Díky, že už tu tvář neuvidím

Reklama


Kdyby nová Rusnokem organizovaná vláda nepřinesla dál už nic přínosného, budu ji já velebit až do nebes za to, že mě zbavila té tváře. Naduté, drzé, zpupné, domýšlivé, opovržlivé, arogantní, pohrdlivé – a hlavně nelidské. Takové, u níž vás mimoděk napadne, zda její nositel pošel skutečně z české matky, či zda mezi nás nepřiputoval z neznámých nelidských končin, kde zlo je oslavováno jako nejsvětější hodnota a dobro vyhazováno na smetiště jako dávno už zavržené a zkompromitované zboží. Ta tvář mě proto denně děsila, znepokojovala, deprimovala – a teď je tedy naděje, že po čtrnácti dnech, které Jiří Rusnok dostal k dispozici pro vytvoření nové vlády, už bude z obrazovky postupně mizet, až z ní snad jednoho vysněného, krásného a jistě také slunečného dne zmizí docela. Ještě jednou díky všem, kteří o tuhle mou naději, která je součadně nadějí milionů našich lidí, zasloužili.

Přejít do diskuze k článku