Evropa ve 12 lekcích: 1. Proč Evropská unie?

Úkolem Evropy ve 21. století je:

  • zajistit mír, prosperitu a stabilitu pro evropské národy;
  • překonat rozpory, jež kontinent rozdělují;
  • postarat se, aby lidé mohli žít v bezpečí;
  • podporovat vyvážený ekonomický a sociální rozvoj;
  • čelit problémům globalizace a zachovat rozmanitost evropských národů;
  • podporovat společné evropské hodnoty, například trvale udržitelný rozvoj a zdravé životní prostředí, úctu k lidským právům a sociálně tržní hospodářství.

 

I. Mír a stabilita

Než se stala reálným politickým cílem, byla myšlenka sjednocené Evropy kdysi pouhým snem filozofů a vizionářů. Například Victor Hugo, inspirován humanistickými ideály, snil o mírumilovných „Spojených státech evropských“. Strašlivé války, které zpustošily Evropu v první polovině dvacátého století, však těmito představami značně otřásly.

Přesto se v troskách druhé světové války začala rodit nová naděje. Lidé, kteří za války bojovali proti totalitě, byli odhodláni skoncovat v Evropě s nenávistí a soupeřením a vytvořit podmínky pro trvalý mír. V letech 1945 až 1950 začala hrstka odvážných státníků, mezi něž patřili Robert Schuman, Konrad Adenauer, Alcide de Gasperi a Winston Churchill, přesvědčovat své národy, aby vstoupily do nové éry. Chtěli v západní Evropě vytvořit nový řád, který by byl založený na společných zájmech a na smlouvách zaručujících dodržování práva a rovnost všech států.

Robert Schuman (francouzský ministr zahraničních věcí) navázal na původní myšlenku Jeana Monneta a 9. května 1950 navrhl, aby státy, které spolu donedávna válčily, založily Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), v němž by produkci obou významných surovin řídil společný orgán – „Vysoký úřad“. Uhlí a ocel se tak měly prakticky i symbolicky změnit z významných vojenských surovin na nástroje usmíření a míru.

 

II. Opětovné sjednocení Evropy

Evropská unie podporovala sjednocení Německa po pádu berlínské zdi v roce 1989. Když se v roce 1991 rozpadlo sovětské impérium, bývalé komunistické země střední a východní Evropy, které po dlouhá desetiletí žily pod nadvládou Varšavské smlouvy, se rozhodly spojit svou budoucnost s rodinou demokratických evropských národů.

Proces rozšíření EU trvá dodnes. V říjnu 2005 byla zahájena přístupová jednání s Tureckem a Chorvatskem, přičemž několik balkánských zemí se vydalo na cestu, která by je v budoucnu mohla dovést ke členství v EU.

 

III. Bezpečnost a ochrana

Evropa se otázkami ochrany a bezpečnosti musí zabývat i ve 21. století. Evropská unie musí účinně zajišťovat ochranu a bezpečnost svých členů. Musí konstruktivně spolupracovat se sousedními regiony – Balkánem, severní Afrikou, Kavkazem a Blízkým východem. Evropská unie však nesmí zapomínat na ochranu svých vojenských a strategických zájmů, musí spolupracovat se svými spojenci, zejména v rámci NATO, a rozvíjet skutečnou evropskou bezpečnostní a obrannou politiku.

Vnitřní a vnější bezpečnost EU jsou dvě strany jedné mince. Boj s terorismem a organizovaným zločinem vyžaduje úzkou spolupráci policejních sil všech členských států. Evropská unie se chce stát prostorem „svobody, bezpečnosti a práva“, v němž má každý člověk rovný přístup ke spravedlnosti a je stejně chráněn zákonem. Tento nový úkol vyžaduje bližší spolupráci mezi vládami. Orgány jako Europol (Evropský policejní úřad) a Eurojust, který podporuje spolupráci mezi státními zástupci, soudci a policisty v různých zemích EU, by rovněž měly hrát aktivnější a účinnější úlohu.

 

IV. Hospodářská a sociální solidarita

Evropská unie byla sice vytvořena pro dosažení politických cílů jako je mír, ale dynamiku a úspěch jí zaručuje její působení v hospodářské sféře.

Podíl zemí EU na celkovém počtu obyvatel světa se stále snižuje. Aby si zajistily hospodářský růst a mohly na světové scéně konkurovat ostatním velkým ekonomikám, musejí postupovat jednotně. Žádná evropská země není tak silná, aby mohla sama úspěšně hájit své zájmy na světovém trhu. Jednotný evropský trh poskytuje podnikům důležitou platformu, na které mohou účinně konkurovat světovým trhům.

