Dobývání informační pevnosti

Reklama


Článek Vláda strachu a ekonomické mýty vyšel na našem webu 12. 07. 2011. Převzala jej některá nezávislá média jako Outsider Media, Politika, Čtu si a další. Objevila se živá diskuze, protože mnozí byli překvapeni, že republikáni způsobili historicky největší dluh v USA a naopak demokraté téměř vždy šetřili. Článek navíc boural další dva mýty: že zadlužení způsobily sociální a podpůrné programy, popřípadě ekonomická krize 2010. Pro jistotu cituji závěr článku, protože je důležitý: „O teď k tomu podstatnému. Proč já mám utrácet čas tím, že kompiluji a komentuji tyto zdroje z internetu? Proč to neudělají ekonomové a pisatelé, kteří jsou placeni za ekonomické rozbory?“ Toho se mnozí diskutující chytli a začali se na internetových fórech ptát, proč se jim vědomě zamlčovala jasná ekonomická fakta doložená exaktními statistikami. A vyhledávač Google tohle všechno vesele indexoval, protože žije z reklam nepřímo či přímo způsobených celkovým klikáním na webové stránky. A ejhle, píše se den 27.7. 2011 a v masovkách trvale pochlebujících neoliberální ekonomice se objevil revoluční článek: Který americký prezident nejvíce přispěl k obrovskému dluhu? Nejrychleji rostl za Bushe. Pochopitelně, necitovali ani nás, ani námi uvedenou Wikipedii. Ani nezmínili, jistě z cituplných důvodů, další dva pravicové mýty, které jsem odmítl pomocí amerických statistik citovaných mimo jiné i pravicovým deníkem Washington Post. Sehnali si jiné zdroje, je jich dost. Jistě, neoliberální mantra snižování daní těm nejbohatším musí zůstat nedotčena, mimo jiné i kvůli vlastnické struktuře českých médií. Klikněte si na náš starší archiv z října 2010. Mimochodem, citovaná studie z MU Brno díky spřízněným webům jako Britské listy, Outsider Media a Umlaufoviny se dostala na Googlu docela vysoko. Stačí si zadat třeba heslo „vlastnická struktura, média“. Protože Google indexuje reálně, pak musí i koupená média aspoň občas publikovat něco o realitě. A nyní k podstatnému, jako obvykle.


-Klikáním na web se demokracie neudrží, dokonce ani nezávislá média. My totiž nemáme reklamu a na nás vydělává pouze Google. Výsledek? Pokud přímo nepodpoříte nezávislé weby a jejich činnost, nebudete mít nezávislý tisk. A ten závislý tisk přestane nepohodlné články publikovat, protože jej do toho nebude nikdo tlačit. Mrkněte se na starší článek o Dantově pekle českého žurnalismu. A hezky si jej zadejte do Googlu nebo Seznamu, ať nám stoupne statistika vyhledávání. Náš totiž neplatí ani vláda, ani partaje ani firmy, protože mocní si manipulují veřejné mínění tam, kde to jde jednoduše a přímo: přes vlastníky médií, přes platy šéfredaktorů a novinářů, přes příjmy ze skryté a z otevřené reklamy.


– Nemáme velký vliv, co se týče čtenářů (roční průměr 2010 je 450 za den), viz historie webu zde. Ale máme radost z toho, že si nás čtou přemýšliví lidé. Každý placený mediální vrtichvost (anglicky: spin-doctor) ví, že tato skupina lidí zásadně ovlivňuje veřejné mínění a musí být nějak zlanařena do mediální manipulace. Ta se ovšem dělá mnohem obtížněji, pokud klíčový vzorek populace začne klikat jinam. Tím logicky posune těžiště informačního toku také jinam. Pokud je věc vážná, velké weby na ni musí nějak reagovat, aby otupily ostří kritiky a zavedly debatu právě tam, kam by podle názoru jejich chlebodárců měla být zavedena. Jako ČT, která nynější rozkrádačku zdravotnictví přes staronové Julínkovy zákony prodala veřejnosti přes úplně novou možnost mít slepeckého psa v nemocnici. Nadšenci se toho rádi chytnou. Slepého někdy viděl každý, a psa nejspíš také. Zato zdravotní reformu neviděl nikdo, ale všichni ji uvidíme zhruba za rok na výplatní pásce, a hlavně v nemocnici a v lékárně. Z tohoto hlediska považujeme za klíčovou rubriku „Analýzy“, kde vycházejí delší věci. Nejsou sice tolik čtené, ale jejich ohlas je značný, viz kauza „Zdravotnictví“, „Proglas“, „Budišov“, „Neofašismus“ atd. To víme z mailů čtenářů, kteří znají skutečný stav věcí a nikde jinde si nemohli přečíst, jak věci doopravdy jsou. Placený či uplacený zájem médií zprostředkovává jiné vidění světa než neplacený občan.


