Své úvahy uzavřu, jak jsem slíbil, speciálním komentářem k dohodě o zadlužení.
Naše vláda opustila princip dobra a zla.
V této dohodě jsme jsme deklarovali tyto zřejmé pravdy: všichni držitelé politické moci jsou si rovni, jsou nadání svými voliteli určitými nezcizitelnými právy, mezi kterými jsou právo na opětovnou nominaci, právo na znovuzvolení a stíhání pokrytectví.
Touto dohodu jsme přešli od těchto čtyř svobod ke čtyřem velkým pokrytectvím.
Uložili jsme Kongresu, aby umožnil interní škrty ve výši 750 miliard dolarů, a to včetně Medicare, aby se ukončila uměle vyvolaná politická krize kolem zadlužení, vyvolaná zákony, protlačenými republikánským presidentem, který přesměroval miliardy dolarů z daní vojensko-průmyslovému komplexu na nepodložené, zbytečné a neefektivní války, což zajistili titíž republikánští politici, kteří nyní volají po vyrovnaném rozpočtu – a nazýváme to kompromisem! Ti, kteří to obhajují, to nazývají plusem pro pragmatického presidenta, který tak získává politické body, ačkoliv si vlastně za ničím nestál a nevzdal se tedy ničeho, za čím by opravdu stál.
Bylo by to komické, kdyby to nebylo tak tragické.
Tak jako tak je to význačný bod naší historie, kdy obě strany odsouhlasily a kodifikovaly skutečnost, že politická struktura naší země je nyní zcela založena na pokrytectví a udržení se u politického koryta.
Začněme prvním z těchto velkých pokrytectví: Výborem. Republikánští psi se mohou vrátit ke svým podnikatelským pánům a říci jim, že protlačili jeden a půl biliónu dolarů škrtů a přesunuli svou odpovědnost na nesmyslný „superkongresový“ výbor.
Dva a půl roku jsme naslouchali narůstajícímu jekotu Tea party o Ústavě Spojených států, jako kdyby to bylo zjevené slovo, a ne produkt jiných (i když mnohem lepších) politiků. Žádají zrušení dodatků Ústavy, které se jim nelíbí, striktní dodržování těch, které jim vyhovují a přesnou citaci či oprávnění vycházející z Ústavy pro každý nově navržený zákon, výdaj či nařízení.
Má to však jednu výjimku.
Kde se v Ústavě říká, že dva orgány Kongresu mohou vytvořit třetí orgán, aby za ně udělal špinavou práci; obětovat několik kongresmanu a senátorů tak, aby široká většina zákonodárců mohla svým voličům říci, že s tím nemají nic, ale vůbec nic společného?
To vede k druhému velkému pokrytectví: jak mohou stejným dechem Republikáni vytvořit mimoústavní „superkongres“ a přitom žádat o dodatek k Ústavě, aby si vynutili ekonomický nesmysl, kterým je povinný vyvážený rozpočet. Prostě nejdřív si vyberu stranu, a pak budu podle potřeby Ústavu ignorovat nebo se jí budu držet jako klíště.
A jakou hodnotu bude tento povinný vyvážený rozpočet mít? Naše vlastní historie ukazuje, že v dobách ekonomické krize, když neutrácí byznys ani spotřebitelé, musí utrácet vláda. Naši předkové byli laboratorními krysami při hrůzných experimentech Hooverovy administrativy, která nás přivedla do Velké krize 30. let, kdy se vláda stočila do klubíčka a tvrdila, že se ekonomika musí vzpamatovat sama, přičemž v dobách krize (tehdy jako teď) je ekonomika představována skupinou bohatých lidí, kteří sedí na svých penězích bez ohledu na to, jestli země hladoví.
V republikánských tanečcích Voodoo, navlečeni v kůžích mýtického vyváženého rozpočtu, za jásotu nad useknutou hlavou krátkodobého omezování, kterou ukazují svým připitomělým následovatelům se zapomene na dlouhodobé následky povinně vyrovnaného rozpočtu.
Co když dojde ještě k další … válce?
Nebo k dalšímu … teroristickému útoku?
Nebo další … přírodní katastrofě?
Co když nastane jiná neočekávaná událost, která si vyžádá, aby vláda vydala o něco více dolarů než bude smět? Dodatek k Ústavě, který nám upře právo na deficit, je bláznovství, a bude možná prověřen nějakou katastrofou dříve, než si kdokoliv z jeho autorů, jejichž představivost nesahá dál než k volebním příspěvkům a hlasům, umí představit.
A třetí z velkých pokrytectví je skryto uvnitř hry na „superkongres“. Předpokládá se, že superkongres bude rovnoměrně škrtat v ve výdajích určených domácnostem i ve výdajích na obranu, ale pokud se neshodne na těchto škrtech nebo je Kongres neschválí, bude tady spoušť, která automaticky odsekne jeden či dva bilióny, ale ty škrty už nebudou rovnoměrné dokonce ani pro Pentagon. Je nám předložena dohoda, která se zdá, že zajišťuje porážku každé místní svaté krávy z ministerstva obrany. Ovšem s výjimkou, když se kongresmani a senátoři, pro které to budou skutečně svaté krávy, neshodnou a nepřehlasují nebo nebudou sabotovat superkongres, nebo pokud se z nějakého důvodu dvanáctičlenný výbor rovnoměrně nerozdělí podle partajních názorů a nevyhne se tomu příšernému hlasování v poměru 6 ku 6.
