Červenec 01, 2011
Je pátek, den hlavních muslimských modliteb a tím pádem i den nejvhodnější k demonstracím. Střety z posledních dvou dnů v centru Káhiry sice – prý trochu – ustaly, ale mládežnické organizace právě na dnešek svolávají jejich „organizované" pokračování.
K dříve uvedeným důvodům (a vedle brutality policie v ulicích) totiž přibyl další – čtvrtek 30. června měl být posledním dnem soudního procesu v kauze Cháleda Saída, mladíka ubitého policií, který se stal tváří egyptské revoluce. Nebyl. Soud byl odročen – stejně jako soud s Mubarakem a krvavým ministrem vnitra Adlím – na září, na čas ramadánu, jinými slovy na bůhvíkdy (nebo spíš alláhvíkdy). Oficiálně je odklad zdůvodněn nařízením soudu provést novou pitvu, protože ta původní se zničehonic jeví nepostačující. Byl proto stvořen nový výbor složený z profesorů Káhirské univerzity a taktéž káhirské univerzity Ajn Šams, kteří mají dodat novou pitevní zprávu. A k tomu se prý má překlasifikovat původní obvinění policistů, kteří Cháleda Saída zavraždili… Prozatím jim hrozily tři roky vězení, nové důkazy o tom, že Cháleda umlátili k smrti, by je prý mohly poslat do vězení na doživotí…
Lidem se ale přesto otevírají kudly v kapse. V praxi totiž není jasné, jak bude nová pitva po roce od vraždy prokazovat nějaké bití. A navíc, Cháledova rodina si loni zaplatila uznávaného britského patologa Johna Clarka, nicméně egyptské úřady jeho zprávu oficiálně vůbec nepřevzaly… Zkrátka, vojenská junta a její soudy si zahrávají s ohněm, tím spíš, že soud ve čtvrtek naopak stihl potrestat pět dělníků, kteří se účastnili podle junty „nelegální" stávky.
Ve snaze zachránit situaci generálové oznámili vznik dlouho očekávaného fondu na pomoc pozůstalým po obětech lednové revoluce – oficiálně bylo během 18 dnů povstání zabito 846 lidí a dalších 6500 jich bylo zraněno. Než se ale mohli zprávou náležitě píárově pochlubit (a neprozradit přitom, kolik peněz ve fondu je), podala na juntu hromadnou žalobu skupina žen, jedny z těch, kterým vojáci a policisté po zatčení na demonstracích zkoumali „neposkvrněnost". Ještě že má junta soudy pod palcem…
Skok do Libanonu, kde nastal průlom ve vlekoucí se a vysoce kontroverzní kauze zavraždění premiéra Rafíka Harírího, k níž došlo už v roce 1995. Hlavní roli v ní má Zvláštní tribunál pro Libanon (STL) zřízený v rámci OSN a ten teď – po neuvěřitelných 16 letech „pátrání" — přišel s geniálním řešením. Vydal zatykače na chlapíka prý blízkého vysokému činiteli libanonského Hizballáhu Imádovi Mugníjovi a na další tři členy tohoto šíitského fundamentalistického hnutí. Potíž je jen v tom, že Mugníja zahynul loni při atentátu kousek od syrského Damašku, takže už nic nepotvrdí ani nevyvrátí, a o zbylých třech „pachatelích" pro jejich bezvýznamnost nikdo nikdy neslyšel. A tak jsou spokojení všichni – Západ a Izrael jsou nadšení, že se prstem ukázalo na mediálně nenáviděný Hizballáh, a Hizballáh je v klidu, protože se zatykače netýkají nikoho důležitého, a tak snad ani netřeba se stavět na zadní. Jistě, nějaký plamenný projev nesouhlasu a s ním i náležitá mohutná demonstrace v Bejrútu určitě přijdou, ale tím to také asi skončí.
Libanonská vláda, v níž je Hizballáh výrazně zastoupen, vágně – a tedy spokojeně — konstatovala, že „uznává rezoluce OSN" a že se bude řídit doporučeními STL, aby se „našla pravda". Je patrné, že Západ protentokrát – verdikt STL o ničem jiném nesvědčí – projevil cit pro reálno, když pochopil, že dráždit bosou nohou (neb na rozbouřeném Blizáči dnes jinou nemá) hizballáhovského hada nějakými obviněními, pro něž beztak nejsou hmatatelné důkazy, by bylo ideologickým vítězstvím, při němž by ta bosá noha mohla být ve finále pěkně ohlodána.
