Dopis politikům: Investice veřejné, zisky privátní, voda předražená

Reklama


Ve Frýdku-Místku dne 22. 2. 2012

 


Vážená paní /Vážený pane,


obracím se na vás, jako na zástupce Parlamentu, výlučného zákonodárného orgánu ČR , s informacemi o negativním systému, který byl pro občany a celou Českou republiku instalován v odvětví vodárenství. Chci Vás požádat, abyste se s problematikou seznámil(a) a provedl(a) své hodnocení vzniklého stavu a jeho důsledků pro ČR a občany. Pokud shledáte, že je systém nastaven špatně, tak Vás žádám, abyste využil(a) svého práva zákonodárné iniciativy a nechal(a) zpracovat legislativní změny, které zabrání jeho pokračování.


Informace, které zasílám, vycházejí z dlouholetého sledování chodu vodáren, způsobů jejich privatizace a z porovnání chodu vodáren pod správou obcí a vodáren pod správou „strategických investorů“. Vycházejí také ze stanoviska Evropské komise, Ministerstva životního prostředí a se znalostí důsledků často netransparentních privatizací ziskových částí vodáren. Praha je aktuální příklad.


Bez vykopání studny nelze vodu prodávat. Bez postavení ČOV nelze vodu vyčistit. Investice do trubek jsou drahé, často nevratné. Vydělává prodej vody. Z městských vodáren se v ČR privatizuje pouze prodej vody. V odvětví vodárenství přitom schází finance na investice do infrastruktury.


V ČR byla pod nepravdivým heslem „Vstup strategického investora“ realizována privatizace zisků z prodeje vody a zestátnění nákladů na vodárenskou infrastrukturu. Díky podobě většiny provozních modelů (PM), stát a veřejný sektor financují investice, na kterých díky PM vydělávají koncerny každoročně stovky miliónů korun. Chybějící zdroje přináší dál do vodárenství výhradně obce, kraje, stát a občané. Občané platí v ceně vody náklady na investice, ale navíc také zisky koncernům, které do vodárenství investovat nemusí. ČOV Praha a provozování majetku PVS je toho důkazem1.


PM brání možnosti čerpání dotací z EU, což dokazuje příklad čistírny odpadních vod v Praze a dalších cca 20 aglomerací v ČR. Do vodárenství se ročně investují miliardy korun. Závazky ČR vůči EU jsou ve vodárenství odhadovány na cca 150-200 miliard Kč. Evropská komise odmítla PM dotovat a opakovaně od roku 2004 kritizuje dění v odvětví a netransparentní procesy uzavírání provozních smluv na 30 let. Poukazovala na absenci zajištění standardů kvality ve smlouvách o PM. Předměty kritiky byly i tvorba ceny, způsob vyčíslení přiměřeného zisku a nedostatečná tvorba finančních zdrojů nutná pro obnovu infrastruktury. ČR opakovaně hospodaří s rozpočtovým schodkem. Vlády, kraje a obce škrtí výdaje a šetří, kde se dá.


Stav je kritický a může ho změnit pouze zákonodárný sbor přes legislativní změny. K tomu nedojde, pokud o problému nevíte. Proto záleží výhradně na Vás, zda peníze potečou od spotřebitelů a z veřejných rozpočtů do infrastruktury nebo k akcionářům koncernů. Na Vás záleží, zda veřejný sektor bude dál nalévat do vodárenství jako do cedníku další a další peníze, které nemá anebo nastaví efektivní systém.


S úctou


Ing. Radek Novotný


Přílohy: Popis vývoje a stavu ve vodárenství a dokumenty či důkazy.


Popis vývoje a stavu ve vodárenství


Dokumenty a důkazy najdete na adrese: www.vodarenstvi.cccfm.cz/dukazy

 


Privatizace státních podniků na městské vodárny

V České republice proběhla v letech 1993-1994 privatizace státních vodáren, které byly transformovány na akciové společnosti. Jejich dominantními vlastníky se staly bezúplatně města a obce. Na převážně krajské a okresní městské vodárny přešly kromě infrastruktury a provozního majetku, rovněž týmy vodárensky vzdělaných zaměstnanců a smlouvy o provozování.


Privatizace městských vodáren nebo jejich ziskových částí

Od roku 1996 do roku 2006 proběhla po celé České republice řada pokusů privatizovat městské vodárny nebo jejich ziskové části (provozování).

V části regionů ČR obce akcie vodáren prodaly (Jižní Čechy, Karlovy Vary, Ostrava). O dotace z EU musí žádat města a obce a ty musí ze svých rozpočtů zajistit spolufinancování ze svých rozpočtů.

V části regionů ČR byl zaveden tzv. provozní model (dále jen „PM“) (Plzeň, Olomouc, Prostějov, Zlín, Kladno, Chrudim, Hradec Králové), kdy infrastruktura zůstala v majetku městských vodáren, ale právo fakturovat spotřebitelům za prodej vody a její čištění, získal soukromý subjekt. I zde musí o dotace z EU žádat města a obce a ze svých rozpočtů musí zajistit spolufinancování ze svých rozpočtů.

