Dar-nedar: Radar

Reklama


Četl jsem si začátkem roku zamyšlení nad lecčím. A najednou jsem si uvědomil, že se vůbec nepíše ani o ptačí chřipce, ani o radaru v Brdech! Obojí je v klídku?

O ptačí chřipce nevím vůbec nic. A o radaru?

Nejsem žádný ignorant. Jsem normální občan, který vnímá, co se u nás děje, ale do určité míry, zapřažen do vozu svého života, sebou nechá vládnout. Když si téma radar v hlavě obracím, to byla a je přece ukázka jasného prolnutí jakési protiamerické tajné služby do našich nejvyšších míst! Agent, nejlépe Vont 008, se vetřel až kdovíkam a zařídil celonárodní kampaň pro radar tak, aby se většina národa „zabejčila“.

Větší paskvil v „propagandě“ se tady snad v poslední době neobjevil.

O tom, jak zatočit s davem a nasměrovat ho kamkoli, bylo napsáno už mnoho textů, vědeckých publikací , knih… a mnoho práce uděláno nejen v naší minulosti.

Co se u nás ale v práci s „masami“ (v ruštině se podobným odborníkům prý říkalo „masovčíci“) událo kolem radaru, to je učebnicový příklad, jak s vynaložením velkých prostředků dosáhnout minima úspěchu, ba přímo dosáhnout pravého opaku. Příští odborníci na komunikaci se na téhle kampani budou učit.

Vykládám si to takhle: Jednou někdo z USA zavolal: Hele, kemo, potřebujem u vás jeden kopec zkrášlit velkou bílou koulí. Neptej se na co, ptej se co za to. A když se dohodli, co za to, vytvořil dotyčný oslovený několik komisí, výborů, oslovil špičkovou reklamní agenturu. Všem vysvětlil, co za to a uložil, aby národu na své úrovni patřičně „zkomunikovaly“ bílou kouli jako tak výhodnou nabídku, která se prostě neodmítá.

Křiklounům se s útrpným úsměvem zacpe huba asfaltkou do vesnice a z vesnice. Zatímco naivní bojůvka se připoutává ke kopci a křičí Máme holé ruce, přiletí si Air Force One prohlédnout Prahu. Díky, kluci, díky… A ti naivní pořád ještě běhají po Praze a sbírají od ještě naivnějších nějaké podpisy.

Myslíte, že si pro ně pošťák v Air Force One znovu přiletí? Myslíte, že někoho zajímáte? Myslíš si, Většinonároda, že někoho zajímáš? Mrkni se v Brdech, kde se vzaly ty bílé čepice? A že je to sníh? Jsi si tak jistý? Mrkni se, co je pod nimi?

A ve vesnicích na Brdsku se usazuje hodně cizích turistů ze všech končin světa. Je to koneckonců zajímavý kraj. Od té doby, co se ví, že se tam udělají ty asfaltky, ideální pro turisty. A neříká se tomuhle moderním termínem zážitková turistika? A proč že mají všichni ti turisti pouzdra s kdoví čím v podpaží? Ale to jsou přece korálky a zrcátka pro domorodce! Dostanou něco blýskavého a zapanáčkují!

Já jako občan cítím, že ze mě někdo dělá vola. Zleva? Zprava? Shora? Zdola? Z Východu? Západu? Ze Severu? Z Jihu? Z Marsu?
Proboha, copak jsem pořád stejná většina národa jménem Pepa Řepa ze Žižkova, který naivně věří všemu, co se mu vemlouvá v televizních reklamách na sněhobílé kulichy?

Proč máme my průměrní tak podprůměrné učitele radarologie? Což se pravda nedá „zkomunikovat“ národu tak, aby se ťukl do čela a radoval se z nových brdských asfaltek?

Převzato se souhlasem autora z  www.aktualne.cz


Další odkazy k tématu:


blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-tamas.php

blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tenaruv-blog.php

blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tenaruv-blog.php

Přejít do diskuze k článku