– Dost mi vadí, že mnozí slušní a významní blogeři dávají systematicky své příspěvky na úplně zprofanovaná média jako MF Dnes, Lidovky, nebo částečně zprofanovaná média jako Aktuálně. Chápu je, že chtějí být čteni, ale v jejich případě to fakt není problém. Zaujal mne pozitivně Jiří Pehe, který jako první přešel na aktivistický a nezávislý web „Deník Referedum“, i když svůj blog na „Aktuálně“ nezrušil a blogy z Referenda tam přetiskuje. Tak poslouchejte, dámy a pánové. Co kdybychom založili jako nezávislí komentátoři a blogaři čistý blogový web podle různých kategorií a tam spojili své síly? Modelem může být známý Project syndicate, který jistě čtete. A tím bychom donutili všechny oficiální vrtichvosty, aby nás poslušně citovali a tak nám dělali reklamu! Takto vyděláváme reklamou jim a sami z toho nemáme (kromě čtivosti) vůbec nic. A co je horší: hloupě přispíváme k nezasloužené pověsti typu "nejdůvěryhodnější zpravodajský portál na českém internetu". Zatímco aktivisté často bojují proti sobě, mediální demagogové se už dávno zařídili podle Marxova Komunistického manifestu a dnes ovládají cca 97 % české mediální scény.


– Navíc potřebujeme nezávislou platformu pro případný krach demokracie. U nás jsme se rozhodli prostřednictvím svých volených zástupců pro neoliberální ekonomiku, v níž asi 2 % obyvatelstva získalo ohromnou ekonomickou moc a politický vliv  přes nakoupené partaje a poslance. Podobně jako v USA, ale tam je občanská společnost na úplně jiné úrovni. V Česku už není problém naoko držet demokracii prostřednictvím partajních kumpánů a přitom nás zadlužit na smrt tím, že tato skupina si privatizací pojistí dominantní vliv na důchody, na zdravotnictví a na školství. Zbytek republiky, včetně placených a veřejno-právních médií, už mají prakticky v kapse. Ale zmíněné tři pilíře solidárních a kolektivních sociálních jistot budou až do konce tohoto roku ještě veřejno-právní. Po jejich zákonné privatizaci už budeme poddaní nových vlastníků anonymní akciovky "Česko, a. s.". Omezené ručení budou mít občané, zisk akcionáři s anonymními akciemi na doručitele. Něco podobného už přece zavedl Klaus a Kožený, Gros, Paroubek a další nekonečná řada po 20 let stejných lidovládců. A co je důležité: tyto ekonomické volby byly dány už v roce 1995, kdy ekonomiku drželo 500 lidí, kteří ovládali kuponové fondy. Viz recenzi knihy Miloše Picka "Vyznání národohospodáře". Prosím, nebuďte líní a vyhledejte si článek z vaší IP adresy třeba na Google nebo Seznamu, už víte proč.


– Ekonomové podrobení u nás vládnoucí neoliberální ideologii vytvořili systém záměrného ideologického lhaní a ekonomického dogmatismu, který vinou občanské lhostejnosti trvá dodnes. Lidi se k veřejným věcem chovají, jako by měli kolektivního Alzheimera. Že Franta kradl jako poslanec? Nevadí, je to roztomilý chlapík. Zvolíme ho znovu, ať si zase nakrade. Beztak ho už vyhodili ze tří zaměstnání pro neschopnost, drobné krádeže a velké tunely; od toho je přece politika, aby takové lidi zaměstnala, normálně by neměl šanci. Že nám socani a ódéesáci, popřípadě jejich nastrčená sdružení, zase udělali v obci či v kraji oposmlouvu? Nevadí, zvolíme je znovu, my už jsme zvyklí na jejich udělování koncesí ze společného majetku. A když "to" celé zprivatizují a rozkradou (navíc už zcela legálně, přes Sněmovnu a zaplacení z našich daní!), aspoň nás už nebudou otravovat. A média tento stav dezinformace v zájmu privilegované skupiny tvoří jako druhou přirozenost, mnohým novinářům to už ani nedojde. Stačí se podívat na české info kolem šíleného norského střelce. Apatičtí a otupení občané pak pod vlivem šikovných médií volí stále stejné partaje a o veřejné věci se vůbec nezajímají, kromě nadávání. A to jim placená média ráda umožní přes komentáře pod tzv. "kritickými" články. Ať pára z papiňáku někam uniká. Jen když lidi nejdou na ulici nebo nedej bože začnou myslet občansky a konstruktivně. A občanské iniciativy řeší hlavně komunální věci. Je to stejné, jako když na baráku láskyplně opravujete okna a leštíte kliky. Jenže mezitím vámi zvolení poslanci v parlamentu či na radnici odhlasovali jeho prodej, třeba pro nějakého Bakalu.


Pokusme se tedy vytvořit občanský portál a blogový web, kde budeme mít hlavní slovo naší vlastní občanskou aktivitou, tj. přemýšlením a názorovým psaním. A navíc si tím vyděláme na politickou činnost, která je pořád svobodná: částečně a prozatím. Nebo chtějme aspoň Dárcovské SMS na společné číslo občanských iniciativ, kde bude variabilní symbol pro každou registrovanou aktivitu nebo občanské sdružení. Sedněte si a popřemýšlejte. Co udělá většina národa, když jí řeknou jako v Maďarsku, že je vše vytunelováno? Nebude se náhodou hledat silný vůdce, aby byly znovu k mání za akční cenu psí konzervy z Číny? S demokracií bude vymalováno jedna dvě. Bez psích konzerv (a přidejte dlouhý nákupní seznam) přece nelze žít důstojným způsobem.  Nebo snad ano?

 

Převzato z Umlaufovin

Přejít do diskuze k článku