Ano, budeme omezovat výdaje na obranu. Pokud je ovšem omezovat nebudeme.
Čtvrtým z velkých pokrytectví je zřejmá dohoda nepřidávat do tohoto procesu škrtů žádné nové příjmy. Nejenom, že je to impuls, aby se formalizovaly rozpočtové oběti z řad chudých a závislých … ale bohatí a korporace jsou opět odškodněni a dostávají více peněz nejen k tomu účelu, aby je utratily pro sebe a pro svůj luxus, ale dokonce dostávají více peněz, aby je utratily na podplácení politiků, legislativy a soudů, aby si kupovali celé státy Unie. Tyto výdaje mohu být směrovány tak jako zbraně do služeb jediného cíle: uzákonit a zavést další ochranu bohatých na náklady ostatních, trvale, bez narušení a bez kritiky.
Bílý dům se dnes chlubil, jak jsou uzavřeny skuliny v zákonech a zamezeno daňovým únikům – možná, někdy.
Bude na to výbor. A ten snad bude někdy vytvořen.
Nebudou nové daně. S výjimkou těch utajených, dopadajících na 99 ze sta Američanů touto zlovolnou transakcí. Každý dolar ušetřený z bezpečnostní sítě je dalším dolarem převedeným do občanských nákladů na vzdělání,na bezpečnost, na zdraví a na děti. Je to další dolar, který musí Američan vydat kromě těch, kterými se jen tak tak udržuje při životě.
A kde je rozhořčení nad těmito velkými pokrytectvími? Myslíte si, že přijde ze zkorumpovaných medií, pro které mají inzerenti větší význam než kritika selhání politických stran nebo hájení těch, kteří si noviny nekupují nebo nemají na připojení k internetu či si nemohou dovolit placenou kabelovou televizi?
Očekáváte, že rozhořčení přijde od cynických a manipulativních politických struktur? Očekáváte, že přijde od zvolených papalášů, kteří již nic nevědí o vládě či vládnutí,, ale vnímají jen to, jak se nechat zvolit nebo jak postát před kamerou a předstírat, jací jsou lídři? Očekáváte to od politiků, kteří pouze kalkulují, jsou-li i jejich vystoupení dobře podložená, aby jim získala dost příspěvků na volební kampaň?
Očekáváte, že kritika přijde od středních vrstev této země, kde je obyvatelstvo zaměstnáváno zábavou, videohrami, bulvárem, sportem a hloupostmi?
Odkud má tedy přijít vzpoura?
Od vás!
Není nic dobrého na tom, že čekáte, až se politici náhle začnou kát ze svých hříchů. Mají příliš práce udržet si svou skvělou práci,, než aby ji skutečně dělali.
Nepomůže čekat na média, že si náhle rozpomenou na to, že původně vznikla jako „svobodný tisk“ a hlídači demokracie, jak to očekával Jefferson. Mají dost práce, aby získala exklusivní údaje o tom, jak banksteři vyprázdnili kapsy občanů a nezáleží jim na tom, jak vypadají, nebo co vlastně chtějí.
Nepomůže čekat na apolitickou veřejnost, až se začne starat, co se děje. Neslyší trávu růst, protože to zaniká v tlachání, skandálech, iluzích a deziluzích.
Zrada toho, čím tento národ měl vlastně být, nezačalo až touto dohodou a určitě touto dohodou ani neskončí. Jde tady vlna, která kamsi zatlačuje práva každého z nás, a ta vlna byla uměle vyvolávána pomlouváním odborů, rozséváním nenávisti a strachu, a zrovna nyní přímo institucionálním ekonomickým týráním obyčejného Američana. Bude to pokračovat a rozdrtí nás to, protože ti, co tu vlnu vytvářejí, jsou organizovaní, jednotní a ke všemu pekelně odhodlaní.
Takže jedinou pomocí je zorganizovat se, sjednotit se a pekelně se odhodlat k odvetě. Musíme znovu nalézt energii a cíle ze šedesátých a začátku sedmdesátých let, a musíme proti tomuto úradku a všem zatraceným budoucím domluvám protestovat v ulicích. Musíme povstat nenásilně, ale neústupně. Generální stávky, bojkoty, demonstrace, nenásilná obsazení a práce přesně podle předpisů tu již byly, ale naštěstí je tu moderní verze odporu, snadná a účinná, kterou ti před námi neměli: je to okamžitá komunikace.
Moudrost přichází ze starého filmu: Nejprve se musíte vytočit do nepříčetnosti!
Nemohu vám říci: Sejdeme se tam a tam, tehdy a tehdy a mírumilovně zlomíme páteř vlády, která nyní existuje pouze proto, aby její členové byli znovuzvoleni. Ale mohu říci, že přichází doba, kdy se okno, které tu je, abychom obnovili kontrolu voličů nad námi zvolenou vládou, zavře, a proto bychom měli jednat zatraceně rychle.
Protože ta současná dohoda je více než bod zvratu, kdy vláda přejde od obrany bezpečnostní sítě k jejímu odvrhnutí. To je chyba, a pokud naše vláda nyní vyhlásila, že opouští koncepcidobra a zla, tak my – vy a já – to neuděláme a nesmíme to udělat.
Dobrou noc a mnoho štěstí.
Zdroj: Current
Překlad: onlooker
