-


„ … Takže Vaší identitu a personálie bychom tedy měli. A teď prosím, pane obviněný: podívejte se na projekční desku za našimi zády a řekněte zde Komisi a po pravdě:

Je to Váš text?“


Obviněný – hubený chlapík s prokvetlou vousatou bradou a protáhlým obličejem – se podíval na projekční desku za zády členů Komise a pak do protokolu potvrdil, že skutečně jde o jeho text …


-.-.-.-.-.-


Komise jednala asi hodinu.

Právnímu zástupci autora se povedlo přesvědčit těsnou většinu Komise, že závadný text (už s ohledem na dobu kdy vznikl, tedy jaro 1969) byl alegorií na vpád zejména sovětských, tedy zejména východních vojsk do bývalého Československa. Text byl sice dle očekávání nadále, od nynějška (ex nunc) vyřazen z možností veřejného předvádění, neboť o jeho společenské závadnosti a nepřijatelnosti nebylo v kontextu dnešní doby pochyb. Nicméně autor přece jen nebude muset vracet honoráře, které jinak měly propadnout v prospěch státu … neboť jednal v roce 1969 v dobré víře, nebylo jeho cílem vyjadřovat a podněcovat nenávist k neevropským národům, ale jen k politice jisté tehdejší supervelmoci a ostatní soudní a správní orgány budou rozhodnutím Komise vázány …


Ještě nemáte vyhráno, vážený“,

krotil optimismus a úlevu autora advokát,

kontrolní skupina Komise probírá nyní velmi podrobně Vaše texty z hlediska společenské korektnosti. Byl by to skutečně zázrak, kdyby v té Vaší dadaistické tvorbě, plné asociací a šprýmů nenalezly další a další materiál pro své zásahy …“

-.-.-.-.-.-


Asi deset minut poté, co jednání skončilo, ale zasedací síň Komise ještě nebyla uklizena, vstoupil do této místnosti Rudolf, mladý absolvent stejné filozofické fakulty, kterou kdysi dálkově studoval i zmiňovaný autor závadných textů. Pracoval nyní podobně jako většina dalších vysokoškoláků té doby jako člen uklízecí čety. Ale než se do úklidu, který měl za úkol, pustil, padl jeho zrak na stěnu s projekční deskou a závadným textem …


Na Rudolfově tváři se rozhostil usměv. Po chvíli pak přistoupil k bočnímu stolku, kde byla technika, a spustil zvukovou smyčku. Místností se rozlehl mírně přidušený hlas českého zpěváka Jiřího Štědroně z roku 1969, který zpíval závadný text Jana Vodňanského ze stejné doby.


A projektor mezitím vrhal na desku na stěně inkriminovaný text, jehož závadné pasáže byly Komisí dvakrát podtrženy …

Už kočovníci táhnou pokojem
Já vidím je a tak jsem spokojen …“

Z mé knihovny se vznáší k nebi dým
Tu zdá se mi, že snad už nebydlím
Dál kočovníci táhnou přes můj byt
Já zírám jen a zachovávám klid“

Ani mi to neva neva
Dneska se nevaří
přicházejí zprava zleva
Avaři Avaři
Přicházejí do Evropy
Pusté šprýmy si z ní tropí
Avaři.“

Pohledy mé nabodnou na kopí
Mlčky mne míjí aniž pochopí
že kopyty mi zdupou parkety
a koberec je jimi prokletý.“




V Chrudimi dne 11. 3. 2012



































Přejít do diskuze k článku