Další americká ostuda: Jsou američtí zákonodárci „ve vlastnictví” izraelské lobby?

Reklama


Únor 19, 2013

Američané mnohokrát pocítili zahanbení nad svými volenými zástupci, kteří se zbaběle hrbí před partikulárními zájmy a zrazují americký lid. Žádné předchozí ostudné chování se však nemůže vyrovnat veřejné ostudě, kterou předvedli Republikáni v americkém senátu při slyšení senátora Chucka Hagela, při němž se ucházel o funkci ministra obrany.

Čtyřicet republikánských senátorů dalo najevo, že nejenom odmítají, aby předřadili službu Americe své službě Izraeli, ale dokonce i to, že svoji službu Americe nestavějí ani na stejnou úroveň své službě Izraeli. Je ostudou každého Američana, že Republikáni dali najevo celému světu, že jsou stoprocentní dceřinou společností izraelské lobby. (Izraelská lobby není jediným jejich pánem. Jsou totiž také ve vlastnictví dalších mocných zájmových skupin, jako je například Wall Street a vojensko-bezpečnostní komplex.)

Nejtrapnější chování předvedl zbabělec Lindsay Graham, který demonstrativně prokazoval svoji naprostou podřízenost plazením po břiše a současně vyzýval Hagela, aby jmenoval jednu jedinou osobu v americkém Kongresu, která klepe strachy před izraelskou lobby.

Být Hagelem, odepsal bych celou nominaci a odpověděl mu: „Ty, senátore Grahame a tvých 40 zbabělých spolustraníků.”

A Hagel mohl samozřejmě také odpovědět: „Celý americký Kongres, včetně Randa Paula, který předstírá, že je jiný, ale není.”

Skutečná otázka zní: Kdo v Kongresu nemá bobky z izraelské lobby?

Všechna ta snaha podseknout Hagela je řízena obavami z izraelské lobby.

Snad nejhorší potupou americké armády ze strany proizraelských amerických zastupitelů, ke které kdy došlo, bylo ututlání útoku izraelských letadel a torpedového člunu na výzvědnou loď americké armády USS Liberty. Izraelskému útoku se nepodařilo ji potopit, ale zabil nebo zranil většinu její posádky. Těm, co přežili, bylo nařízeno mlčet, a trvalo 12 let, než jeden z nich promluvil a prozradil, co se stalo (James Ennes, Assault On The Liberty). Dokonce ani admirál Thomas Morre, náčelník štábu námořnictva a předseda Sboru náčelníků štábů, nedokázal přimět Washington,aby zveřejnil fakta.

Tato fakta jsou dnes dobře známá, ale co se týče Washingtonu, ten je považuje za uzavřenou věc. Jako by celá ta událost byla přesunuta do jakéhosi paralelního vesmíru.

Proč chtějí Republikáni v americkém senátu kvůli zájmům Izraele zničit Hagela ?

Prvním důvodem je, že když byl Hagel ještě americkým senátorem, odmítl nechat se zastrašit izraelskou lobby a prohlásil: „Já jsem americký senátor, nikoli izraelský senátor.” Jinými slovy, Hagel udělal něco nepřípustného. Řekl, že reprezentuje americké, nikoli izraelské zájmy. Hagelovo stanovisko naznačuje, že zájmy obou zemí nejsou totožné, což je kacířské.

Druhým důvodem je, že Hagel si nemyslí, že by pro Spojené státy bylo dobrým nápadem začít válku s Íránem, či povolit Izraeli, aby ji zahájil.

Válka Spojených států s Íránem je však přesně to, co se izraelská vláda a její neokonzervativní agenti pokoušejí vnutit Obamovu režimu. Izrael se chce zbavit Íránu, protože Írán podporuje Hizballáh v jižním Libanonu, a tím brání Izraeli připojení této oblasti a jejích vodních zdrojů, a protože Írán podporuje Hamás, jedinou palestinskou organizaci, která se pokouší bránit proti izraelskému totálnímu uloupení Palestiny, ačkoli Írán nikdy Hamásu nedodal účinné zbraně.

