Pan ministr Dobeš se postavil proti rozhodnutí akreditační komise a obnovil akreditaci Právnické fakulty v Plzni.
Z hlediska teorie moci se takové rozhodnutí dalo očekávat. Těžko by se našemu nejlepšímu ministru školství naskytla lepší příležitost vrazit klín do poměrně sjednocené akademické sféry – sjednocené proti němu – než v této příležitosti.
Přesto se zdál takový manévr příliš. Nicméně se silnou podporou hradu se manévr uskutečnil a zcela úspěšně.
Toto rozhodnutí je fackou všem poctivým vysokým školám, všem poctivým studentům a paradoxně i studentům práv z Plzně. Asi si neuvědomují svojí roli páté kolony. Možná dostanou diplom, ale podobně jako hlavní právní expert Benda, či Mgr. Ing. Řápková, JUDr. Jančík, či JUDr, Češková a mnoho dalších si ponesou stigma "plzeňských práv".
Toto rozhodnutí bude mít na vysoké školství, již tak otřesené nezvládnutou masifikací, podobně devastující účinky jako návrat pana Rampuly na Vrchní státní zastupitelství na vnímání spravedlnosti či alespoň práva.
Máme nejlepšího ministra financí, máme nejlepšího ministra školství, máme /jak psala novinářka Haslingerová v Parlamentních listech/ nejlepšího bývalého ministra zdravotnictví a samozřejmě máme nejlepšího a nejplodnějšího pana prezidenta i když bez smyslu pro humor a odstup od sebe sama.
Ale kde jsou výsledky těchto schopných pracovitých nejlepších lidí, se mi nějak nedaří zahlédnout. To, co vidím, je řetězec nesprávných manažerských rozhodnutí, totální podkopávání zybtků důvery ve funkčnost státu a jeho managementu – vlády, a absolutní nezájem vlády o skutečné problémy zřizovatelů a živitelů tohoto státu – Česka.
Postoj plzeňských studentů zcela spolehlivě eliminoval předchozí týden neklidu. Zcela spolehlivě ukázal, jak studenti díky školnému budou prosit o větší přísnost a náročnost svých učitelů, aby získali co nejkvalitnější vzdělání.
Nejsem věřící, ale bůh ochraňuj Českou republiku!
