Hlava v čistírně

Reklama


http://www.kladivonacarodejnice.cz/gallery/image/aktuality/autoru/jan_kruta.jpgHlava je deka, na kterou se všechno chytá. Ale nezůstane to, potvora, jen na povrchu, aby se to smylo! Hlava si to svinstvo všechno vcúcne! A protože dobré zprávy neřešíš, zanášíš si hlavu směsným odpadem. Časem se z ní stává popelnice a počišťovači nejedou a nejedou.


Motáš se životem a ta makovice plná dračích semínek duní jedovatostmi. A semínko k semínku, jedovatá úroda se tlačí z očí, z uší, z úst.


Já tě nechci, hlavo, plná zloby! Já tě nechci, světe pitvořící! Duši jsem dal do servisu, duši stokrát propíchanou skobami křivých úsměvů! Záplatovaná prý ještě poslouží!


Ale co hlava? Co makovice?


Jdu smutný Smíchovem veselý jako popůlnoční Hrdlořezy. Co s hlavou plnou zkažených zubů času? Co s hlavou plnou protržených bubínků? Co s hlavou, kam chodí svět nepřezutý v zahovněných holínkách?


Sunu se městem, klikatím se uličkami, chřestím makovicí plnou jedu. Pomozte občané! Kde se ve vašem městě nachází servis hlavní, pohlavní? Nechci jinou, modernější kebuli, chci tu svou, jen zprovozněnou, voňavou, snící ve dne, bdící v noci!


Usedám na obrubu chodníku, uléhám na chodík a vy mě překračujete. A najednou s očima upřenýma tam, kam jsem při chůzi s hlavou svěšenou nedohlédl, vidím:


„Uděláme vám, co vám na očích vidíme!“


Vyrážím jako kůň v cílové rovince. Jako sokol ostrovid! Dvoumetráková baba za pultem smrká. A vy máte čistou hlavu? ptám se! Koukněte se mi do očí! Co vidíte?


"Únavu! Smog! Šestinohé poletuchy!"


Ne! Koukněte se líp, musíte mi na očích vidět něco úplně jiného! Dítě s voňavýma plenkama! Míček Bezflíček! Indiána z Posázaví! Dýdžeje z Laxíku, Sajmonaagarfankla z Violy, vznášecího dědka v červeném balónu!


Baba si nasadila brýle a jako očař vnikla černou dírou zornice do očního pozadí:

"Připlatíte si?"


Sázím na pult cenu s velkým tringeltem!


Blýskla na mě zlatým zubem:

"Něco s tím udělám. Nechte mi to tady!"


Vyšel jsem ven do letního dne. Nechal jsem hlavu v čistírně. Očima prvního dne zase uvidím svět. Očima rozšířenýma úžasem nad bleděmodrým svítáním, nad červenými rajčaty poskládanými na Havelském trhu, nad první a každou druhou holkou vykládanou perletí, nad novotou zářícím nápisem „Staré-li zašlo – novému žijme!“ na starém domě.


Včera jsem dal hlavu do čistírny. Modlím se ústy, která nemám, aby se vykoupala v životabudičné lázni. Aby v té mé hlavě bylo místo na krásu! Aby v ní bylo naondulováno pro dobré lidi, aby měla pořád ještě smysl pro rovnováhu.


Jo! To bude moje léto jako když vyčistí.

To bude moje léto jako když vyšije!


Převzato z blogu autora na Aktuálně


Webové stránky Jana Krůty

Přejít do diskuze k článku