Zaslali jsme otázky lídrům stran, které kandidují v květnových volbách do Evropského parlamentu. Odpovědi zveřejňujeme v tom pořadí, v jakém nám byly zaslány. Odpovědi nejsou redigovány po jazykové stránce.
Petra Benešová, Občané 2011:
1. Jaký je názor vaší politické strany či politického hnutí na přijetí eura a vstup ČR do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM)?
Spíše nejsme pro přijetí Eura. Vzhledem k vysokému zadlužení samotné České republiky by nebylo efektivní podporovat další země eurozóny.
2. Jak v případě úspěchu vaší politické strany či politického hnutí budete hlasovat v případném hlasování o rozšíření EU o další kandidátské země, konkrétně Turecko a Ukrajinu?
Určitě nebudeme hlasovat pro přijetí těchto zemí. Ukrajina v současné době ukazuje na nestabilitu EU. V Turecku žije více než 40 milionů lidí různých etnických menšin a náboženského vyznání. Myslíme si, že Česká republika není připravena adekvátně reagovat na případný příliv těchto obyvatel po otevření volného trhu.
3. Jaký názor máte na užší vojenskou spolupráci České republiky s USA mimo rámec EU a NATO ve vojenské oblasti, případně dislokaci prvků americké protiraketové obrany na území České republiky? (radar v Brdech, dislokace raket, operační řídící centrum, zpravodajská spolupráce, apod.)
Domníváme se, že je vhodné řešit konflikty mírovými cestami, nikoli zbrojením a výstavbou radarů – potenciálních teroristických cílů. Proto volíme zdrženlivý postoj.
4. Jak se bude vaše strana po případně úspěšných volbách chtít vypořádat s „deficitem demokracie” v EU? Jaká opatření navrhnete či podpoříte na omezení moci korporátních lobbistů?
Demokratický deficit upřednostňuje moc zákonodárnou na úkor moci výkonné a způsobuje nezájem běžných občanů o záležitosti EU. Proto je nutné zajistit větší účast veřejnosti na rozhodovacím procesu EU a přesněji vymezovat dělbu moci uvnitř EU. Navrhneme legislativní omezení moci korporátních lobbistů, neboť jejich podpora přispívá k bujení korupce. Zároveň navrhneme stanovení konkrétní odpovědnosti zúčastněných subjektů i fyzických osob bez ohledu na politickou příslušnost a zastávanou funkci.
5. Jak se v případě, že uspějete ve volbách do Evropského parlamentu, postavíte k aféře s odposlechy NSA?
Odposlechům NSA – tedy monitoringu komunikací státníků v zahraničí ze strany americké Národní bezpečnostní agentury a spojenců, nelze zabránit. Lze se z této aféry poučit a vzájemně si zjištěné informace, které mohou ohrozit životy státníků i občanů, sdělovat a přijímat tak včas patřičná bezpečnostní opatření. Navrhneme tedy přísnější kontrolu osob, které mají právo vydat povolení k odposlechu. Zároveň je důležité pátrat po cílech těchto odposlechů a pečlivě zvažovat míru využití získaných informací.
6. V případě, že uspějete ve volbách do Evropského parlamentu, jaké stanovisko v Evropském parlamentu zaujmete k dohodám:
a) SWIFT II o hromadném předávání bankovních údajů z EU do Spojených států
Dohoda zakazuje, aby americký program TFTP používal ‚vytěžování dat‘ nebo jiný druh algoritmického nebo automatizovaného profilování či elektronického filtrování. Veškerá vyhledávání v údajích SWIFT budou podmíněna poskytnutím důkazů, že cílem tohoto vyhledávání je boj proti terorismu či jeho financování. Při akceptaci této dohody zaujmeme kladné stanovisko.
b) Dohodě EU s USA o předávání osobních údajů cestujících,
c) Obchodní dohodě proti padělatelství (ACTA),
d) připravované Transatlantické dohodě o volném obchodu mezi USA a EU (TAFTA)?
V rámci této problematiky zaujmeme spíše kladný postoj, protože mnohdy je velmi problematické zjistit veškeré potřebné údaje díky nejednotnému přístupu jednotlivých zemí, čímž jsou podporovány daňové úniky, rozvoj šedé ekonomiky, nezákonné pobyty emigrantů…
7. Jaký je názor vaší politické strany či politického hnutí na současný zbrojní zákon, tedy Zákon o zbraních 119/2002 Sb. ve znění pozdějších novelizací?
Rozsah zákona je dostatečně podrobný a dobře pochopitelný. Myslíme si však, že např. doba vydání zbrojního průkazu na dobu 10 let by měla být vrácena na původně stanovených 5 let. Požadovaná zdravotní způsobilost by měla být ověřena další prohlídkou u Policií stanoveného lékaře, který skutečně dle pravdy potvrdí či vyvrátí způsobilost žadatele k držení zbraně. Zároveň je nutné taxativně vymezit, jak se posuzuje spolehlivost žadatele, což je 1 z požadavků k vydání zbrojního průkazu.
8. Považuje vaše politická strana či politické hnutí zákonná ustanovení KRAJNÍ NOUZE dle §28 tr. zákoníku a NUTNÁ OBRANA dle § 29 tr.zákoníku za dostačující a odpovídající současné situaci? (http://www.mujglock.com/krajni-nouze.html, http://www.mujglock.com/nutna-obrana.html )
Domníváme se, že současná úprava je nejednoznačná. Lze si ji vyložit různým způsobem a není dostatečně srozumitelná občanům.
9. V případě, že uspějete ve volbách do Evropského parlamentu, jaké zaujmete stanovisko k represivní protizbraňové politice eurokomisařky Cecilie Malmström?
Samotná myšlenka není zavrženíhodná. Každopádně však nevyřeší problém s nelegálně drženými zbraněmi, kterými jsou páchány trestné činy, o což se navrhovatelce jedná. Zcela zabránit legálnímu držení zbraně bude v rozporu se současnou legislativou některých členských států, včetně České republiky, která to po splnění podmínek žadatelům umožňuje. Vytvoření centrálního registru zbraní je určitě na místě, stejně jako striktnější a přísnější vymezení, jak uchovávat zbraně v místech, kde žijí děti a přijmout taková opatření, aby se v žádném případě nemohlo stát, že v nepřítomnosti dospělého získá dítě možnost libovolné manipulace s jakýmkoliv typem zbraně. Důležité je také vymezení jaké zbraně je možné využít ve stavu krajní nouze a nutné obrany.
10. Od roku 2009 zavedla Kanada jednostranně pro občany České republiky vízovou povinnost, která navzdory mnoha jednáním o jejím odstranění stále platí. V případě, že uspějete ve volbách do Evropského parlamentu, budete se dožadovat klauzule solidarity se všemi důsledky, tedy recipročního zavedení víz pro občany Kanady od všech států Evropské unie, nebo současný asymetrický stav vůči občanům České republiky považujete za záležitost českých státních orgánů?
Kanada musí přistupovat ke všem státům EU jednotně. Řešení romské otázky není problémem pouze České republiky. Exodus Romů z České republiky má spíše ekonomický charakter, neboť Romové ve většině případů nežádají o politický azyl, ale o výhodné sociální dávky, které pak zpětně po návratu vyžadují i v České republice. Výše těchto dávek by tedy měla být v rámci EU jednotně upravena, aby tak nevznikal důvod k opuštění vlasti.
