Newsletter Asijského programu 06/2009 (pdf. ke stažení) 23.10.2009
Je zřejmé, že vzájemné prohlubování vztahů Ruska a Číny nejen v oblasti energetiky je důsledkem objektivních okolností, které oba hráče nutí hledat nové partnery ve snaze posílit vlastní postavení. Vzájemná dobrosrdečnost, plácání po ramenou a proslovy o společných zájmech jsou obrazem této snahy a nikoli ideologického sblížení, jak jsme byly svědky v raném období studené války.
Asie chce snížit svoji závislost na Západu 25. 10. 2009
Šestnáct čelních představitelů zemí Sdružení zemí jihovýchodní Asie se setkalo za zavřenými dveřmi v thajském městě Hua Hin. Asijští lídři chtějí v budoucnu vytvořit společný blok, který by měl připomínat Evropskou unii.
Investiční svět podle Jima Rogerse 25. 10. 2009
Podle Jima Rogerse patřilo 19. století britskému impériu a 20. století Spojeným státům, ale pokud jde o 21. století, tak to jednoznačně patří Číně. Nesmíme opomenout zbytek Asie, který stejně jako Čína roste raketovou rychlostí.
-
Číňané chtějí žít, jako si žijí lidé na západě;
-
Číňané jsou dychtiví po práci;
-
mají lepší morálku, co se týče spoření;
-
a je jich kolem jedné a půl miliardy (v celé Asii počet obyvatel dosahuje neuvěřitelných tří miliard) a západní země jsou pro Asii většinou v roli dlužníků.
Podle Jima Rogerse se stávají asijské země kapitalistickou velmocí.
„Samozřejmě, že ve vývoji asijských ekonomik bude určité zpomalení, avšak zůstává zde mnoho investičních příležitostí. A pokud už teď vidíte na asijských trzích nějaké zpomalení, zvedněte telefon a zapojte se do obchodování. Myslím, že naše děti by se pro jistotu měly učit čínsky," říká Rogers.
Do Česka míří čtyřicítka firem. Čínská expanze začíná 26. 10. 2009
"Zásadní překážka padla především v Číně," potvrzuje Kamil Blažek z mezinárodní advokátní kanceláře Kinstellar. "Nově už rozhodování o zahraničních investicích nepodléhá rozhodnutí čínské vlády a centrálních orgánů, ale přesunulo se na regionální úroveň," dodává.
Podle advokátní kanceláře Kinstellar může Česká republika v nejbližších měsících očekávat "silnou aktivitu čínských investorů". Spustí ji hotová deregulační bouře, která se letos v Číně rozpoutala.
Česko navíc letos s Čínou podepsalo novou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, čínští investoři u nás už teď mohou využívat rozsáhlého programu investičních pobídek…
Čína bude mít nejrozšířenější síť vysokorychlostních železnic 26. 10. 2009
Čína chce mít do roku 2012 na třináct tisíc kilometrů vysokorychlostních železnic. Čínská síť by se tak stala nejdelší na světě…
Čína měla vloni na 1100 kilometrů vysokorychlostních tratí, příští rok se však jejich celková délka zvýší téměř sedminásobně a počet vlakových souprav dosáhne sedmi set…
Ústřední vláda chce ale v rozvoji vysokorychlostních železnic pokračovat a do roku 2020 mají vlaky pohybující se až 350 km/h jezdit až do Urumči, metropole autonomní oblasti Sin-ťiang na západě země.
Krize v Číně je minulostí. Roste spotřeba ropy, rafinerie navyšují kapacitu 26. 10. 2009
Čína, druhý největší konzument ropy po USA na světě, minulý měsíc podle kalkulací agentury Reuters spotřebovala denně 8,17 milionů barelů ropy, což je o 5,8 procent více než v srpnu.
Poptávka po naftě, která je hlavní pohonnou hmotou v zemi, stoupla meziročně o 7,7 procenta. Rekordy trhaly i čínské rafinerie, které minulý měsíc zpracovaly takřka osm milionů barelů ropy denně, což bylo meziročně o 14 procent více.
Čínská vláda navíc minulý týden vyhlásila plán, podle kterého má kapacita čínských rafinérií do roku 2015 stoupnout na 11 milionů barelů (resp. 550 milionů tun) denně.
Nejatraktivnější „off-shore“ lokality jsou stále Indie a Čína 26. 10. 2009
Nejatraktivnější lokality pro přesun výroby jsou nadále Indie a Čína. Na vzestupu je však celá jihovýchodní Asie a země na Středním východě.
