Uběhl půlrok od zavedení tzv. reformy veřejných financí. V našem prázdninovém seriálu se podíváme, jak vypadají skutečné dopady reformy na společnost a jednotlivé skupiny obyvatel.
Na začátek si připomeňme jeden nesporný fakt. Předchozí vlády dlouhodobě hospodařily s rozpočtovým deficitem i přesto, že jsme prožívali konjunkturu. Bylo to vysvětlováno tím, že sociálně-demokratické vlády zdědily po Václavu Klausovi „spálenou zemi“, a že je nutné se zadlužit, abychom obnovili zanedbanou infrastrukturu.
Potřebu omezit deficity a vládní zadlužování předchozí levicové vlády uznávaly, k vyrovnání rozpočtu však mělo dojít postupnými kroky při zachování daňové progrese a dostupnosti veřejných služeb pro občany. Tato cesta se zpětně ukazuje jako rozumná, a nebýt předvolebního populistického šílení poslanců (bez rozdílu politického dresu!) a peněz tekoucích do rezervních fondů ministerstev, mohli jsme se vyrovnaného státního rozpočtu dočkat už v minulém roce. Přitom tento rozpočet ještě sestavovala vláda pod vedením Jiřího Paroubka.
Po nástupu ODS k moci jsme se však dozvěděli, že je nutné:
- snížit vládní deficity a zastavit nárůst státního dluhu
- omezit vládní výdaje a posílit jejich efektivnost
- plošně snížit daňové zatížení a zjednodušit daňový systém
- změnou daňových sazeb docílit, aby daňový systém byl oporou ekonomického rozvoje
- podporovat rodiny s dětmi
- přistupovat citlivě k ekonomicky neaktivní populaci
- dodržovat závazky vůčit EU a maximálně využít prostředky z jeho fondů
Nástrojem pro splnění těchto proklamovaných cílů měla být právě daňová reforma, založená na těchto hlavních nástrojích:
- zavedení stropu placení sociálního a zdravotního pojištění na čtyřnásobku průměrné hrubé mzdy
- patnáctiprocentní (ve skutečnosti více než dvacetiprocentní) rovná daň, neboli zrušení daňové progrese
- změny v odečitatelných položkách a slevách na dani z příjmu
- zvýšení dolní hranice DPH z pěti na devět procent
- zavedení ekologických daní
- snížení nebo zrušení sociálních dávek, případně omezení okruhu jejich příjemců (jedná se o sociální příplatek, porodné, mateřské přídavky, přídavky na děti, rodičovský příspěvek, pohřebné, dávky nemocenského pojištění, podporu v nezaměstnanosti)
Půl roku po zavedení již můžeme společně s občany hodnotit jak makroekonomické dopady, tak dopady do rodinných rozpočtů. Jak se první výsledky a makroekonomické dopady daňové reformy shodují s vládou předloženými cíl, to se dozvíte v dalším díle seriálu.
Foto: zdroj
