U záložny lidé stáli,
z plna hrdla křičeli.
Kde jsou naše prachy, králi,
kam úspory zmizely?
Královy jim ruce kynou –
mlčte, dám vám svobodu!
Lid však kleje: piješ víno,
nás posíláš pro vodu!!!
Tady každá rada těžká
ve čtvrtek i v pondělí.
Zeptejte se Klause, Ježka,
kam se prachy poděly.
Král jim hází hračky z věže –
Klause, Ježka, Kohouta.
Všechno marno, Klaus i Ježek
bum bác letí do kouta.
Bude-li vám, lidi, zima,
bude-li se krátit dech,
chcete-li se míti prima,
čtěte si v mých dramatech.
Zase křičí, rudnou v líci –
čti si svoje kydy sám!
Že na vás, vy nezbedníci,
Koženého zavolám?
Pojď si pro ně, zbohatlíku,
pojď, vem si ty zlostníky!
A hle, kdosi bere kliku,
lodě, banky, podniky –
Jako stín se ruka plíží,
na co sáhne – otočí.
Z obýváků, ložnic, spíží
vybírá si obročí.
Již vztahuje černé ruce
po chlebě i po soli –
Sametová revoluce
dneska právě vrcholí.
Slyšte, první, druhá, třetí,
v poledne zvon udeří –
klika cvakla, dveře letí –
EU vchází do dveří.
Ve mdlobách tu národ leží,
na čele se perlí pot.
Pokladna je prázdná, temná –
zbudou prachy na důchod?