Indie, Čína a Malajsie jsou dlouhodobě na prvních místech v atraktivitě pro přesun výroby. Na prvních třech místech se nic nezměnilo a tyto země vedou s velkým náskokem. Zahraničním investorům totiž nabízí výbornou kombinaci: dostatek kvalifikovaných lidí schopných tvrdě pracovat za nízké mzdy, příznivé podnikatelské prostředí (formou různých daňových úlev či dotací) a nízké náklady….
Čína jako vítěz recese 26. 10. 2009
Už je to rok, co vlády jednotlivých států musely zachraňovat světovou ekonomiku…
Jaké bylo ale překvapení v roce 2009, když velké rozvíjející se trhy – Indie, Čína a Indonésie zůstaly vůči krizi odolné. A jedna země nejen že krizi bez velkých problémů ustála, ale dokonce z ní i prosperovala. Čína. Čínská ekonomika tento rok vzroste o 8,5%, export již dosáhl úrovně počátku roku 2008, devizové rezervy má ve výši 2,3 biliónů dolarů a balíček Pekingu pomohl k výstavbě čínské infrastruktury.
Charles Kaye, výkonný ředitel investiční společnosti Warburg Pincus, k situaci v Číně poznamenal: „Všechny vlády světa odpověděly na krizi defenzivně, čímž chránily svá slabá místa. Čína krize využila k agresivnímu posunu dopředu. Čínu je tedy možné označit za vítěze světové hospodářské krize."
Téměř všechny vlády západních zemí utrácely před krizí příliš mnoho peněz a způsobily si tak hluboké deficity…
Čína vstoupila do krize za zcela jiné situace. Rozpočet byl přebytkový a vláda zvyšovala úrokové sazby, aby zpomalila nadměrný růst…
Ve které zemi se kupuje letos více zlatých šperků než loni? 27. 10. 2009
Recese a vysoká cena odrazuje od nákupu zlatých šperků spotřebitele po celém světě. Přesto se letos ve druhém čtvrtletí našla jedna země, kde poptávka po zlatě meziročně vzrostla…
Recese a vysoké ceny zlata výrazně srazil zájem spotřebitelů o zlaté šperky. A to i v zemích, kde zlato patří k téměř kultovním kovům… Jedinou výjimkou ze sledovaných států byla Čína, kde poptávka po špercích vzrostla o šest procent, vyplývá ze statistik, které pravidelně zveřejňuje World Gold Council.
Naopak tradiční spotřebitelé zlatých šperků, Indie, země Středního východu či Spojené státy, nakupují méně než loni… Pokud cena žlutého kovu poroste, bude to zpravidla kvůli finančním investorům, kteří vidí ve zlatě zajištění proti inflaci a slabému dolaru.
Čína – průmyslová produkce ve 4Q poroste o 16%, zahraniční investice stouply ve 3Q o 190% 27. 10. 2009
Čínské úřady uvedly, že zahraniční investice čínských firem se ve 3Q tohoto roku zvýšily na cca 20,5 mld.USD, což představuje růst o 190%. Za prvních 9 měsíců investice stouply o 0,5% na 32,9 mld.USD. Výrazný růst investic o 78,6% směřoval do Jižní Afriky. Čínské firmy výrazně investovaly také v Indonésii a Kazachstánu.
Statistici také uvedli, že průmyslová produkce v Číně by mohla růst ve 4Q tohoto roku o 16%. Ve 3Q průmyslová produkce rostla o 13,9%.
Další důkaz zájmu Číny o Česko: Je tu tým na výzvědách 27. 10. 2009
Může jít o součást velkého plánu Číny investovat v Evropě přes dva biliony dolarů ze svých devizových rezerv, který v červenci ohlásil premiér Wen Ťia-pao. Čína už pro uskutečnění tohoto plánu uvolnila legislativu a tak zvanou "go out" politikou vyzývá své firmy k investicím v zahraničí.
V pátek si čínská delegace na ministerstvu financí vyslechla tři přednášky. "Státní rozpočet, daňový systém ČR, účetnictví veřejné správy," jmenuje témata přednášek mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
V regionu střední a východní Evropy se přitom už Čína začala angažovat velmi výrazně. Moldavsku před časem poskytla výhodný úvěr ve výši miliardy dolarů na obnovu infrastruktury země. Čínské vládní peníze tam tak v příštích letech "prostaví" největší čínská stavební firma, státní společnost Covec.
