Když jsem v listopadu 2008 napsal na svůj, tehdy ještě novotou zářící, blog článek o exekutorech, netušil jsem, že ani po třech letech se situace prakticky nezmění. Momentálně se připravuje další, asi tak pětistá třicátá šestá novela ExŘ, jíž má být exekutorům zakázáno sepisovat exekutorské zápisy s přímou vykonatelností, aniž by existovala vyhlídka na zlepšení.
Na vině jsou samozřejmě i autoři původního ExŘ, kteří, ač varováni slovenským příkladem, zopakovali všechny tamní chyby a k nim ještě přidali některé originální, české. Viníky již nikdo nedostihne, ti své schopnosti dávno uplatňují na jiných, neméně lukrativních působištích.
Ano, dluhy se musejí platit; drobná potíž je v tom, že působení exekutorů vedlo jen k tomu, že místo spokojených věřitelů a plačících dlužníků tu máme plačící věřitele, ožebračené dlužníky a bohaté, spokojené exekutory.
Co tedy s exekutory, jejichž řádění se po deseti letech v akci
stalo vážným celospolečenským problémem? Řešení je v koncepčním přístupu, který dosud chybí.
Především by bylo dobré konečně si uvědomit, že exekutor, nyní strašný země pán
, je sice podnikatel, ale zároveň je orgánem státu, a jako takový musí mít odpovídající předpoklady a nad sebou odpovídající dohled. Takže: okamžitě zbavit funkce všechny exekutory, kteří nesplňují podmínky lustračního zákona, a stejně přísné podmínky stanovit i pro zaměstnance exekutorů. Dát ministerstvu pravomoc pozastavit výkon exekuční činnosti kárně obviněným, nikoli pouze trestně stíhaným exekutorům, jak je tomu v současné době. Zrušit exekutorskou samosprávu, stejně je k ničemu, a nahradit ji státním dohledem. Pro soudy zakotvit v zákoně pevné lhůty, v nichž musí být o oposičních a impugnačních návrzích rozhodnuto. Doplnit paragrafy upravující přípustné způsoby vedení exekuce v závislosti na výši pohledávky a efektivitě zpeněžení postižené majetkové hodnoty, včetně odpovědnost za škodu; tou striktně zavázat stát, náhradu po exekutorovi vymáhat regresně. Přinutit exekutory zveřejňovat dražby jednak v místě sídla, jednak centrálně, a kontrolovat dodržování zákona např. formou ghost shoppingu. Zrušit současnou nevyhovující úpravu kárného řízení s exekutory a nahradit ho správním řízením vedeným ministerstvem; sankce by měly být přísné, a postihovat by měly i osoby, které pro exekutora pracují – typickou sankcí za porušení zákona ke škodě povinného by mělo být zbavení exekutorského úřadu na pět let.
Buďme realisty. Nic z toho se nestane, ministerstvo připraví jen další, pětistou třicátou sedmou novelu, a exekutoři spolu se splátkovými společnostmi budou dál pracovat na tom, aby se Česká republika podobala ještě víc rozvojové zemi, banánové republice bez banánů.
Převzato z blogu Paragraphos
