Začátkem června předal Edward Snowden, bývalý pracovník CIA, britskému listu The Guardian dokumenty dokazující, že americká odposlechová služba NSA si stahuje telefonní hovory, chaty, e-maily, historii stahování, podrobnosti ze sociálních sítí a přenosy souborů na Internetu od všech Američanů. Dva dny předtím zveřejnil The Guardian přísně tajný soudní příkaz, kterým bylo americké telefonní společnosti Vericom nařízeno předávat americkým vládním úřadům miliony záznamů telefonických hovorů Američanů.
V USA jsou tedy všechny komunikace odposlouchávány vládními organizacemi. S předáváním internetových informací americké vládě souhlasil údajně jako první v roce 2007 Microsoft, který v současné době využívá k reklamě heslo „Vaše soukromí je naší prioritou“. V roce 2008 se přidalo Yahoo, v roce 2009 Facebook a PalTalk, v roce 2010 YouTube, v roce 2011 Skype a AOL a v roce 2012 Apple. Podle dokumentů NSA, které Guardianu předal Edward Snowden, se tyto operace „opírají o pomoc poskytovatelů komunikací v USA“ a k získávaným informacím má přístup i domácí americká bezpečnostní agentura FBI.
Z předaných dokumentů vyplývá, že v roce 2012 vzrostl počet získaných záznamů ze Skype o 248%, z Facebooku o 131% a z Googlu o 63%. NSA přitom má přístup k informacím bez toho, aby o tom musela informovat poskytovatele komunikačních služeb a záleží proto jenom na její vůli, koho bude sledovat. (The Guardian)
NSA i americká vláda se tak dopustily hrubého porušení americké ústavy, která zaručuje každému občanu právo na soukromí, pokud se nedopustí trestného činu. Navíc je NSA vojenská organizace a došlo tak k porušení dalšího článku americké ústavy, která zakazuje americké armádě operovat na americkém území. Ten už byl v posledních letech porušen vícekrát, například když bylo povoleno, aby americké vojenské satelity sledovaly americké území. Američtí občané jsou tak čím dál více obklíčeni americkou armádou a v případě, že dojde k nějaké krizi, kterou by nejspíš zavinili američtí bankéři, nebudou mít občané možnost prosazovat vlastní názor na její řešení. Americká demokracie tak nabývá charakteru provizoria, které může být kdykoli zrušeno rozhodnutím mocných.
Poté, co 5 států Evropské unie vyvinulo maximální snahu vydat USA Edwarda Snowdena, když USA usoudily, že možná letí v letadle bolivijského prezidenta, si občan Evropské unie nemůže dělat iluze o tom, že je na tom se svými právy lépe než Američané. Kdyby Evropská unie chtěla bránit právo evropských občanů na soukromí a demokracii, nepokusila by se Snowdena na americkou žádost zadržet i za cenu porušení mezinárodního práva a naopak by Edwardu Snowdenovi nabídla politický azyl za jeho odvahu bránit demokracii. Bohužel si o demokratických záměrech evropských států nemůžeme dělat iluze. Možná, že americké straně vyhověly proto, že se bojí, že by se vynořili jejich vlastní Snowdenové. Ostatně Francie se už k odposlouchávání všech francouzských komunikací ve svém vládním deníku Le Monde přiznala.