Tato společnost nedávno vyhrála také zakázku na stavbu dálnice v Polsku. Nabídla totiž o třetinu levnější cenu než konkurence. Covec chce v Polsku stavět i metro.
Zájem stavět v Česku Covec potvrdil pro deník Aktuálně.cz. "Až přijde ta správná šance, jsme velmi ochotni vstoupit také na stavební trh v České republice," řekl deníku Gou Ling, náměstek ředitele pobočky Covecu v Polsku.
USA a Čína sa zaviazali, že zlepšia vzájomné vojenské vzťahy 28. 10. 2009
Americký minister obrany Robert Gates v utorok vyhlásil, že USA a Čína by sa mali snažiť o hladšiu vojenskú spoluprácu a jasné porozumenie zámerov toho druhého. Gates zároveň vyzval na trvalý dialóg s čínskou armádou po rokoch neúspešných a prerušovaných rokovaní.
Gates mal totiž v utorok v Pentagóne zriedkavú návštevu – vysokopostaveného čínskeho generála Sü Cchaj-choua, ktorý je podpredsedom Ústrednej vojenskej komisie čínskej Ľudovej oslobodzovacej armády…
Generál ešte v pondelok bagatelizoval rýchle a výrazné zväčšovanie čínskej armády. Vo Washingtone vyhlásil, že ide len o sebaobranu a Čína netúži po "hegemónii", ani po zbrojných pretekoch.
Podľa Gatesovho hovorcu bolo stretnutie oboch predstaviteľov pozitívne a z ich zverejneného vyhlásenia vyplýva, že armády oboch krajín prehĺbia spoluprácu. Hovorca tiež oznámil, že Gates prijal generálovo pozvanie do Číny. Americký prezident Barack Obama navštívi Čínu na budúci mesiac.
Indie a Čína: žárlivá spolupráce či studená válka? 28. 10. 2009
Čína si s Indií k sobě nikdy neměly zvlášť blízko, ale v poslední době se diplomatické i ekonomické napětí znatelně stupňuje…
Málokdo předpokládá, že by konflikt eskaloval do vojenské dimenze, ale napětí je skutečné. „Čína zkouší, jak daleko může Indii zatlačit," soudí Pushpita Das z Institutu obranných studií a bezpečnostních analýz z Nového Dillí.
Indicko-čínská hranice je 3500 kilometrů dlouhá a táhne se mezi řadou problematických regionů…Hranice není dodnes demarkovaná, ale o zapadlá horská údolí už se dávno ve velmocenské politice nejedná. Indie s Čínou hrají větší hru, o globální status a vliv.
K ozbrojeným konfliktům mezi oběma zeměmi v minulosti došlo, ale nešlo o nic, co by zmobilizovalo armády ve velkém, o jaderných arzenálech obou zemí nemluvě…Diplomatické štulce a nastavené nohy jsou však normálem.
V posledních dekádách měla Čína jasně navrch, zejména pokud jde o ekonomickou roli, ale i Indie se začíná vzpamatovávat a jde pevně za svými ambicemi. „Je to rivalita dvou systémů, chaotické Indie a systematické Číny s přemírou role státu,"…
Vojenské podrobnosti však zastírají závažnější, byť méně atraktivní bojiště: infrastrukturu. Čína svými investičními projekty obkličuje Indii. Ze severozápadu je to třeba zmiňovaná elektrárna Kohala v Kašmíru nebo nový přístav v Pákistánu, další přístav staví Číňané na ostrovní Srí Lance. Tibetem zase hodlá vybudovat kontroverzní železnici, která spojí Čínu s centrálním Nepálem.
Vedle ekonomického vlivu je tu i kulturní – na nepálsko-indické hranici otvírá Čína jazyková centra…
Když se dvakrát ročně setkávají vojska obou zemí na hranici Arunáčalu, musejí indičtí důstojníci překonávat hornatou krajinu v silných terénních vozidlech, zatímco jejich čínské protějšky přijíždějí v luxusních sedanech po dálnici. Bylo to právě díky rozvinutým silnicím a mostům, že mohla čínská vojska roku 1962 tak rychle postupovat, armádní struktury na to dodnes nezapomínají.
Čína je pro Indii největším obchodním partnerem (vzájemná výměna dosáhne 60 miliard dolarů ročně)…
Společné pozice na mezinárodní scéně jsou nezanedbatelné a sem tam se Indie či Čína uchýlí i k nějakému ústupku, ale jejich vztah bude ještě dlouho hledat harmonii. Vojáci z himálajské hranice ještě dlouho nezmizí.
