Prosinec 06, 2011
Miliardář a investiční bankéř George Soros tvrdí, že světový finanční systém je na pokraji zhroucení. Rozvinuté země padají do „deflační dluhové pasti“, v níž se snižují výdaje spotřebitelů, zvyšují ceny výrobků, klesají daňové výnosy a rostou státní dluhy, řekl podle deníku Wall Street Journal Soros minulý týden. A dodal, že výsledkem je to, že světový finanční systém je „v samovolném procesu dezintegrace“.
„Důsledky toho by mohly být docela katastrofální,“ řekl maďarský rodák Soros na desátém výročním setkání organizace International Senior Lawyers Project. K tomu se připojují obavy, že by se v důsledku tržního tlaku na evropské státní dluhy mohla rozložit eurozóna, což by mohlo uvrhnout Evropu do krize a svět do recese. Pozorovatelé se již obávají, že by se Evropa mohla dostat do recese a následného několikaletého pomalého růstu i tehdy, pokud se podaří odvrátit rozpad eurozóny, protože výrobky v eurech zůstávají drahé, takže spotřebitelé stále více váhají s jejich nákupem, a to nutí vlády, aby omezovaly rozpočty dokonce ještě výrazněji, než činí pokles spotřebitelských výdajů.
Trhy v důsledku těchto obav stupňují tlak na eurozónu. Náklady vládních půjček Itálie a Španělska dosáhly rekordní výše, o čemž ekonomové říkají, že je to dlouhodobě neudržitelné. Každá z těchto zemí bude přinucena vyhlásit neschopnost splácet své dluhy, pokud se nenajde dostatek investorů, kteří by koupili jejich nové státní dluhy na dluhopisových aukcích.
Pokud Itálie nebo Španělsko ztratí schopnost splácet své dluhy a opustí eurozónu, dojde nejspíše k jejímu rozpadu. Vkladatelé by v takovém případě pravděpodobně začali vybírat své prostředky z bank, velké evropské banky by zkrachovaly, náklady na nové půjčky by se pro ostatní země staly neudržitelnými a další země by opustily euro. Takový výsledek by vedl k omezení úvěrování a spotřebitelských výdajů a uvrhl Evropu do hluboké recese. Lídři evropských zemí se ve čtvrtek a pátek setkají na summitu, aby se pokusili dosáhnout dohody na odvrácení rozpadu eurozóny – tedy takové dohody, které nebyli schopni dosáhnout po celé dva roky.
V reakci na krizi v Evropě poklesly evropské burzy. Podle agentury Thomson Reuters klesl index FTSE Eurofirst 300 meziročně o 9,97 %, německý DAX klesl za stejné období o 11,78 % a francouzský CAC 40 o 14,70 %.
Mnoho ekonomů říká, že eurozóna může odvrátit rozpad jedině tak, že do toho vstoupí Evropská centrální banka (ECB) a stane se „věřitelem poslední záchrany“ pro evropské země v problémech. ECB však nakoupila evropské státní dluhy jen v omezeném množství, a centrální banka největší evropské ekonomiky, Německa, vyjádřila obavy z toho, že by tištění peněz za účelem nákupu velkého množství evropských státních dluhů bylo porušením mandátu ECB, jejímž cílem je zmírňovat inflaci. Zdroje blízké německé kancléřce Angele Merkelová však řekly, že je připravena povolit Evropské centrální bance, aby nakoupila více státních dluhů problematických evropských zemí, pokud tyto země přijmou dlouhodobé rozpočtové škrty.
Podle televize ABC se s federálním dluhem, který minulý měsíc poprvé dosáhl výše 15 bilionů dolarů, nadále potýkají i Spojené státy.
Převzato z Huffington Post
Překlad: Stan
Foto: zdroj
