Dnes jsem dostal od svého přítele jeden z těch mailů, co se v poslední době masově šíří po internetu. Na konci byla žádost, abych to šířil dál. Nejdříve jsem se trochu naštval a řekl si, že takové pohádky posílat dál nebudu, ale nakonec jsem se rozhodl. Napíšu k pohádce druhý díl a přece jen s tím oblažím i své další přátele a známé:
1. díl – Pohádka pro (a)sociální demokraty
Milé děti a neznalí, ale naivní socialističtí jedinci,
dnes si povíme něco o socanském daňovém systému a daňových úlevách. Nebojte se toho názvu, vysvětlíme si to tak, že tomu bude každý rozumět.
Žilo bylo 10 pánů, kteří spolu chodili každý den do restaurace na oběd. Za oběd měli pokaždé zaplatit dohromady přesně 1 000 korun. Pánové se shodli na tom, že se na té tisícovce budou podílet podobným způsobem, jakým platí daně.
Takže první čtyři, ti nejchudší, neplatili nic. Pátý zaplatil 10 Kč, šestý 30 Kč, sedmý 70 Kč, osmý 120 Kč, devátý 180 Kč a desátý, ten nejbohatší, 590 Kč. Takhle to šlo celé roky a nikdo si nestěžoval.
Až jednou hostinský přišel s tím, že jim dá slevu a bude po nich chtít každý den za oběd jen 800 korun místo dosavadního tisíce, protože jsou stálí zákazníci. Bylo to od něj moc hezké.
Jak ale rozdělit těch ušetřených 200 korun?
Kdyby každý z deseti pánů platil o dvacet korun méně, prvních pět pánů by dokonce dostávalo peníze za to, že chodí na oběd. Hostinský navrhl, aby se o úsporu podělili v tom poměru, v jakém platí za oběd. Vzal si papír a tužku a začal počítat.
První čtyři pánové nebudou platit nic jako doposud, za oběd přestane platit i pátý pán. Pro něj to tedy bude stoprocentní úspora. Šestý bude platit 20 Kč místo dosavadních třiceti, ušetří 33 procent. Sedmý bude platit 50 Kč místo sedmdesáti, ušetří 28 %. Osmý pán zaplatí 90 Kč místo stodvaceti a ušetří 25 %. Devátý zaplatí 140 Kč místo stoosmdesáti, ušetří 22 %. A desátý pán, ten nejbohatší, bude platit 490 Kč místo pětisetdevadesáti korun a uspoří 16 %. První čtyři pánové tedy chodí jíst zadarmo jako předtím a těch šest ostatních ušetří.
Jak se ale vzápětí překvapivě ukázalo, velké nadšení ten návrh nevyvolal. „Takže já z těch dvou set korun dostanu jen 10?“, křičel šestý pán a ukázal na desátého, nejbohatšího. „A tenhleten dostane hned stovku!“, pokračoval. "To je pravda!“, křičel pátý pán. „Já ušetřím jen deset korun, ale on desetkrát víc!“ „Opravdu!“, přidal se sedmý, „takže jemu stovku a mně jen dvacku?“ Nakonec se dostali do varu i první čtyři pánové: „A my nedostaneme vůbec nic? Jak k tomu přijdeme? Zase jsou na tom nejhůře ti nejchudší, jako vždycky!“ Všech devět pánů se poté vrhnulo na toho desátého a ztloukli ho.
Příštího dne se desátý pán u oběda neobjevil. Nijak jim to nevadilo, prostě si sedl a jedli bez něho. Když ale došlo k placení, zjistili zajímavou věc – všichni dohromady neměli ani polovinu sumy, kterou zrovna projedli. A pokud mezitím neumřeli hlady, tak se tomu diví dodnes.
A takhle, milé děti, funguje dnešní český daňový systém. Pokud dojde k daňové úlevě, mají z toho nejvíc ti nejbohatší. Pokud by ale museli platit příliš, může se stát, že se příští den u našeho stolu neobjeví. Ve Švýcarsku, v Karibiku i jinde ve světě je spousta pěkných restaurací.
A hádanka na závěr jako prémie: Proč mají ČSSD a KSČM dohromady nejvíce hlasů? Protože jejich voliči jsou především pánové č. 1 – 4.
2. díl – Pro modrá kuřátka
Milá modrá kuřátka,
pokud se radujete z pěkného prvního dílu, musím vám sdělit několik informací, které vypravěč prvního dílu taktně zamlčel:
Prvních pět pánů pracuje v podniku pána číslo 10. A on je bere pěkně u huby. Šestý pán je technik, vzdělanec, který je na něm také existenčně závislý. Sedmý pán je zaměstnán u státu jako policajt, osmý jako soudce a devátý jako předseda vlády. Pán číslo 9 má o trochu více než pán číslo 8, k tomu má navíc ty výhody, že létá a jezdí po světě za státní peníze, pije a jí skoro zadarmo na recepcích a v poslanecké restauraci.
Desátý pán tedy opravdu přispívá na obědy pánů šest až devět, ale zajišťuje si tím jejich bezvýhradnou poslušnost. Hlavně mu jde totiž o to, aby se ve společnosti, v níž všichni žijí, nic nezměnilo.
Změny by si nejvíce přálo prvních pět pánů, protože berou pětkrát méně než pán číslo 6, sedmkrát méně než pán číslo 7 a desetkrát méně než pán číslo 8. Mají ale strach, že když si budou moc vyskakovat, pán číslo 10 je vykopne z práce, a oni potom nebudou mít na večeři a na činži.
Pán číslo 10 nepotřebuje dostávat nic zadarmo, protože bere pětkrát více než všichni ostatní pánové dohromady. A proč by tedy s ostatními pány obědval v nějaké podřadné restauraci? To snad ne!
Takže pán číslo 10 u pána číslo 9 prosadí, ať si každý v hospodě zaplatí za svoje.
A JE KLID, PÁNOVÉ!
KAŽDÉMU PODLE ZÁSLUH!
JAK BUDETE DNES PRACOVAT, TAK ZÍTRA UMŘETE!
