Nejlepší popis příčin jsem našel na blogu senátora Petra Víchy. Média jsou poněkud méně jasná, ale při našich zkušenostech s mediální bagatelizací etnické kriminality si je možné utvořit rozumný obrázek. Opět se vyznamenal populární mudrc od východu, Kumar Vishwanathan:
Jednou z příčin neutěšeného stavu sociálně slabých v Bohumíně je podle Kumara Vishwanathana tzv. nulová tolerance, kterou proti nim vyhlásili bohumínští radní. "To místní radnice umožnila vznik ghett, bezútěšného prostředí bez budoucnosti. Tady pod pokličkou to pak může vřít a napadení doručovatelky je jedním z výsledků takového napětí," uvedl Vishwanathan v rozhovoru pro MF DNES.
Připomeňme si, co vlastně ta nulová tolerance v bohumínském provedení znamená:
Město Bohumín pokračuje v nastartovaném programu Nulové tolerance, který vznikl po problémech s vystěhováním hotelových hostů z mediálně známého bývalého hotelového domu, dnešní Slunečnice, v roce 2005. Po této kauze se město rozhodlo pro program „nulové tolerance" k překračování zákonů a předpisů, které se týkají například kriminality, hluku či znečišťování města. Jedna problémová lokalita – hotelový dům z města zmizela a teď se město pouští do dalších lokalit. Tento program se dotkl i bytové politiky. Zájmem města je, aby ve svých bytech mělo slušné a platící nájemníky.
Mediální zprávy naznačují jakousi vinu Pošty a posuzují, jestli je její jednání v souladu se zákonem. Pan starosta dokonce naznačuje, že by pošta měla měla odměnit místí dobrovolnici, která poštu hromadně nosí, protože "zodpovědnost za doručování zásilek z České pošty nikdo nesejme". Toto považuji za pokrytectví nejhrubšího zrna, protože základním problémem je ztráta státní kontroly v těchto místech, nikoli nedoručování pošty. Nikde jsme se nedočetli, jak byli potrestáni pachatelé útoků, či alespoň jak pokračuje pátrání po nich. Považuje se za jaksi samozřejmé, že nebudou nikdy vypátráni, či dokonce potrestáni. Považuje se za samozřejmé, že neproběhnout žádná bezpečnostní opatření, aby se zde navodil alespoň přibližně civilizovaný stav.
Politici, antirasistické a mediální celebrity si zvykli problém spláchnout trochou keců o rasizmu a netoleranci většiny. Vždyť přece žijí dost daleko a mají dobré adresy. Pak ale přijdou pomlácené listonošky, které nemají kam ustupovat a řeknou prostě NE a není síla, která by to změnila. A to je jejich noční můra, že jednou řekneme prosté ale kategorické NE a oni zbudou se svými asociálními parazitujícími oblíbenci sami.
Převzato z blogu Nautilus