Celoevropská volná hospodářská soutěž však musí být vyvážena celoevropskou solidaritou. To přináší občanům Evropy zjevné výhody: pokud jsou postiženi záplavami nebo jinými přírodními katastrofami, obdrží pomoc z rozpočtu EU. Evropská komise za tímto účelem spravuje strukturální fondy, jimiž podporuje úsilí národních a regionálních orgánů o snížení rozdílů mezi různými částmi Evropy. Finanční prostředky z rozpočtu EU i půjčky od Evropské investiční banky (EIB) se používají na zlepšení evropské dopravní infrastruktury (například na rozšíření sítě dálnic a vysokorychlostních železnic), což zlepšuje dostupnost vzdálených oblastí a podporuje transevropský obchod. Hospodářský úspěch EU bude možno částečně hodnotit podle toho, zda jednotný trh, který se skládá z 500 milionů spotřebitelů, přináší užitek co největšímu počtu lidí a podniků.

 

V. Identita a rozmanitost v době globalizace

Evropské postindustriální společnosti jsou stále složitější. Životní úroveň sice nepřetržitě stoupá, ale významné rozdíly mezi chudými a bohatými přetrvávají. Rozšíření EU tyto rozdíly prohloubilo, neboť do EU vstoupily země, jejichž životní úroveň nedosahuje unijního průměru. Státy EU proto musejí společně usilovat o snížení těchto rozdílů.

Cílem těchto snah ovšem není ohrozit svébytné kulturní a jazykové rysy zemí EU. Naopak — mnohé aktivity EU pomáhají vytvořit nový růst ekonomiky, který vychází z regionálních zvláštností a rozmanitosti tradic a kultur.

Dvoujazyčný název ulice © Van Parys Media
Jednotná v rozmanitosti – dvojjazyčný název ulice na Maltě.

Padesát let evropské integrace ukázalo, že EU jako celek má větší váhu než souhrn jejích jednotlivých částí: má větší ekonomický, sociální, technologický, obchodní a politický vliv, než by měly členské státy, pokud by postupovaly samostatně. Jednat společně a mluvit jedním hlasem jménem Evropské unie vytváří přidanou hodnotu.

 

Proč?

  • Protože Evropská unie je světovou obchodní mocností, a proto hraje rozhodující roli v mezinárodních jednáních, například ve Světové obchodní organizaci (WTO) se 149 členskými zeměmi nebo při uplatňování Kjótského protokolu o znečištění ovzduší a klimatických změnách;
  • Protože EU zaujímá jasný postoj k citlivým otázkám, které se týkají všech lidí, například k ochraně životního prostředí, obnovitelným zdrojům energie, „zásadě předběžné opatrnosti“ v otázce bezpečnosti potravin, etickým zásadám v biotechnologii nebo k potřebě chránit ohrožené druhy;
  • Protože EU zahájila důležité iniciativy pro trvale udržitelný rozvoj na celé planetě v souvislosti se „Summitem Země“, který se uskutečnil v roce 2002 v Johannesburgu.

Rčení „v jednotě je síla“ platí pro Evropany nyní stejně jako dříve. Proces evropské integrace však nezpůsobil zánik různých způsobů života, tradic a kultur jednotlivých národů. EU totiž považuje svou rozmanitost za jednu z klíčových hodnot.

 

VI. Hodnoty

EU usiluje o podporu humanitárních a pokrokových hodnot. Snaží se zajistit, aby člověk, dokázal využít velkých globálních změn, k nimž dochází, dokázal využít místo toho, aby se stal jejich obětí. Lidské potřeby nelze uspokojit pouze pomocí tržních sil nebo stanovit jednostranným opatřením.

EU symbolizuje poselství humanity a model společnosti, s nimiž se ztotožňuje většina jejích obyvatel. Evropané si nesmírně váží svého bohatého dědictví hodnot, mezi něž patří víra v lidská práva, sociální solidarita, svobodné podnikání, spravedlivé rozdělení výnosů hospodářského růstu, právo na chráněné životní prostředí, úcta ke kulturní, jazykové a náboženské rozmanitosti a harmonický vztah mezi tradicí a pokrokem.

Listina základních práv Evropské unie, která byla vyhlášena v Nice v prosinci 2000, obsahuje všechna práva, která jsou dnes uznávána členskými státy EU i jejich občany. Tyto hodnoty mohou u Evropanů vytvořit pocit spřízněnosti. Příkladem může být skutečnost, že všechny státy EU zrušily trest smrti.

 

Zdroj

Přejít do diskuze k článku