Já sice ne, ale lidé nakažení HIV mohou používat kondomy, když to nejde jinak, řekla moudře hlava církve. Francouzská capote se tedy dostala na nečestné místo ochranných prostředků, s nimiž je nutno vážně počítat. Podobnou ochranu nasadilo Arcibiskupství pražské při nepozvání Václava Havla na oslavy 17. listopadu. Zato pozvalo jiného Václava, který s listopadem nic společného neměl. Nejvíce mi vadí to mediální sundávání kondomu, které bylo hodno spíše chování malých děcek. Oni přece ten talíř nerozbili, stalo se to samo od sebe. Arcibiskup Duka seděl na Borech ve stejné době, jako tam byl Václav Havel. Ale to ještě arcibiskupem nebyl a šlo mu více o pravdu než o politikaření. Částečně také díky prvnímu Václavovi má nyní arcibiskupství, totiž svůj palác. Byl jsem na Borech ve stejné době jako oba zmínění pánové. Nepozvání Václava Havla a následné vytáčky božích služebníků mne od srdce urazily.
Mons. Dominik Duka OP nyní oficiálně reprezentuje katolickou církev, k níž patřím. Jistěže nelze sloužit Bohu a manonu; jistěže nelze dostat na stejnou akci oba Václavy najednou. Jejich cesty se totiž dost zásadně rozešly. Oba Václavové symbolizují zcela protikladný směr – jednak v politice a jednak v náhledu na veřejné věci. Ale katolické čili všeobecné církvi je to přece jedno, na osoby nehledí, Petr nebo Pavel. Oběma Václavům měla být dána stejná možnost přijít do katedrály na středeční vzpomínku k 17. listopadu 1989. Fakt, že arcibiskupství oficiálně nepozvalo hlavního aktéra sametové revoluce, s nímž tentýž arcibiskup seděl na Borech, to je teda síla. A nejspíš uvidíme věci daleko větší (Jn 1, 50).
Převzato z Umlaufovin
