Hans-Werner Sinn: Akce ECB povedou ke kolapsu eurozóny

Reklama


Červen 10, 2011

Německý ekonom Hans-Werner Sinn varuje, že měnový systém centrálních bank eurozóny směřuje ke kolapsu, což je způsobeno tím, že Evropská centrální banka (ECB), působící jako „věřitel poslední záchrany“, nasměrovala tak ohromný podíl celkové tvorby hotových peněz v Eurozóně (68 %) do bank v hroutících se ekonomikách Řecka, Itálie, Portugalska a Španělska (PIGS) výměnou za záruky, které jsou významně přeceněné.

Tyto banky mají naopak často jako kapitál jen dluhopisy své insolventní země, jsou tedy v insolvenci a nemohou si dovolit splácet půjčky německým a francouzským bankám.

Jen 32% — čili 180 miliard EUR — finančních toků vztažených k tvorbě peněz  Eurozóny směřuje do ostatních zemí Eurozóny, třebaže tyto země tvoří 82 % ekonomických výstupů, říká Sinn.

Toto nebezpečí dalece přesahuje riziko jednotlivých zemí” uvedl Sinn.

Německá Bundesbanka je hlavním věřitelem uvnitř bankovního systému Eurozóny, ale je velmi nepravděpodobné, že se jí někdy vrátí peníze, které jménem daňových poplatníků půjčila.

Za přímého porušení pravidel Eurozóny dostávaly řecké, irské a španělské banky stovky miliard EUR v rámci speciálního financování od ECB pod záminkou, že jsou to nelikvidní – nouzové asistenční operace na podporu likvidity – přičemž tyto banky jsou povětšinou nesolventní, stejně jako jejich vlády a s vysokou pravděpodobností nebudou moci splatit půjčky, které jim poskytly německé, francouzské a další komerční banky.

Průzkum časopisu Der Spiegel odhaluje, že většina záruk, které byly nabídnuty výměnou za úvěry při standardních úrocích, jsou mimořádně nadhodnoceny.

Návazně tyto banky půjčují peníze nesolventním vládám při penalizačních 6 % úrocích, uložených těmto zemím z EU a MMF. Zdá se, že banky v rámci obrovského podvodu využívají i své zisky, aby splatily dluhy německým a francouzským bankám.

V případě restrukturalizace nebo bankrotu Řecka, Irska či Portugalska bude muset ECB odepsat tyto ztráty a čelit hněvu daňových poplatníků – což je jeden z důvodů, proč ECB s restrukturalizací nesouhlasí.

Daňoví poplatníci Eurozóny budou odsouzeni k úhradě ztráty narůstající do výše stovek miliard EUR, které utrpěly centrální banky zemí eurozóny v tom případě, že insolventní komerční banky spojené s insolventními vládami padnou.

I Spojené království se bude muset podílet na nevyhnutelných ztrátách v důsledku insolvence podle tzv. operací nouzové podpory likvidity v poměru, v jakém její centrální banka sdíli kapitál, a to i přesto, že britská monarchie není součástí Eurozóny.

Zdá se, že ECB a vlády zemí Eurozóny se snaží odsouvat okamžik kolapsu jak je jen možné, ale kolaps je v rámci Ponziho plánu, který se už rýsuje, nevyhnutelný.

Přesunem tak velkého objemu emise peněz Eurozóny na nepřímé financování deficitních zemí, musí systém stahovat úvěry z komerčních bank ve věřitelských zemích. Do dvou let,“ prohlašuje Martin Wolf ve FT, „budou mít tyto banky negativní úvěrovou pozici vůči svým národním centrálním bankám – jinými slovy – budou jim dlužit peníze. A proto musí tyto operace přestat.“

Nebo ještě jinak – ECB bude muset tisknout peníze, aby pokryla vnější deficity zemí PIGS, a tím bude vytvářet inflaci.

Mince a bankovky Eurozóny tvoří jen 9 % měnového agregátu „peněz v širším slova smyslu“ (M3). Skoro všechny peníze v současné ekonomice se skládají ze závazků finančních institucí v rámci systému centrálních bank Eurozóny.

Převzato z Case about Bird Flu

Překlad: onlooker

Přejít do diskuze k článku