TOPlist

Francouzský volební nářez

Reklama


 

Mocenské vakuum zaplnilo hnutí Front National, které po odchodu rasistického šéfa Le Pena vede jeho šikovná dcera. Mediálně zdatná Le Penová přesně mixuje správnou dávku rasismu, xenofobie, národní hrdosti a populistických programů na oživení francouzského průmyslu.

Ve Francii minulý týden proběhlo první kolo komunálních voleb, které přineslo zajímavé výsledky. Bývalý prezident a permanentní egoman Nicolas Sarkozy má na krku minimálně 5 závažných kriminálních vyšetřování z doby, kdy byl prezidentem: aféra Libye, Bettencourt, Tapie, korupce a sledování soudců, Karachi. Každá z těchto afér jej může dostat do vězení. Pravicové UMP se stalo v poslední době veřejně známé korupcí, velrybařením členů, manipulací interních voleb a neúprosným frakčním bojem všude, kde jde o peníze a o moc. Prostě, české modré straky a topani dohromady. Naopak Hollandova socialistická vláda téměř nevládne a Francouzi si toho dobře všimli. Ústupky provedené neschopným kapitánům francouzského průmyslu jsou markantní a všechny na úkor daňových poplatníků. Průmysl stagnuje a vinou neschopnosti zdejších podnikatelů ztrácí i ty trhy, které předtím měl.


A protože Francouzi nejsou tak apatičtí jako u nás v Česku, následovala pomsta voličů v nedávných komunálních volbách. Výsledky voleb lze komentovat celkem jednoznačně. Mocenské vakuum zaplnilo hnutí Front National, které po odchodu rasistického šéfa Le Pena vede jeho šikovná dcera. Mediálně zdatná Le Penová přesně mixuje správnou dávku rasismu, xenofobie, národní hrdosti a populistických programů na oživení francouzského průmyslu. Tento rodinný podnik obchodující s politickou demagogií vzkvétá stejně jako německé partaje ve 30. letech či Okamurův sedmičlenný Úsvit. Podívejte se na mapu absence v prvním kole komunálních voleb v porovnání 2008/2014.

 


Červené oblasti s vysokou absencí po prvním kole 2014 jsou jednoznačně v oblastech s vysokou životní úrovní (oblast Paříže, Burgundsko, Alsasko, Lotrinsko, průmyslové oblasti u hranic s Belgií a Německem). Zde už lidé nevěří tomu, že ve zmanipulované komunální politice může být dosaženo změny. Oposmluvní hrátky zkorumpovaných partají je nezajímají, a proto k volbám nešli. A zatím jinou alternativu k současné politice nevidí, takže sedí doma. Naopak absence v chudých oblastech centrální Francie z minulých voleb je už minulostí. Tito zchudlí lidé šli volit FN, podobně jako Němci volili ve 30. letech legální sociálně-dělnickou a nacionální partaj zvanou NSDAP.

 

Jak reagovaly zavedené partaje na úspěch FN? Pravice udělala vůči jemně dávkovanému neofašismu totéž, co vždy. Nemůže odolat této droze a jako vždy v dějinách se s ním spojila. Šéf UMP Jean-François Copé (vyhrál vedení partaje skrze zmanipulované volby) vysílá stejné signály francouzským voličům jako vítězná FN v prvním kole. Zato na levici mají problémy, které jasně ukazují rozpor mezi vládnoucí skupinou a občanskou aktivistickou základnou. Komplicita Hollandovy vlády s neoliberálním systémem, který ničí stát a běžné občany, je už otevřeným tématem mnoha diskuzních skupin. Teď musí ve druhém kole jít slušní aktivisté do společné koalice proti FN s těmi partajemi a se zkorumpovanými politiky, kterým by na ulici nepodali ruku. A to myslící občané svým neschopným politikům nikdy neodpouštějí. Aktivní politická báze levice v těchto volbách jasně odmítla systém vládnoucího socialisty Hollanda. Ironií osudu je, že tato vláda jmenovaná prezidentem je slušná a nekrade, je „pouze“ neschopná. Jenže zdejší „les militants“ neboli političtí aktivisté bedlivě sledují stejně jako e-republika vývoj ve Španělsku, kde občanská společnost jde příkladem celé Evropě (Ve Španělsku proběhly největší celonárodní demonstrace tohoto desetiletí(external link)).

 

Proto ve Francii sílí stejně jako v Německu alternativní neomarxistické strany, které aspoň správně a jasně analyzují ekonomické a bankovní příčiny krize. Stačí se podívat, kterému německému politikovi Univerzita Tübingen udělila cenu za politický projev roku(external link). Srovnejme narcistní styl Referenda jako typického deníku české levice a současnou ekonomicko-politickou debatu v levicových amerických, španělských a amerických kruzích a následné politické jednání. Zdejší salónní levice žije na jiné planetě a je natolik ideologicky a mocensky pacifikovaná, že může klidně vystupovat i v hlavním vysílacím čase české TV. Ta je přinejmenším co do hlavních vysílacích časů znormalizovaná ředitelem Dvořákem, a to za tiché podpory politicky profláknuté Rady České televize.

 

Převzato z e-republika.cz

Přejít do diskuze k článku