Část vodáren v ČR zůstala dál pod kontrolou měst a obcí (Mladá Boleslav, Nymburk, Trutnov, Hodonín, Havlíčkův Brod, Vyškov, Přerov, Břeclav). Ty využívají pro financování infrastruktury zdroje z vodného a stočného a současně dotace z EU.


Na základě čeho se rozhodovalo o privatizaci městské vodárny nebo o zavedení PM?

Zastupitelé rozhodovali bez konkrétních čísel dokládajících budoucí vývoj městských vodáren, na základě „politické“ objednávky, slibů inflačního růstu ceny vody a manipulace. MZE potvrdilo, že nikdy neprovádělo rozbor ekonomické výhodnosti PM městských vodáren. Přitom PRO PM hlasovalo! PM byl v ČR často realizován přímo koncernem, který nejprve městskou vodárnu skrytě ovládl, připravil si PM a pak si ho nechal schválit. Vodárnu, resp. její na investice náročnou infrastrukturu, poté vrátil městům a obcím. Dnes je v pozici, kdy má 30 let inkasovat zisky z vodného a stočného.


Co se zastupitelům slibovalo?

PM byl ze strany zástupců firem pracujících pro koncerny a ze strany vedení městských vodáren presentován, jako systém, který městům a obcím, vodárnám a občanům zajistí zvýšení efektivity provozování, nižší náklady a tím nižší ceny vodného a stočného, růst cen vodného a stočného max. o inflaci a dotace z EU, včetně zdrojů na spolufinancování dotačních projektů ze zdrojů soukromých firem a tím odbřemenění rozpočtům měst, obcí, krajů a státu.2


Jaká je skutečnost?

  • většinou nic z výše uvedeného neplatí


Proč je stávající systém PM špatný a pro ČR nevýhodný?

Bez vykopání studny nelze prodávat vodu. Bez postavení ČOV nelze vodu vyčistit. Investice do trubek jsou drahé. Vydělává prodej vody.

V ČR instalován systém, kdy se privatizuje prodej vody. Díky tomu koncerny z již podfinancovaného odvětví odvádějí další peníze a vydělávají výhradně svým akcionářům. Z jejich pohledu je to logické. Z pohledu ČR a spotřebitelů to logické není. Díky PM musí investice financovat dál městské vodárny, města, obce, kraje a stát. Ano, koncerny někdy poskytují městským vodárnám předplacené nájemné, ale to není vlastní investice. V následujících letech nebude předplacené nájemné hrazeno a městské vodárny nebudou mít v daném roce žádné příjmy z nájmu. Městské vodárny navíc předplacené nájemné ihned investují do infrastruktury a tím zvyšují nebo udržují výnosnost provozování infrastruktury koncernům. „Výhodnost“ tohoto modelu z pohledu dosahovaných zisků dokládají přiložené grafy3.

Koncern hradí městské vodárně NÁJEMNÉ. Toto nájemné koncern fakturuje spotřebitelům do ceny vodného a stočného. Tudíž vše hradí spotřebitel. Pokud koncern nabídl nájemné ve výši odpisů a k tomu navýšení x% k odpisům, tak se jedná prosté zvýšení ceny vodného a stočného spotřebitelům, které navíc mohla městská vodárna provést sama a zisk z prodeje vody by jí zůstal k dispozici. Odpisy si městská vodárny tvoří sama svou vlastní investiční činností. Proč mají v  systému PM zisky z vody téct výhradně majitelům koncernů, to zatím žádný politik nevysvětil.

Peníze od spotřebitelů byly pro městské vodárny jediným vlastním zdrojem financí na obnovu infrastruktury a přes městskou vodárnu končily v infrastruktuře. Dnes jejich valná část končí u akcionářů koncernů a městské vodárny stojí s nataženou rukou před městy, kraji a státem. Díky PM městské vodárny přišly o zisky, ale také o možnost získat zdroje na financování investic, viz. dotace z EU (ČOV Praha). Právo inkasovat zisky z vodného a stočného přešly na koncerny často bez jakékoliv protihodnoty.

Grafy porovnávající výsledky hospodaření městských vodáren a soukromých provozovatelů dokládají ekonomickou realitu PM.

Výroční zprávy, např. SmVaku, dokládají, jak se z vodárny dají vyvést kapitálové fondy v řádu miliard, léta tvořené městy a obcemi.

Rozbor Transparency international ČR dokládá, kolik peněz z odvětví odteklo. Negativně hodnotí PM v ČR rovněž MŽP a od roku 2004 také Evropská komise.

Podrobný přehled o vodárenství a vodárnách, včetně přehledu o dosahovaných ziscích, o vývoji cen vodného a stočné, o průběhu a způsobu privatizace vodáren poskytuje internetový server www.vodarenstvi.com a www.vodarenstvi.cz.


1  Stejně tak, jako reportáže ČT1 v pořadu REPORTÉŘI ČT


2 Viz např. analýza např. Atlantik finance pro akcionáře Vaku Zlín objednaná představenstvem Vaku Zlín


3 Vodárny v případě grafu ČR a Veolia representují ČR tyto vodárny: Vodárny Kladno-Mělník,a.s., Pražská vodohospodářská společnost, a.s. Vak Zlín,a.s., Vak Prostějov,a.s., VHS Olomouc, a.s., město Plzeň a Vak Hradec Králové, a.s.


Přejít do diskuze k článku