Dopady daňové reformy – 2. díl: Daň z příjmu a SZP

Reklama


Pokud bychom posuzovali pouze daň z příjmu, tak na novém způsobu zdanění hrubého (nyní vlastně již superhrubého) příjmu opravdu vydělaly všechny příjmové skupiny obyvatel. U vyšších příjmových skupin to bylo způsobeno nižším procentem zdanění, u nižších to zařídily vyšší slevy na dani. Pokud by totiž tyto slevy zůstaly zachovány, daně by u těch nejnižších příjmových skupin naopak vzrostly. V závislosti na novém výpočtu daně získali nejvíce ti, kteří mají nadprůměrné příjmy. Jednoduše řečeno, zrušením progrese nastal ten jev, že čím větší bylo zdanění před reformou, tím větší je dnes úspora na dani. Viz graf na fotu 1.

Nejméně na daních ušetří střední příjmová skupina obyvatel, tedy lidé z příjmem kolem dvaceti tisíc korun, kde se jedná o korunové položky. Kdo si dnes vzpomene na rozesmáté zdravotní sestřičky z předvolebních billboardů? Naopak je zapotřebí přiznat, že díky výrazným slevám na dani se hranice pro odvádění daní zvýšila až někam k deseti tisícům hrubého, což je pozitivní motivace pro řadu lidí, kteří dobrovolně nepracovali a pobírali sociální dávky. Pokles daňové progrese ukazuje graf na fotu 2.


Reforma veřejných financí kromě změn ve výpočtu daně z příjmů fyzických osob zavádí také maximální vyměřovací základ zaměstnanců pro placení pojistného, který pro rok 2008 činí 1 034 880 Kč. Pokud bychom tuto částku vydělili počtem měsíců, dostaneme měsíční vyměřovací základ 86 240 Kč. Z toho vyplývá, že stropy na pojistném pomůžou nejvíce vysoce příjmové skupině obyvatel. Konečným důsledkem spojení tzv. rovné daně a tzv. stropu na SZP, je degrese v odvodech, neboli to, že po dosažení příjmu ve výši maximálního vyměřovacího základu začnou odvody v poměru k příjmům klesat. Zjednodušeně řečeno – předseda vlády odvede ze svého platu státu menší procento odvodů než jeho šofér. Viz graf na fotu 3.

V příštím díle se podíváme na změny v DPH a jejich dopady na jednotlivé příjmové skupiny.

1. díl

 

3. díl

Přejít do diskuze k článku