A ještě jedna poznámka. Hlavní izraelské deníky před třemi dny přinesly bombovou zprávu, podle níž izraelská armáda díky zpravodajským informacím odhalila plán účastníků humanitární flotily Stay Human zabít vojáky, kteří se ji budou snažit pokojnými prostředky zastavit. A k tomu, že prý nynější flotila bude „násilnější, než ta minulá." A prý že mají na izraelská komanda, námořnictvo a letectvo připravené chemické zbraně.
Pak ale deník Maariv citoval nejmenovaného ministra, že je to celé výplod premiéra Netanjahua a „chasbarovské hysterie": „Je nepředstavitelné, abychom si na zasedání kabinetu vyslechli zprávy, že nám od aktivistů z flotily něco hrozí, nebo že na palubách těch lodí jsou nějaké teroristické elementy, místo toho ale vysoké vládní zdroje, včetně armádních, krmí média informacemi, které jsou v naprostém protikladu, co říkají nám." Jediot Achronot pak předevčírem napsal, že „není nejmenší důkaz, že by extremistické elementy měly klást odpor izraelským vojákům. O střelných zbraních na palubách nejsou žádné informace."
Svět už si ale mezitím izraelské noviny přečíst stihl a názor si udělal. Netanjahu se ze všeho snaží vyvléknout s tím, že informace, které pustil médiím – ale zatajil před vlastním kabinetem — dostal od armády. A mluvčí armády, podle rozkazu, to odkývala.
A když už jsem u Izraele, pro lepší pochopení současnosti této země je tu písnička adresovaná šéfovi libanonského Hizballáhu, která zrovna letí izraelskými rádii. Text je anglicky otitulkován…
A jako vždy, pár odkazů pro dnešní den:
— Jemenská vláda přiznala, že už neovládá pět provincií. A syrští vojáci pro změnu už dávno nejsou v Hamě a do beduínského Dejr ez-Zoru na východě země, kde jsou všichni obyvatelé už tradičně ozbrojení, ani nevyrazili. Jinými slovy, Asad neovládá dvě významná města, nicméně dokud ho podporuje Damašek a Aleppo, hlavní centra obchodu, vlastně se nic neděje.
— Saúdská Arábie oznámila, že pokud si Írán pořídí jaderné zbraně, musí si je pořídit taky.
— Šestou zemí na světě, v níž útočí americké dálkově řízené bezpilotníky, se nově stalo Somálsko (doposud zabíjely „jen" v Afghánistánu, Pákistánu, Jemenu, Libyi a Iráku). K tomu USA odmítly požadavek pákistánské vlády, aby okamžitě vrátily letiště v pákistánském Balúčistánu.
— Šéf amerických zpravodajských služeb admirál Michael Mullen na konferenci o zkrachovalých státech (Failed States Index) vysvětloval, proč se v desítce nejzničenějších zemí světa ocitly dvě, které si užívají americké demokratizační okupace: Irák má podle něho teoreticky světlou budoucnost, protože „má ropu", a Afghánistán má prý taky budoucnost, i když ropu nemá…
— Mocný irácký duchovní Muktada Sadr zahájil kampaň, která má zakázat americkým vojákům vstup do civilních budov v Iráku.
— V únoru USA na věčné časy vyloučily uznání egyptského Muslimského bratrstva, koncem června věčné časy skončily a USA bratrstvo formálně uznaly a oznámily, že „uvítají" seriozní dialog.
— Španělsko soudí, že libyjská armáda předává/prodává své zbraně lidem z hnutí Al Kájda.
— Po zničení španělských zemědělců a jakéhosi německého potoka máme nového viníka smrtícího průjmu – Egypt. Izrael si ještě přisadil, že za všechno můžou egyptské okurky exportované do Řecka. Egypt vše, podle očekávání, popírá. Komu asi Průjmový Petr nakonec zůstane?
— V Kataru bylo otevřeno první kino jen pro ženy. Sláva!
Převzato z Literárek