Tyto dvě organizace, které se stavějí na odpor proti izraelské územní expanzi, reprezentují velkou část arabských obyvatel. Obě jsou však servilním americkým ministerstvem zahraničí na objednávku Izraele popisovány jako „teroristické organizace”. Toto ministerstvo by mělo spíše být nazýváno izraelské ministerstvo zahraničí, protože nikdy nedává přednost zájmům Spojených států před zájmy izraelskými.

Jinými slovy, Hagel se před nimi neplazil. Neříkal, jak moc miluje Izrael a jak velká čest je obětovat zájmy všech ostatních těm izraelským a jak celý svůj život čekal na svoji příležitost sloužit Izraeli jako ministr obrany.

Naopak ideálním ministrem obrany pro Izrael by byl Lindsay Graham.

Graham udělá vše, aby se zavděčil izraelské lobby. Udělá možné i nemožné a bude se chovat s tou největší servilitou k cizí mocnosti ve snaze znemožnit presidenta Spojených států a jeho kandidáta, válečného veterána a bývalého amerického senátora, který si jenom myslí, že americký Kongres a vláda by měly sloužit především americkým zájmům.

Vůdce senátní většiny Reid využil jednací řád Senátu k tomu, aby udržel Hagelovu nominaci při životě.

Pokud se Grahamovi zdaří jeho špinavá práce pro izraelskou lobby, předloží izraelskému premiérovi porážku amerického presidenta, který tak bude ponížen za to, že neuposlechl naléhání Izraele a nezaútočil na Írán.

Americký lid je kolonizován. Jeho vláda reprezentuje kolonizátory: Wall Street, izraelskou lobby, vojensko-bezpečnostní komplex, zemědělsko-potravinářský průmysl, farmaceutické, energetické, těžařské a dřevařské zájmové skupiny.

Dva poslanci, kteří se pokoušel zastupovat americký lid – Ron Paul a Dennis Kucinich – zjistili, že zastupitelská vláda je nehostinným místem pro těch několik lidí, kteří se pokoušejí hájit zájmy amerického lidu.

I já, stejně jako Ron Paul, Dennis Kucinich a Gerald Celente, stojím na straně našich Otců zakladatelů, kteří byli proti tomu, aby se Amerika angažovala v cizích válkách. V této snaze dali právo vyhlásit válku Kongresu.

Kongres postupně postoupil tuto pravomoc presidentovi, a to až do takového rozsahu, že se jí fakticky zbavil. President může začít válku kdekoli a kdykoli prostě jen tím, že vyhlásí, že ta válka není válka, ale „časově a rozsahem omezená kinetická vojenská akce.” Anebo může použít jinou nesmyslnou snůšku slov.

V prvních několika letech 21. století americká vláda napadla dvě země, vojenskými operacemi narušila svrchovanost pěti dalších zemí a zřídila vojenské základny v Africe s účelem zabránit Číně v jejím hospodářském pronikání na tento kontinent a zabezpečit zdroje pro americké a evropské korporace, čímž rozšířila vyhlídky na budoucí války. Pokud Republikáni uspějí v zablokování Hagelovy nominace, posílí se i vyhlídka na válku s Íránem.

Kongres tím, že se vzdal své pravomoci vyhlašovat válku, zbavil se kontroly nad výdaji. Exekutiva přitom zadržuje stále více informací od kongresových výborů, které na ni mají dohlížet, čímž se Kongres stává stále více bezmocným. S rostoucímí válečnými dluhy se bude zintenzivňovat útok Washingtonu na záchrannou sociální síť. Vládní instituce, které poskytují služby Američanům, budou chřadnout v důsledku toho, že daňové příjmy budou přesměrovány do pokladen zájmových skupin a na  zahraniční dobrodružství.

Slabý vztah mezi americkou vládou a zájmy amerických občanů směřuje k úplnému rozpadu.

Převzato z Global Research

Překlad: Stan

Nejnovější vývoj (26. 2. 2013)

Přejít do diskuze k článku