Úpadek globálního vlivu USA je mnohem rychlejší, než se čekalo (analýza KD) 29. 10. 2009
…Pohled do analytické křišťálové koule nazvaný Global Trends 2025 předpovídal, že americká globální převaha se v příštích patnácti letech postupně rozplyne – v souvislosti s nástupem nových globálních mocností, zvláště Číny a Indie…
…Ačkoli zpráva byla zveřejněna ve chvíli, kdy svět již zasáhla globální ekonomická krize, sama vznikala ještě před ní, a tak zdůrazňovala, že úpadek americké moci bude postupný a bude trvat zhruba odhadovaných patnáct let. Avšak ekonomická krize a následné události radikálně změnily časový rozvrh. V důsledku ohromných ekonomických ztrát, které Spojené státy v minulém roce utrpěly, a v důsledku rychlého oživení v Číně, se změna globálního poměru sil předpovězená ve zprávě zrychlila. Prakticky jsme tedy již v bodě, kam jsme měli dojít až v roce 2025.
Řada široce pojatých předpovědí předložených ve zmíněné zprávě se už vlastně naplnila. Brazílie, Rusko, Indie a Čína – kolektivně známé jako země BRIC – již hrají mnohem asertivnější roli v globálních ekonomických záležitostech, ačkoliv to podle zprávy mělo nastat až v další dekádě…
Zdá se, že to ještě nikdo neříká nahlas, ale buďme neomalení: Poté, co z předpokládané patnáctileté lhůty uplynul necelý rok, jsou dny nezpochybnitelné americké globální dominance ty tam…
Čína zažívá nejhorší sucho za 60 let, na vině jsou Tři soutěsky 29. 10. 2009
Na dolním toku řeky Jang-c‘ kvůli tomu nedostatkem vody trpí miliony lidí. Nejhorší je situace v provincii Chu-nan.
Podle ústřední vlády jsou na vině klimatické změny a globální oteplování, ekologové i provinční úředníci však jako hlavní příčinu vidí naplňování 185 metrů vysoké hráze přehrady Tři soutěsky.
Přehrada Tři soutěsky je považována za nejkontroverznější dílo postavené od vzniku ČLR před 60 lety. Kvůli jejímu vybudování se muselo přestěhovat na jeden a čtvrt milionu lidí, kvůli problémům se sesuvy půdy však do roku 2020 budou přemístěny další čtyři miliony obyvatel.
Čína pozvala na návštevu severokórejského vodcu Kim Čong-ila 29. 10. 2009
Chu Ťin-tchao tlmočil pozvanie počas stredajšieho stretnutia s predstaviteľom vládnucej Kórejskej robotníckej strany v Pekingu. Kim môže pricestovať do Číny v čase, ktorý mu bude vyhovovať, informovala severokórejská tlačová agentúra KCNA.
Kim Čong-il vtedy vyjadril ochotu vrátiť sa k Čínou organizovaným šesťstranným rozhovorom o jadrovom odzbrojení KĽDR. Návratu k rokovaciemu stolu však musia podľa Kima predchádzať priame rozhovory so Spojenými štátmi.
Ameriku objevili staří Číňané, tvrdí spisovatelka 29. 10. 2009
Harris, který pocházel z třetí generace misionářů a narodil se americkým rodičům v Kaifengu v Číně, věděl, že narazil na něco velkého. Věděl o Fu Sang z „Shan Hai Jing“ neboli „Sbírky o horách a mořích“, klasickém čínském textu, o kterém se věří, že byl napsán před více než dvěma tisíci lety. Kniha dokumentuje cesty dávných Číňanů a popisuje zeměpis a legendy Číny a jejích sousedních zámořských národů.
Harrisova kniha na základě této mapy a dalších třiceti podobných map, pocházejících z originálního „Shan Hai Jing“, předkládá teorii „asijských otců Ameriky“, mořeplavců z Číny, kteří dosáhli k břehům obou Amerik kolem 2 200 před. n. l. a stali se předky amerických Indiánů.
„Není to tak, že ty mapy předtím nikdo neviděl, ale spíše, že lidé je špatně vykládali a spousta knih o nich tvrdí, že jsou částečně pravdivé a částečně vymyšlené, protože jejich autoři nemohli uvěřit, že lidé mohli do Ameriky doplout tak brzy.“ (doporučuji celý článek)
