Helenka olizovala eskymo a urputně sledovala televizní obrazovku.
Právě běžela reklama na půjčky. Na televizní obrazovce byla kancelář (jmenované) banky a na židli bez opěradla seděla zrovna taková holčička jako Helenka – až na to, že držela v náručí velkou mrkací pannu se žlutými vlásky.
Holčička v televizi se chovala velice důstojně – není divu, protože si právě brala malou, ale podle televize velmi výhodnou půjčku. A když si děti berou rychlé půjčky, tak jsou mnohem důstojnější než jejich rodiče.
Hodný bankovní pán právě vyplňoval před holčičkou jakési papíry a ptal se jí :
„Takže chodíte do školky v Rastislavově ulici. A jaký máte majetek, slečno Denisko ?“
Holčička z televize ukázala na svou velkou panenku :
“To je Bára. Má silonové vlásky. Pěkně mrká. Mám ji moc ráda a Bára mně má taky ráda.“
Hodný bankovní pán pokýval hlavou a udělal si několik poznámek.
-.-.-.-.-.-
V malém domku u křižovatky na silnici na Šumperk stála u okna Helenčina maminka. Dívala se bezmyšlenkovitě na silnici vedoucí tímto okresem s vysokou nezaměstnaností, která v posledních měsících lámala rekordy. Náladu měla pod psa, protože právě skončil rozhovor s dcerou, která chtěla koupit nový mobil a na vysvětlování, že táta je už třetí měsíc bez práce a nemají penízky, připomenula Helenka mamince holčičku z televize, která penízky dostala a taky nevydělává, chodí jenom do školky a má jen tu krásnou velkou pannu…
———-
Poznámka autora o názvu příspěvku :
vlna úvěrové expanze se v minulých letech dostala na pomyslné „písčité“ pláži světa nejdál v podobě tzv. ninja-půjček, které byly poskytovány klientům, jejíž postavení bylo definováno třemi NO:
„žádné zaměstnání – žádný majetek – žádný příjem“
V Chrudimi dne 5. 1. 2010
